Bechyně, Židova strouha, Albrechtice nad Vltavou, Třeboň

Historické a přírodní památky jižních Čech
Poznávací výlet s U3V při Vysoké škole polytechnické Jihlava
Úterý 6. června 2017

O účast na tomto výletě jsme po předchozích dobrých zkušenostech velmi stáli, i když náhoda zařídila, že jsem se v neděli vrátila z třídenního turistického semináře konaného právě v Bechyni – uskutečněná prohlídka františkánského kláštera byla však logickým pokračováním poznávání historie starobylého města a obrázky, které pro účastníky výletu pořídil pomocí dronu PaedDr. František Smrčka, náš vyučující a autor dnešního programu, mi umožnily vidět dříve navštívené lokality tak, jak je při vycházkách nelze nikdy spatřit.

Z centra Bechyně jsme se ve společnosti průvodkyně odebrali do nedalekého kláštera založeného na konci 13. století na skále nad Lužnicí a popatřili tu na vzácné sklípkové klenby, o kterých jsme se dozvěděli, že jsou nejcennější bechyňskou památkou. Tyto klenby však pocházejí až z druhé výstavby kláštera, která začala za majitelů z rodu Šternberků na konci 15. století, poté, co husité do základů zničili klášter i přilehlý kostel. Pozdně gotické budovy nového kláštera dokončené na začátku 16. století byly pak v průběhu dob několikrát přestavovány – významnými počiny bylo zřízení špitálu (1570) za vlády Petra Voka z Rožmberka a výstavba barokní kaple v roce 1673 majiteli z rodu Paarů.

V klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie nás průvodkyně upozornila na renesanční náhrobky držitelů panství a na oltářní obrazy, jejichž autorství je připisováno Karlu Škrétovi, a ukázala nám zázračnou sošku Matky Boží, která odolala ničivému počínání vojáků, zachovala se do dnešních dob a vykonala několik uzdravení.

V bývalém špitále sídlí v současnosti ZUŠ nazvaná po hudebním skladateli a houslovém virtuozu Václavu Pichlovi, zdejším rodáku, v klášterním kostele se dodnes konají bohoslužby.

Šedá je teorie, zelený strom života – na řadě bylo mapování bechyňské historie i současnosti z dronu řízeného Dr. Smrčkou – vůbec nerozumím technice, ale způsob ovládání, a hlavně výsledek, mě nadchl stejně jako všechny přihlížející.
Podívejte se na obrázkový seriál, který při této vzrušují akci vznikl:

Zelená plocha vpravo nahoře od klášterní zahrady je bývalý vodní příkop před parkánem; lze zahlédnout nejen hradby a bašty, ale i část bývalé synagogy, kde od roku 2006 sídlí Muzeum turistiky.

Město Bechyni spojuje se čtvrtí Zářečí ocelový most zrekonstruovaný v roce 2004 – původní most propojoval oba břehy hlubokého, sevřeného údolí Lužnice už od konce 19. století. Na předchozím obrázku zahlédnete bašty u bývalého zámeckého pivovaru vystavěné v obranných hradbách nad údolím říčky Smutné, která se nedaleko zámku vlévá do Lužnice.

Jen asi 3 km jižně od Bechyně přitahuje množství obdivovatelů romantické přírody místo, kde potok zvaný Židova strouha ústí do Lužnice – v programu výletu byla vycházka kaňonem s malebnými skalními masivy, zvětralými a téměř mystického vzhledu – potok v soutěsce bylo třeba několikrát přejít – nízký stav vody však nečinil potíže, proto jsme se mohli zcela oddat tajuplné atmosféře a představovat si, jak se před staletími tyto skalní srázy v odlehlých místech staly úkrytem vyháněných Židů, po nichž prý potok dostal jméno.

Potok dlouhý přes 20 km pramení nedaleko Bzí, svou pouť končí soutokem s Lužnicí.

