Kdo neviděl, neuvěří
Uspořádat vycházku do míst, kde rostou bledule, patří k tradičním akcím všech turistických odborů na Vysočině. Teď právě je ta doba, v pátek 27. 3. 2009 o půl třetí odpoledne odjížděli autobusem do Staré Říše naši přátelé z KČT Tesla a ten čas vyhovoval i Mirkovi, který ukončil svůj pracovní týden kapánek dřív než jindy. Dva dny předtím jeli kolem poledne na stejné místo turisté z Čeřínku a na Jechovci byl ještě sníh, bledule ale poslušny zákonů přírody draly se ke světlu.
Jechovec je přírodní rezervace na Telčsku, konkrétně na Markvartické pahorkatině, vyhlášená v roce 1982 kvůli ochraně bledulí. Má rozlohu asi 3 ha – je to vlastně velmi vlhký až podmočený les, kde rostou v hojné míře olše, prý až 90 let staré, a pod nimi koberce bledulí. Když jsme došli na Jechovec, nebylo po sněhu ani památky, ačkoliv kam oko dohlédlo, bylo bílo…
Míla Bradová nás 12 nenapravitelných romantiků přivítala, pokusila se nás zušlechtit a jemně vzdělat v předmětné věci (informace zde uváděné jsem si zapamatovala z jejího povídání) a pak už jsme jenom zírali a tiše a obdivně vydechovali nad tím, co nám příroda předváděla. Nabízím mapku oblasti, kde zmíněná rezervace je.
Při vybírání fotek jsme neměli jasno o těch nejhezčích, tak jsme se rozhodli nabídnout jich hodně a vy si tu svoji nej- najdete třeba sami.
Bledule dostaly název od Jana Svatopluka Presla (1791–1849), lidově se jim říkávalo koukořička nebo koukořík, škoda, že už se ten poetický název nepoužívá…
Byli jsme tak zaujatí tou bílou záplavou, že jsme si moc nevšímali záplavy vodní a naše botky tedy těžkly; že se navíc dost silně rozpršelo, jsme si uvědomili až na zpáteční cestě do Staré Říše. Stačili jsme si ještě prohlédnout centrum městyse a vyslechnout, co nám vedoucí vycházky Míla povídala, to nejdůležitější bylo o slavném zdejším překladateli a vydavateli Dobrého díla Josefu Florianovi (1873–1941) a pak už se dalo mluvit o vydatném dešti. Pro vzpomínku na letošní bledulovou jarní pouť jsme dostali od Milušky pamětní list, v 18 hodin jsme hupsli do autobusu k Jihlavě; z víkendu nám ubylo pár hezkých hodin, ale přibyl společný koukoříkový zážitek.
Jsem tak ráda, že rodný kraj mých předků má takovou krásnou úrodu. Nikdy dřív jsem o ní neslyšela, zato mám nachozeno hodně odpolední k místním rybníkům. Příroda na vysočině je mocná a kouzelná. Každého nějak pohltí, posílí.
Letos bylo bledulkám u Staré Říše citelně ublíženo. Pokud místní objeví škůdce a strůjce zkázy asi mu dají pořádně na frak.
Konec konců bledule představují velkou část historie Staroříšska, blízký kostel sv. Bartoloměje v Opatově má kupoli na věži ve tvaru koukoříčku. To značí, že architekt kostela znal místní kolorit, čerpal z místních estetických jevů a co je hezčího než rozkvetlá kytka? Takže ty bledulky ve Staré Říši jsou již déle než 400 let. (nástup baroka v Českých zemích – po bitvě na Bílé hoře 1620)
Dobrý den, velice Vám děkuji za návštěvu a za vyznání Staroříšsku. Dozvěděli jsme se od Vás zajímavou informaci o tvaru věže kostela v blízkém Opatově – jsem Vám za to vděčná – a zároveň s Vámi doufám, že bledule na Jechovci vydrží další stovky let. 🙂
Zachovejte našim stránkám přízeň, zdravíme 🙂
Bedulová jarní pouťnemá chybu. Příroda je prostě kouzelnice. Hezké fotky. Věřím, že to stálo i za ty promočené boty.
—(:-§o))) ,.DL.
Celé naše okolí je CHKOa než vylepili zákazové cedule, tak kolem Lučního potoka u hlavní silnice /není to tak velký prostor, jako u vás, ale taky tak hezky naseto/, každou chvíli zastavilo auto a většinou dámy narvaly velkou kytku. Jednou jsem docela ošklivě urážel namalovanou Pražandu. Já tam často nejezdím, ale prý tam už dávno nikdo nevandalil. Hezké fotky
Paráda!To se snad nikde jinde nevidí. Dobře, že tam udělali rezervaci. Jen jste měli mít lepší počasí.
Tedy, těch je a jaký jsou krásný, nemůžu si nějaký půjčit k nám?:-) Tady je pořád ‚přírodně‘ mrtvo…