Úplně nově vyznačená turistická stezka na Vysočině
Značkaři oblasti Vysočina navrhli a vyznačili turistickou stezku, v jejímž středu je obec Kaliště – rodiště skladatele a dirigenta Gustava Mahlera. Stezka měří asi 25 km. My jsme ji chtěli celou projít, ale dopravní spojení není o víkendu žádné, proto jsme museli cestu rozdělit na dvě části. V sobotu 11.8.2007 jsme jeli autem na začátek stezky, což je Wolkerův památník blízko rozcestí Nové Dvory (odkud je 3,5 km do Lipnice) a odtud jsme došli po zelené turistické značce do Kaliští, potom stejnou cestou zpět k autu. V neděli 12.8. jsme dojeli do Kališť a šli jsme druhou část stezky – do Želiva a zpět k autu. Zdá se to komplikované, ale má to tu výhodu, že jsme stezku prošli v obou směrech a můžeme tedy říci, že jsme si okolí opravdu prohlédli. Pro představu vám předložím mapku obou částí. Zelená TZ tam ještě není zakreslená, protože barva na značkách skoro ještě nezaschla.
Tam, kde na první mapce vpravo dole vidíte kousek zakreslené zelené trasy, je Wolkerův památník a zde vlastně stezka začíná.
Odtud je to jen asi 2 km krásnou cestou smrkovým lesem k hájence Orlovy, což je kolébka českého skautingu. Náš první skaut Svojsík zde sepsal pravidla, kterými se asi řídili i ti skauti, které jsme tu při naší cestě kolem viděli. I zde je pamětní deska.
Krajina je klidná, mírná a oblá, žádné dramatické zvraty, jen hrad Lipnice na nás odevšad vystrkoval růžky věží. Prošli jsme vesnicí Kejžlice a silničkou s překrásnými výhledy jsme se dostali do obce Řečice. Jsme vděční, že tahle stezka vznikla, protože jsme tu nikdy nebyli a byla by škoda připravit se o takovou pohodu. Okouzlilo nás i okolí vesničky Pusté Lhotsko (11 stavení – většinou chalupáři).
Cestou ze Lhotska do Proseče jsme si užívali výhledu na vrch Melechov. Na začátku obce jsou zbytky věžové tvrze ze začátku 15.století.
Prosečí prochází také červená TZ z Humpolce, zelená ji kousek doprovodí, ale pak už zamíří do Kaliští, což jsou asi jen 3 km. Zakrátko jsme před rodným domem Gustava Mahlera, kde je nyní společenský sál, výstavní síň a penzion, kde bydlívají umělci, kteří zde koncertují a rovněž obdivovatelé Mahlerova díla z celého světa.
Snad vás moc neunaví, když se zmíním, že G.M. napsal devět symfonií (desátá je nedokončená), že k nim programově patří Píseň o Zemi, že jeho písně s doprovodem velkého orchestru jsou na repertoáru všech světových pěveckých osobností (Písně potulného tovaryše, Chlapcův kouzelný roh, Písně o mrtvých dětech) a že je o něm známo, že miloval a obdivoval přírodu. V roce 2010, což je 150.výročí narození G.M. a v roce 2011 (100.výročí úmrtí) se chystají oslavy, v jejichž rámci bude v Jihlavě postaven pomník, jehož autorem bude významný český sochař Jan Koblasa. Předpokládá se, že na Vysočinu přijedou umělci i milovníci jeho díla z celého světa. Mnozí z nich jistě přivítají možnost projít se přírodou, která formovala předky Gustava Mahlera a působila na něj v dětství a mládí.
Z Kaliští míří stezka do Speřic, potom lesní a polní cestou do Lhotic.
Ve Lhoticích je dobré kousek (necelý kilometr) odbočit ze stezky a zajít k místnímu kostelu. Mají zde neobvyklou zvonici – šestibokou, krytou šindelem – a na hřbitově je hrob syna Františka Škroupa, tvůrce naší hymny.
Pak nás cesta vedla k Lískovicím a bylo tam moc krásně, výhledy a tak.
Lískovice taky patří povětšinou chalupářům, jsou upravené, plné kytek a klidu. Krčí se v dolíku a je potřeba trochu se namáhat, než dojdeme k předposlednímu záchytnému bodu cesty – k Vřesníku. Odtud cesta zase klesá až se dostaneme k řece Želivce a to už jsme skoro u cíle.
Do městečka Želiva jsme došli po druhém břehu než před časem na naší pouti po přehradách. A ještě jeden výtečník patří do dnešního výčtu – Jan Želivský.
Pak nás vtáhly pivočáry, a ne ledajaké, ale z výborného klášterního piva (vřele doporučujeme konzumaci). Možná i proto prohlásil můj muž, že druhá půlka trasy je hezčí. Já si naopak myslím, že první část je mnohem krásnější. Mám na mysli hluboké smrkové lesy Orlovské a překrásné výhledy na hrad Lipnici. No, neshodli jsme se (zatím). Proto vás prosím, až stezku projdete, sdělte nám, jak to vidíte vy.
Ještě dodávám, že Mahlerova stezka se má slavnostně otevírat v sobotu 8.září. Těšíme se nashledanou s vámi všemi.
5 odpovědí na “Mahlerova stezka”