Čekání na Mahlerovu sochu, Cena města Jihlavy pro Ing. Ivana Bohatého
V posledních dnech jsem zažila mnoho neradostného, ale i věci potěšitelné a o ty se chci s vámi podělit. Tak především se v pondělí 3. 11. konala valná hromada Společenství pro postavení pomníku Gustava Mahlera a tam nám řekli naši předáci, že už je vše jisté, potíže jsou překonány a můžeme se opravdu těšit na 7. 7. 2010, kdy bude odhalen pomník GM v Jihlavě (ke 150. výročí narození GM). Ty potíže spočívaly ve financích (jak jinak?) a v nemoci sochaře Jana Koblasy. Pan profesor už je zase fit a práce na soše pokračují podle plánu. Peníze od EU jsou taky přiklepnuté, úprava parku, kde bude socha stát, už začala. GM kdysi řekl: „Moje doba teprve přijde“ a já se těším, že už přichází…
Sdružení výtvarníků Vysočiny uspořádá 19. 11. aukci, jejíž výtěžek se použije na financování zmíněného projektu. Výtvarná díla, která jdou do aukce, jsou vystavena na Bráně Matky Boží, a tak jsem se na ně hned v úterý 4. 11. zašla podívat. Ve výstavní síni jsem byla sama a bylo mi tam s nimi hezky.
Protože s jídlem roste chuť, zašla jsem do Domu Gustava Mahlera v Jihlavě (zde žil GM do 15 let), už po několikáté jsem si početla na panelech stálé výstavy o GM a jeho době a pak jsem zašla do vedlejších prostor, kde je v současnosti výstava z drobných děl Alfreda Habermanna. Jihlavský rodák byl profesorem uměleckého kovářství, vystavoval a vyučoval po celém světě, dosáhl mnoha ocenění a poct. Na jaře mu byla navržena Cena města Jihlavy, předání se ale nedožil. V překrásném gotickém sále jihlavské radnice ji na konci října převzala jeho manželka. Ceny byly uděleny čtyřem osobnostem a mě moc těší, že Ing. Ivan Bohatý, předseda jihlavských značkařů, byl mezi nimi. Ivan se věnuje značení turistických tras už téměř 40 let, jako lektor vychoval po celé republice řadu značkařů (sděluji sladké tajemství, že je při výuce sice vlídný, ale v předpisech neústupný a důsledný). Na radnici byli i jeho kolegové z odboru KČT Tesla, jehož je Ivan členem a Míla Bradová mi poskytla obrázek:
Zpráva o jeho vyznamenání prosvětlila povolební dobu, která mě svádí k černým myšlenkám a skepsi. Jaké jsou ty neradostné zážitky zmíněné v úvodu? Neradostné je, že se celý život snažím okorat vůči neslušnosti a lhaní a že se mi pořád nedaří nenechat se vyvést z míry. Z té jsem byla teď několikrát vyvedena, zpět mě vrátila slušnost jiných, výše uvedené radosti a přesvědčení, že hůř už bylo…
Jirko,pomník GM nebude financován z EU, platí se pouze materiál (bronz),prof. Koblasa jako ctitel Mahlera považuje vytvoření sochy za svůj hold skladateli a za vyvrcholení svého celoživotního díla. Co je finančně náročné, je úprava parčíku okolo. Socha totiž bude stát na místě bývalé židovské synagogy, která byla vypálena Němci v roce 1939. Během doby se v toto místě usadili trhovci, vyrostly některé menší stavby a když bylo rozhodnuto o soše, bylo vybráno toto symbolické místo. A veškeré úpravy okolí vzalo na sebe město (téměř 40 mil.), které požádalo EU o příspěvek. Součástí parkových úprav budou kamenní ptáci (jako brána do parku)a ryby, které budou chrlit vodu do jezírka (viz devět symfonií GM + Píseň o zemi). Kolem bude i odpočinková zóna, stromy, keře, lavičky. K vidění budou i zbytky základů synagogy, které při průzkumu vykopali archeologové, vše je v blízkosti středověkých hradeb. Potěšitelné je, že ze šesti návrhů na park GM zvítězil projekt jihlavských architektů Laštovičky a Doležala.
Průběžně jsem se o GM ve svých příspěvcích zmiňovala a těším se, že ještě budu moci, protože „jeho doba opravdu přichází“.
Zdravím a děkuju za zájem
Gustav Mahlersi pomník zaslouží. Já asi nejsem dostatečně v obrazu ve finanční oblasti. Vím, že dnes jsou ceny kde čeho horentní, ale přesto se mi vtírá otázka „to je ten pomník tak drahý, že ho musí financovat EU?“.