Praha – matka měst

Před 120 lety se stala i matkou turistiky a dne 14. 6. 2008 hostitelkou všech českých turistů

Už nějakou dobu se ve svých příspěvcích zmiňuji o tom, že rok 2008 je 120. výročím vzniku Klubu českých turistů. V sobotu se tedy setkali v Praze turisté z celé republiky, aby svou přítomností dodali výročí váhu a lesk. Předtím, ve středu 11. června, což bylo na den přesně 120 let od založení KČT, se v Betlémské kapli sešli na slavnostním shromáždění a koncertě lidé významní pro turistiku, ústřední vedení KČT a zástupci oblastí. Cestou do Prahy nám v autobuse o té slavnosti a výjimečně neturisticky oděných a vyfešákovaných turistech velmi emotivně vyprávěla Míla Bradová, jedna z účastnic z oblasti Vysočina, mimo jiné citovala i slova čestného předsedy KČT Ing. Havelky o „malém plamínku v srdci každého turisty, který…“, což jsme samozřejmě rádi slyšeli.

Všichni turisti dostali dárek – využili jsme volný vstup na 5 pražských věží + Petřínskou rozhlednu + bludiště, proto je právem i tento příspěvek zařazen do kategorie „turistika“. Celý den jsme chodili po Praze pěšky, na vyhlídkové plošiny jsme vyšlapali bez přehánění dobrých 1000 schodů, a tak jsme byli ve svém živlu. Někteří dokonce tvrdili, že v Praze je skoro tak krásně jako v lese.

Ve 14 hodin začínal slavnostní program na Staroměstském náměstí, kdo zrovna nebyl na některé z věží, zúčastnil se.

Činovníci říkali krátké oslavné projevy, to bylo hezké, ale já osobně jsem měla největší plezír z toho, že jsem konečně naživo viděla moderátora Roberta Tamchynu, ze kterého jsem doposud znala pouze jeho krásný hlas z rádia.

Vystupovali zde mimo jiné i členové folklorního souboru, dále mistr světa v ovládání dlouhého biče Láďa Šín – tomu to opravdu šlo jako když práská bičem, ve stáncích byl k dostání Sborník KČT a trička s logem výročí, odhaloval se obří rozcestník (2 a půl x větší než běžný), k vidění byla i agenturou Dobrý den z Pelhřimova evidovaná, zatím tomíky využívaná Eurobeds…

Jako patriot musím říci, že na Staroměstském náměstí jsme potkali spoustu známých tváří, ale zdálo se mi, že snad každý třetí je z oblasti KČT Vysočina. Měli jsme ale možnost setkat se osobně s našimi Nejvyššími a já jsem ráda, že jsme ulovili fotečky, které teď nabízím:

Byla tu jedinečná příležitost potkat v jednom dni na jednom místě mnoho osobností z ústředí, všichni se zasloužili nejen o dnešní hezký den, ale průběžně udržují naši, v současnosti asi čtyřicetitisícovou základnu v chodu.

I Vojta Náprstek zde měl svoje vyslance:

Tady, v tomto domě, byl založen v roce 1888 KČT. Už tehdy zde byl pivovar U Halánků, možná proto je kromě vody nejoblíbenějším turistickým nápojem pivo…Bylo zde k dispozici i hezké kontrolní razítko pro dnešní pochodníky.

Ze všech pěti volně přístupných věží ve městě jen obrázek jedné z nich, výhledů jsme si užívali v krásném počasí náramně.

Jen pro ilustraci pár pohledů na Prahu z výšky. Měli jsme výjimečnou možnost pohlédnout spatra také na ČNB, jinak k ní vzhlížíme s obavami nebo s nadějí…

Pochod Prahou byl směrován tak, aby dnešní cíl byl na symbolickém začátku turistiky v českých zemích – na Petřínské rozhledně, prvním výsledku turistických snah v 19. století. Menší a mladší sestra Eiffelovky praskala v sobotu ve svých kovových švech, každý z turistů z ní chtěl popatřiti na Prahu.

 

Aby se nostalgické vzpomínky přeměnily v bujaré veselí, o to se postaralo bludiště na Petříně, užili jsme si to důkladně.

Romantiku s trochou exotiky jsme okusili v růžových zahradách:

A tak jsme zakončili na Petříně dnešní slavnostní den, který měl přece jenom jednu velkou vadu: všechno, co nám nabízeli, se nedalo ani při nejlepší vůli a rychlých nohách stihnout…Bylo kolem 19. hodiny a my jsme museli spěchat, abychom pěšky došli do půl deváté před hlavní nádraží ČD, odkud jsme odjížděli autobusem zpět do Jihlavy.

I když jsme některým z organizátorů dnešního dne osobně poděkovali, znovu říkám, že to bylo fajn a že se těšíme na příští pochod Prahou, ten při 150. výročí už asi nezažijeme…

Cestou Mirek objevil anti-turisty, zveřejňujeme je pro výstrahu všem: