Téměř podzimní vycházka přírodním parkem Čeřínek

Sobota 20. 9. 2008

Vycházku jsme pořádali pro všechny, kteří se chtěli podívat do známých míst a obdivovat pozdně-letní přírodu a přitom se nezalekli ranního deště a zimy – takových nás bylo 30. Samozřejmě, že se brzy vyčasilo (jako skoro vždycky), dokonce bylo příjemně teplo (průměrná roční teplota je na Čeřínku necelých 5 stupňů). Ráno jsme odjeli autobusem v 9.25 do Hubenova, tam jsme po žluté TZ došli do Mirošova.

U barokního kostela sv. Rodiny je křížový kámen, kterému se říká „U zmrzlého“ na památku chudého pocestného, jemuž prý nikdo z místních neposkytl přístřeší a on zde umrzl.

Další kámen je v rohu bývalé zámecké zahrady (zámek byl zbourán roku 1986), kam ho z ovčína nechal před lety přenést majitel panství baron Richlý. Je na něm k přečtení letopočet 1644, nápis Matte-us Lew a u kříže puška hlavní nahoru. Váže se k němu pověst o synovi místního ovčáka, který se po letech vracel z vojny a byl v noci zastřelen otcem, jenž ho považoval za zloděje. Otec pak ze žalu nad svým činem brzy také zemřel.

Pokračovali jsme na Čeřínek a odtud po modré TZ do Nového Hojkova, kde jsme ze značené cesty odbočili ke Skalce, kterou jsme prošli z opačné strany, než nás ji většina zná. Už několikrát jsem o této lokalitě (Fialovy skály, Gilbertova skála) psala, fotky jsou také v jiných příspěvcích. U Dolních Hutí jsme se zase napojili na modrou TZ, takhle krásně tam bylo:

Stejný obrázek, ale pořízený letos v únoru je ve článku Přední skála, Skalka – srovnání je zajímavé. Lesem jsme došli k rybníku Klechtavec,

pak kousek do kopce a už jsme scházeli dolů k Cerekvi. Za pár dní už bude oficiální podzim, myslím ale, že v oblasti Čeřínku už podzim nastal:

Část cesty jsme strávili povídáním o včerejším zahájení 7. ročníku Mahlerova festivalu v Jihlavě. Myslím, že dojmy z Mahlerovy hudby byly v souladu s okolní přírodou – nechci upadnout do patosu, ale zážitek z koncertu je velice silný… Symfonický orchestr Českého rozhlasu (dirigent Jiří Stárek) hrál Symfonii č.7 právě 19. 9. 2008, což je 100. výročí od uvedení díla v Praze – jsem šťastná, že jsem u toho v pátek byla.

U Dolní Cerekve jsou na modré TZ dva rybníky – Chudý a Menší:

Cerekev je vlastně od roku 2006 městys s asi 1200 obyvateli, všechno je tu upravené a je také vidět, že léto tu v zahrádkách ještě má vládu:

Možná, že vás bude zajímat něco o zdejších rodácích – slavných muzikantech. Karel Pádivý, který se zde narodil před 100 lety, je myslím hodně známý v souvislosti s dechovou hudbou. Další zdejší rodák, který stejně jako Pádivý působil hlavně na Slovensku, je František Prášil. Antonín Ptáček byl výborný varhaník a pedagog, Blahoslava Smíšovského známe všichni skrze jeho Falešnou frajárku a jiné slavné skladby, které složil pro muziky na Slovácku, kde v Uherském Ostrohu bydlel.

Zbyl nám čas na kafíčko v místní hospůdce, pak jsme v 16.43 hodin odjeli zpět do Jihlavy. Dnešních 14 km pro mě vlastně nebyla turistika, ale společenská záležitost s povídáním o muzice během procházky v přírodním parku.