Myslím, že není mnoho míst, kde je možné uctívat ostatky patrona zamilovaných
V neděli 17. 2. kolem 10. hodiny přivezl vlak od Jihlavy do Rantířova 107 převážně starších lidí, kteří se vydali přes vesnici Rounek k poutní kapličce sv.Antonína – ovšem s úmyslem vzdát hold jinému světci, dnes trochu módnímu Valentýnovi. Můžeme si o tomto svátku myslet svoje, ale faktem je, že sv.Valentin je postava historická, a že ve jmenované kapličce spočívají jeho ostatky v poklidu společně s nějakým pozůstatkem sv.Bonifáce. To množství lidí (další použili i jiné přesunové prostředky, jak říkáme my, turisté) se odebralo k místu, kde jihlavští premonstráti sloužili pod širým nebem mši ke cti a chvále patrona zamilovaných. To je dost dobrý důvod k tomu, aby člověk jakéhokoliv věku vytáhl paty z domu, navíc – jaro se hlásí a na shromaždišti prodávali dobré čajíčky a horkou medovinu…Tady je mapka:
Kdo tudy chodíte, jistě poznáváte tyto obrázky:
Došli jsme na 629 m vysoké zalesněné návrší, kde je kaplička z roku 1738, zasvěcená sv.Antonínu Paduánskému, naposledy opravená v roce 1995. (Pro zajímavost: sv.Antonín Paduánský pocházel vlastně z Lisabonu a v italské Padově udělal „církevní kariéru“ – víme to proto, že jsme se v Lisabonu byli podívat na jeho „domovský kostel“ ).
Po obřadu se lidé vydali na různé trasy podle svých představ o strávení zbytku neděle, my jsme se potkali se známými, kteří nás na své chatě skvěle pohostili a v Rantířově nám pak ukázali zpáteční cestu do Jihlavy, kterou jsem pro vás na mapce fialově vytečkovala. Dá se říci, že v podstatě kopíruje červenou TZ na druhém břehu řeky Jihlavy a nevede přes Zaječí skok, ale pod ním.
O přírodní rezervaci Zaječí skok už jsem se zmiňovala. Než začnu psát o tom, jak krásně bylo u řeky a jaké stromy jsme viděli, nabídnu ještě obrázek z Rantířova:
Blízko planderského (Brandlova) mlýna je kamenný památníček dětem, pod kterými se před mnoha lety prolomil led řeky Jihlavy.
Teď se mi ale zdá, že řeka vůbec nepůsobí zlověstně…
Ta cesta (není značená) je opravdu moc hezká, mohutné staré stromy se ukazují v celé kráse – olistěné jsou půvabné, ale takhle nahaté vzbuzují autoritu (což u lidí zdaleka není pravidlem).
Blížili jsme se k Jihlavě a cestou k rybníku Borovinka jsme potkali studánku (další do sbírky v těchto končinách), která i vás jistě ráda pozdraví až půjdete kolem – je blízko Trpasličí jeskyně.
Nemohu vás připravit o výstavní kousky, které jsou na břehu Kněžského rybníka v Bedřichově:
A to už jsme byli skoro doma, na patrona zamilovaných jsme pomalu zapomněli, protože naši mysl začalo zajímat jídlo – láska je láska, ale ňamka by přišla po dnešních asi 15 km vhod…
Takže dopoledne se hovořilo o lásce, odpoledne o jídle – určitě ta symbolika ani vás moc nepřekvapila.
Dodatek – informace o památníčkuutopeným dětem. Na kameni je vytesán německý nápis; jeho překlad: Roku 1698, dne 17. srpna Petra Lehrla městského pasíře v Jihlavě tři vlastní děti Petr, Pavel, David a Marta, přicházeje od Vyskytné, zde spadly do vody a své životy zde nechaly. Bůh buď milostiv jejich duším. Jda kolem pomodli se za ně a popřej jim věčný klid.
V planderské obecní kronice je zapsáno, že kámen byl nalezen v roce 1926 v řece při těžbě písku.
Toto je uvedeno v knize Pamětní kameny na Jihlavsku autora Zdeňka Jaroše.
Tedy děti se neutopily v zimě, jak mi sdělil jeden z místních občanů, ale v létě.
sv. Valentýn – vycházkaPřečetl jsem si Tvoji zprávu a prohlédl obrázky o vycházce na sv. Valentýna,které jsem se nemohl zúčatnit.Děkuji,že jste zprávu o vycházce uveřejnili.
Hezká procházka.Aspoň podle fotek.