Na Slovácké búdě

Uherské Hradiště 18.–19. 7. 2008

Vydali jsme se na výlet za vínem a za muzikou. Byli jsme pozvaní na oslavu narozenin a dobře jsme udělali, že jsme jeli. Zamluvili jsme si ubytování v Uherském Hradišti, v pátek nás Naše Věra vybavila na cestu buchtami a ve vysočinském pošmourném odpoledni jsme vyjeli vstříc radovánkám a nicnedělání. Překonali jsme několik objížděk, ta nejdelší asi byla za Brnem směrem ke Hradišti, takže jsme si užívali vyhlídkovou okružní jízdu Moravou.

Na místo jsme tedy přijeli o hodně déle, než jsme původně plánovali a už jsme zastihli oslavence (je zaměstnancem odboru životního prostředí) ve spárech protiekologických lotrů zamořujících místní park jedy a usilujících o životy lidské. Zločinci byli ovšem hrdinným aktivistou zneškodněni, Slovácká búda a výkvět muzikantský ze širokého okolí zachráněn a mohla začít „cimbálová“ noc…

Vy, kteří máte tuhle muziku rádi, můžete nám závidět. Byla to oslava dvojitá, narozeniny měl Ivo i jeho malý syn Janík, a všichni známí muzikanti-kolegové přišli popřát samozřejmě s nástroji. Během noci se vystřídali čtyři vynikající cimbalisté a počet houslistů si netroufám uvést – snad jen tolik, že prsty obou mých rukou by na počítání nestačily… Opravdu skvělý zážitek, všichni jsou vynikající zpěváci, k tomu výborné víno, klobásky – co víc jsme si mohli přát?

Ze Slovácké búdy jsme odcházeli při rozednění trochu unavení, ale naprosto nadšení. Jako turisté jsme ovšem nemohli odjet z Hradiště jen tak, alespoň bez malé vycházky po okolí. Na sobotní odpoledne jsme tedy přijali pozvání našich místních přátel a prošli jsme s nimi Mařatice a Vinařskou ulici. Byl slunný den, v nás doznívaly včerejší písničky a na světě bylo krásně. Vinné sklípky v klidu a s jistotou očekávaly své návštěvníky.

Žádný ze sklípků nebyl stejný, některé mají původ už v polovině 18. století, opravdu bylo nač se dívat

a viděli jsme v tom odpoledni hodně bohulibých věcí:

Poslední fotka je zvací,

je to pohled z terasy domu našich přátel – v dálce je Holý kopec (za zvonečkem), pak Buchlov, Barbora a Komínek – myslím, že rozumím jejich vzkazu: Obuj pohorky, vezmi ruksak a přijď!

Díky všem za krásné dva dny.