Třešť – Telč – Želetava

Kontrola cyklotrasy č. 5093 Třešť – Šibeniční vrch, č. 5091 Třešť – Telč a č. 5125 Telč – Želetava

O dobrém dni prý mají být řečena dobrá slova. Pokusím se taková najít pro sobotu 8. 8. Tři zmíněné trasy mají dohromady v jednom směru 36,5 km, tak rychle do práce. Začínáme v Třešti, míříme na 1,5 km vzdálený Šibeniční vrch (666 m n.m.), značení je v pořádku, ale jistě tušíte, že šotolinová cesta nevede po rovince. Je ráno a jsme ještě plní sil a elánu, a přesto se chvílemi vžíváme do pocitů Kristapána cestou na Golgotu – míjíme totiž jednotlivá zastavení křížové cesty.

Vyfunět nahoru se vyplatí, pohled do kotliny pod námi zklidní dech a věnec okolních kopců je sice známý, ale neokouká se.

Vracíme se do Třeště a nedivíme se Svaté rodině na zeleném trávníku, protože přece všichni víme, že Třešť je městem Betlémů.

Socha Šimona Partlice ze Špicberka také většinou nevzbuzuje údiv, ale obdiv by si slavný třešťský rodák rozhodně zasloužil. Narodil se v roce 1588 v rodině nevolníků, studoval, věnoval se hvězdářství, matematice, medicíně. Hrabě Šlik mu zařídil propuštění z poddanství a učenec Partlic pobýval studijně a pracovně po celé Evropě (byl i vychovatelem pěti synů Zimního krále Fridricha Falckého). Dosáhl nejvyšších hodností a poct; zemřel pravděpodobně v roce 1649 někde v našich zemích.

Trasa č. 5091 vede přes Mysliboř do Telče, je dlouhá 16 km a začíná na třešťském náměstí.

Kousek za Panenskou Rozsíčkou je hned u silnice rašelinné jezírko Rosička a odpočinek, případně svačinku na lavičce u téhle přírodní památky, vřele doporučujeme.

Lokalita je chráněná kvůli leknínům, žábám, třem druhům čolků a vážkám; voda je hnědě rezavá, ale čistá a průhledná, klid zde nadpozemský.

Lehké vzrušení pocítíme za Mysliboří při pohledu na křížový kámen z roku 1549 (či 3), když víme, co temného je vytesáno (rozluštil to Dr. Bohumil Ryba).

Stojí tam, že v neděli před sv. Václavem podala Marta Onešowská svému milému jedu a on v neděli po sv. Václavu umřel. Vražedkyni pak oběsili.

Květinovou ulicí a dále po břehu Štěpnického rybníka vjíždíme do naší milované Telče, tady je obrázek věží zase z jiné strany (vydržte to):

Ačkoliv jsme před sebou měli ještě cestu do Želetavy (19ti km trasa navazuje na právě dokončenou), neodolali jsme pokušení projít si v rychlosti náměstí a park – odměna nás neminula, víly věnce vily (ale psi nevyli).

Cyklotrasa č. 5125 vedla přes Novou Říši, značení bylo až na maličkosti v pořádku. Fotky z této oblasti naleznete v příspěvku Březinova cesta.

V Želetavě jsme se ani dlouho nezdržovali, spěchali jsme docela unavení zpět do výchozího bodu ve Třešti. Doma jsme sepsali hlášení, popsali závady, vypsali doporučení, spokojeně podepsali, v deníčku jako dokončené odepsali a rychle odpočívali – sotva přimhouříš oko, je neděle a na nás čeká poslední z tras, ke které jsme se upsali.