Údolí Oslavy a Chvojnice

Sobota 16. 5. 2009

Roman Benda z KČT Čeřínek měl na uvedený termín naplánovanou další vycházku do končin jeho srdci milých. Já jsem v těchto místech už hezkých pár let nebyla, a proto mě od úmyslu provětrat si duši, oslovit a oslavit Oslavu a přivonět ke smrkovému chvojí u Chvojnice neodradilo ani nestabilní počasí, ani absence foťáku a dokonce ani nemožnost radovat se z přítomnosti Mirka po boku. Ještě pořád zbývalo dost dobrých důvodů, proč se soukmenovci jet a očekávat hezký den.

Trasa: Rapotice – Ketkovice ČTZ – Levnov MTZ – Kozí hřbety –Kralice = asi 19 km

Vlakem jsme po přestupu ve Třebíči dojeli kolem půl desáté do Rapotic, vydali jsme se po silnici ke Ketkovicím, kde jsme potkali ČTZ a ta nás zakrátko dovedla na vyhlídku Panorama. Vyhlídka už je trochu zarostlá, zato ale les krásně voněl a souputníci byli skvělí, takže pohoda. Na Levnov, čili Ketkovický hrad, vede cesta vzhůru lesem, občas se poštěstí výhled do hlubokého údolí, ale to je jen reklamní trik přírody – teprve až usednete na otevřenou skálu a pohlédnete dolů, zatají se vám z té krásy dech. A skoro nevadí, že poprchává, že je vítr, že je zima…

U Senoradského mlýna ukončí Chvojnice svůj tvůrčí, 20 km dlouhý tok a její voda se spolu s Oslavou a po spojení s Jihlavou u Ivančic krátce seznámí se sestřičkou Svratkou, okouzleně pak poslouchají vyprávění zkušené cestovatelky Dyje, zláká je povídání prastaré Moravy o úsvitu dějin a poté společně běží do ciziny do náruče Dunaje – a tak vlnky maličké Chvojnice zpívají v Černém moři o kráse údolí u Senoradského mlýna…

Údolí je jako stvořené pro romantické duše, proto zde už hluboko v minulém století zněly kolem táboráků trampské písně, cestou jsme viděli několik pečlivě obnovených totemů. U soutoku obou řek jsme přešli na MTZ a mířili zalesněným údolím Chvojnice do Kralic. Zmíním historickou zajímavost – v roce 1940 se zde, na jedné louce u řeky, konal Foglarův Tábor psanců. Název připomíná, že v této době už byl gestapem vydán zákaz skautingu, a tak byl zdejší pobyt „Jestřába“ a jeho družiny velmi nebezpečný. V nedávné době tu byla umístěna informační tabulka.

Příroda si ještě krátce vyzkoušela naši trpělivost při chůzi v dešti po hřebeni Kozích hřbetů, ale jak „rosničky“ při předpovědi počasí slibovaly, studená fronta se přehnala, a tak jsme do Kralic, proslavených bratrskou biblí českou z konce 16. století, došli za plného slunce.

Výlet byl dokonale odpočinkový, lehce sportovní a turisticky pospolitý. Moje dnešní blábolení je vylepšené fotečkami, které pro nás udělala Věra Veselá.