Výšlap začínal u chaty Kozinec, v místech, kde na beskydských svazích testoval v polovině minulého století Dr. Jan Kozel svůj vynález – horské kolo!
28. září 2015
Den poté, co proběhla slavnost na Hrčavě, měli turisté další příležitost sejít se v Těšínských Beskydech na místě pro ně významném – přesně před 80 lety byla na vrchu Ostrý otevřena Klubem českých turistů chata stejného jména. Věděli jsme, že ve výroční den bude probíhat slavnostní program a návštěvu této části beskydského hřebene nad Třincem jsme podle toho naplánovali. Naprosto nepřipravení jsme ale byli na informaci, které se nám prostřednictvím pamětní desky dostalo na chatě Kozinec, u níž po zeleně značené cestě začínal náš výstup na Ostrý. Horská chata pod Malým Kozincem (654 m n.m.) byla postavena jen o dva roky dříve než dnešní oslavenkyně.
Na nenápadné cedulce bylo pod jménem pro nás zcela neznámým uvedeno velmi zajímavé sdělení:
Je jasné, že nás zajímal příběh, který předcházel tomuto strohému oznámení – hledala jsem a nejvíce informací našla na webových stránkách Vojtěcha Kučery ve Welenovinách.
Vyprávění o Dr. Janu Egonu Kozlovi zaujme jistě i naše čtenáře:
Narodil se v roce 1898 v rodině učitele v Ramzové, vystudoval gymnázium v Jeseníku a poté přírodní vědy na Karlově univerzitě. Během studií se v Praze spřátelil s cestovatelem Alberto Vojtěchem Fričem a inspirován jeho výpravami do Jižní Ameriky podnikl cesty do Austrálie, Nové Kaledonie a procestoval i některé země amerického kontinentu.
Už v roce 1924 promýšlel možnosti dostat se s bicyklem co nejvýše do hor pomocí „proměnných převodů“. Hned na začátku okupace odjel Dr. Kozel do Londýna a vstoupil do RAF, kde dosáhl hodnosti štábního kapitána. Po válce a návratu do ČSR se usadil v Třinci a postavil prototyp horského kola s devíti převody – jeho jízdní vlastnosti zkoušel na svazích Ostrého a Kozince. Jednání o výrobě horských kol s firmou Laurin a Klement nebyla úspěšná, navíc se politická situace vyvíjela nepříznivě, proto v prosinci 1947 zklamaný opustil Československo a po čase zakotvil v USA. Svůj sen o pohybu po horách na výkonném bicyklu ale neopustil, a tak v roce 1950 založil v Bozeman (stát Montana) první továrnu na výrobu horských kol. Dr. Kozel však značně předběhl svou dobu – o tato kola tehdy nebyl zájem – po dvou letech musel továrnu zavřít. Dál však experimentoval a zkoušel prototyp o 18 převodech – své vynálezy testoval ve Skalistých horách – 27. 5. 1955 bylo na úpatí hory Goathead (Kozí hlava!) nalezeno jeho tělo.
Teprve za padesát let se stala horská kola podle konstrukce průkopníka Dr. Kozla módou, a přímo sportovním oborem – jejich výroba je dnes úspěšným průmyslovým odvětvím…
Tabulku na chatu Kozinec instalovala Společnost Jana Egona Kozla, založená v roce 1995 v Třinci.
Fascinující je, že Dr. Kozel začal testovat horské kolo na úbočích a stráních Kozince a svůj život ukončil na hoře Kozí hlava – neumím tu informaci jen tak bez povšimnutí minout…
Stoupali jsme po obslužné cestě, převážně lesem, ale naskytly se i příležitosti k výhledům na hraniční hory.
Nádherné lesy pokrývající hřeben, ze kterého vyrůstá vrch Ostrý (1 044 m) jsou právem zahrnuty do přírodní rezervace Čerňavina – mohutné staré stromy jsou přímo umělecká díla – můžeš z nich číst jako z knihy či obrazu…
V sedle Pod Ostrým jsme odbočili vpravo na žlutě značenou cestu a asi po dvou kilometrech došli na rozlehlou paseku k turistické chatě, která slavila 80. narozeniny.
Bylo tu hodně živo, hrála hudba – střídal se folklorní soubor Jackové z obce Guty s dixilendovou kapelou, známí se vítali a povídali si. Očekávali jsme, že někdo z činovníků ústředí KČT, včera přítomných na zahájení Euroranda, přijde pozdravit návštěvníky a svou účastí podtrhne význam, který každé zařízení v majetku KČT má. Nikdo se neobjevil. Při slavnostním proslovu jsme cítili zklamání provozovatele chaty Zbyhněva Kantora nad vlažným zájmem o stav budovy a dění v této lokalitě.
Nájemce chaty vystavil na panelech množství historických fotografií a jiných dokumentů, týkajících se staveb na Ostrém i lidí, kteří se zasloužili o rozvoj turistiky na Třinecku. Mirek ofotil pasáže s podstatnými informacemi:
K dnešnímu výročnímu dni byla vydaná pohlednice a příležitostná razítka.
V informačních materiálech jsme se dočetli, že na hřebeni, ve výšce 954 m n. m., na dohled od chaty Ostrý, je ještě jedna menší, kterou si ve třicátých letech postavil Ing. Hepner a pak ji prodal KČT Třinec – dodnes je chata majetkem odboru.
Při návratu do údolí jsme se stále drželi žluté značky, která nás přes rozcestí Biernač dovedla až do Tyry.
Cesta lesem, během níž jsme se potkávali se skupinkami turistů mířících na slavnost, ubíhala příjemně, horský pramen nabídl osvěžení,
čarokrásné výhledy místy braly dech…
Zlatým hřebem byl večerní pobyt v sauně a ve vířivce – kdo nezkusil, neuvěří…
Já na Ostrém byla na lyžáku v roce 1960,tenkrát to byla opravdu turistická chata,železné postele.Bylo nás tam asi 15 žáků.Vzpomínám ráda
Srdečně děkuji za návštěvu a zdravím!
Den plný zážitků – i pro nás, kteří jsme tam nebyli a jen si o něm čteme. Díky!
Děkuju za návštěvu! Zdravím a přeji hezké dny plné volnosti a svobodné vůle