Je zpět!

3. 3. 2010, středa

Dnešního odpoledne se k Mirkovi navrátil jeho milovaný foťák. Starostlivým přičiněním a pátráním několika osob, i účinným zásahem policie, byl unesený nebožák propuštěn ze třítýdenního zajetí, v dobrém stavu předán na neutrální půdu a odtud už putoval domů k přešťastnému klikaři. Tajuplně mlčí o svém nedobrovolném výletě a vyčítavě pokukuje na svého majitele, že ho hanebně opustil ve studené vlakové čekárně. Ten mu horlivě slibuje, že už nikdy…

Zpráva o vrácení foťáku zní neuvěřitelně, ale bohudíky je pravdivá. Máme velkou radost a děkujeme všem!

Slavili jsme dobrým vínem, zde je možné slavit rýmem. Verše od autora KAHO jsou jako stvořené pro tuto příležitost.

Fotograf

Chodí si lidičky,
chodí si do lesa,
plody, klest odnesou,
nikdo však nebesa.
Vzdoušek si vdechují,
zeleň jim lahodí,
autem ji prolétnou
na běžkách závodí.

Fotograf v krajině,
ten jiné oči má,
toulá se jenom tak,
sta snímků nesnímá.
Stébla trav u vody,
poštolka přepestrá
na filmu vynikne
i krása nebeská.

Lipky s křížkem tichým,
hřbitůvek za obcí,
chrobáci mrtví jsou
na lidi žalobci.
Břízy si zasmutní,
mráz je v háv obleče,
zastav se u krásy,
zastav se, člověče!

Jen tvoř dál, autore
své perly pro lidi,
co vidí věci jen,
tvary však nevidí.
Vždyť vedle svinstva, jež
léty se nemění,
krása tu jiskří – jen
oči mít k vidění!