Zastávka v Týně nad Vltavou byla vlastně intermezzem – někdo jí využil k občerstvení, jiní se rozhlédli po okolí, my jsme se vypravili na hřbitov , abychom nalezli pomník loutkoherce Matěje Kopeckého.

Nedochoval se přesný zápis o tom, kde je „patriarcha českého loutkového divadla“ (jak je psáno na desce) pochován, byl mu proto v roce 1905 odhalen pomník u boční stěny kostelíka sv. Víta. Na něm je zaznamenáno datum narození 1762, ale všude jinde se uvádí *1775–†1847.

Výlet za památkami jižních Čech se nemohl obejít bez návštěvy románského kostela v Albrechticích nad Vltavou a unikátního vesnického hřbitova s malovanými kapličkami a veršovanými epitafy.

Výkladu v románském kostele sv. Petra a Pavla, jehož vznik je kladen do 12. století, se ujal akademický malíř Vladimír Netolička, účastník zájezdu, a pečlivě, jak jen to on umí, nám vysvětlil historii a záměr autora nástěnných maleb z doby založení kostela.

Kompozice Posledního soudu, která je v kostele rozčleněna do několika pásů, je nejstarší nástěnnou malbou v jižních Čechách – na triumfálním oblouku se mohli věřící potěšit pohledem na radosti ráje, na opačné straně bylo podrobně zachyceno peklo a ďábel, dokonce nechyběli ani nebožtíci vstávající z hrobu k poslednímu soudu…

Kostel byl několikrát přestavován, malby po válce dokonce zabíleny, přesto bylo vzácné románské dílo nakonec zachráněno.

Farář Vít Cíza (1791–1864), který v Albrechticích působil, začal od roku 1840 budovat hřbitov obklopující kostel – každá zdejší kaplička má malbu světce a pod obrazem jsou mravoučné verše charakterizující povolání a povahu zesnulého – autorem většiny epitafů byl sám farář, obrázky jsou dílem lidového malíře Františka Mikuly. Během 30 let byly kapličky dokončeny – je jich 108, jedna z nich, přiléhající ke zdi kostela, patří faráři Cízovi.

Začneme-li verše číst, defilují před námi nevšední osudy zdejších lidí – vznikl tu vlastně obrazový a literární areál o 108 souborech. Farář Cíza byl tak prozíravý, že prý při vzniku hřbitovní galerie zřídil i fond na budoucí opravy – uložil finanční obnos na dobrý úrok, farníci též přidali… Zajímal by mě osud těch peněz…

Komentovanou prohlídkou augustiniánského kláštera v Třeboni vrcholil poznávací program výletu studentů U3V – zlatým hřebem programu byla líbezná Madona Třeboňská v kostele sv. Jiljí.

Kostel sv. Jiljí z konce 13. století je okrášlen přídomkem „perla jihočeské gotiky“, jeho 36 metrů vysoká věž je dominantou Třeboně. Opuková, 124 cm vysoká, soška Madony z konce 14. století přitahuje každého, kdo vkročí do kostela.

V lodi kostela jsme vyslechli podrobný výklad, následovala prohlídka klášterní křížové chodby s malovaným žebrovím a freskami ze 14. století, s lunetami a vzácnými obrazy. Jen zběžně jsme prohlédli obrazy z deskového oltáře Mistra Třeboňského – originály jsou v expozici Národní galerie.

V roce 2014 konali českokrumlovští pořadatelé v Třeboni svou skvělou turistickou akci Krajem pětilisté růže – ve článku jsou informace pro ty, které zajímají pamětihodnosti Třeboně a okolí. Další naleznete ve článku Cyklotoulky v okolí Chlumu u Třeboně.

Vrátili jsme se na náměstí, odkud jsme chtěli pokračovat ke Schwarzenberské hrobce – těžké mraky na obloze nabádaly k opatrnosti – a skutečně se po chvíli spustil pořádný liják!

Ve společnosti přátel, při kafíčku a zákusku, jsme v jedné z třeboňských cukráren přečkali nepřízeň počasí, takže výlet se vydařil beze vší poskvrny…