první předseda KČT Čeřínek
Byli jsme požádáni přáteli, turistickými činovníky z oblasti KČT Vysočina, abychom v jubilejním roce odboru Čeřínek sestavili dokument o prvním předsedovi Františku Srdínkovi, výrazné osobnosti jihlavské a organizátorsky-turistické.
Za vydatné pomoci mnoha lidí, z nichž chci jmenovat Mílu Bradovou, bez jejíhož přispění bych byla každou chvíli v koncích, jsme shromáždili podstatné informace, které snad mají význam historický a je naděje, že nejen nyní, ale i v budoucnosti je některý nadšenec využije ku prospěchu svému nebo jiných, nebo snad dokonce se najdou jedinci, kteří traktát s potěšením přečtou a budou hrdí na své předky a příslušnost k obci turistické.
Mg.Ph. František Srdínko, první předseda KČT Čeřínek,
zasloužil se ve dvacátých a počátkem třicátých let dvacátého století o rozvoj turistiky na Jihlavsku
Organizované turistice předcházely v Jihlavě již od devatenáctého století výlety do nejbližšího i vzdálenějšího okolí, pořádané nejrůznějšími spolky a organizacemi, ať zaměření tělovýchovného nebo kulturního, politického a hospodářského. Tato forma byla velice živá v celé tehdejší šíři rozvinutého spolkového života, a to jak do roku 1918, tak také v období první republiky.
V dubnu 1896 se po jedné přednášce pražských turistů přítomní posluchači nechávají získat a dvacet z nich se rozhoduje založit jihlavský odbor Klubu českých turistů. Organizační práce se ujímá tehdejší redaktor Jihlavských listů Jan Máša. V říjnu byly schváleny stanovy a 17. listopadu 1896 se schází v jihlavské Besedě ustavující schůze první turistické organizace na Jihlavsku. Odbor má 22 členů, v čele je starosta JUDr. Karel Malát, významná osobnost národní a jednatelem se stal JUDr. Ludvík Chlum. Jistě pořádali vycházky a výlety po okolí, ale nikde nejsou konkrétně doloženy. Víme o několika přednáškách, mezi nimi o přednášce tehdejšího starosty ústředí Klubu českých turistů v Praze Vratislava Pasovského v dubnu 1899. Se závěrem roku 1899 přestává turistický odbor vyvíjet činnost a v následujících letech se nesetkáváme se žádnými zprávami.
Od roku 1910 se začínají v Jihlavě organizovat čeští lyžaři, kteří jsou součástí ústředního Českého spolku pro zimní sporty. K založení vlastního jihlavského odboru došlo 9. února 1912 v Besedě, prvním předsedou je V. Šícha a jednatelem F. Beneš. Členové Českého spolku pro zimní sporty se sdružili za účelem pěstování zimních sportů a turistiky a zároveň začali usilovat o vybudování turistické chaty na vhodném místě na Vysočině. Již v únoru je pro snadnou dostupnost z celého regionu zvolen 757 metrů vysoký vrch Čeřínek u Jihlavy a zanedlouho koupen pozemek vhodný pro stavbu. Čeřínek se stal pro svoje atraktivní přírodní prostředí velmi navštěvovanou a turisticky ceněnou oblastí. Dá se říci, že začátky rozvoje turistiky na Jihlavsku jsou úzce spjaty s Čeřínkem a s chatami, zde v průběhu let turisty postavenými. Vybudování první chaty na Čeřínku bylo pro rozvoj turistiky na Jihlavsku stejně významné jako stavby iniciované pražskými turisty na Petříně.
Vlastní postavení chaty se uskutečnilo v roce 1913, autorem projektu byl architekt Jarolímek, známý lyžařský závodník té doby, který se nechal inspirovat českými dřevěnými chalupami z Podkrkonoší a navrhl prostou, tzv. ochrannou chatu. Chata s verandou, společenskou místností, noclehárnou a příslušenstvím stála 12 000 K a byla slavnostně, za účasti několika set lidí, otevřena 29. června 1913.
Postavení chaty na Čeřínku bylo impulsem pro rozvoj turistické a lyžařské činnosti a pro příliv nových členů Českého spolku pro zimní sporty ze širokého okolí. Ve starých mapách z té doby se vyskytuje i název Česmínek, Česmírek, Čemírek a domácky jej turisté nazývali Čeřen. V roce 1915 se stal předsedou Českého spolku pro zimní sporty profesor Fiala z Telče. První světová válka značně utlumila návštěvnost na Čeřínku a pěstování turistiky i lyžování.
Po válce a vzniku Československého státu nastaly možnosti nového rozvoje turistiky. V roce 1920 se dobrovolně rozešel Český spolek pro zimní sporty a 12. prosince 1920 byl vytvořen na jeho místě nový, samostatný Turistický klub Čeřínek, který začlenil do svého názvu i jméno zdejšího vrchu. V čele klubu stanul lékárník František Srdínko a mezi členy byli kromě Jihlavanů i obyvatelé Třeště a Telče.
Mg.Ph. František Srdínko se narodil 30. května 1874 ve Vraném u Slaného, gymnázium vystudoval v Příbrami, praktikoval v Blovicích a studia dokončil na Karlově univerzitě v Praze. Na kondicích byl v Nymburce, Brně, Budapešti, Vídni a Plzni. Roku 1910 najal v Jihlavě Koukalovu lékárnu U sv. Anny a od roku 1916 byl majitelem lékárny v Komenského ulici, jež nesla jeho jméno.
Během jihlavského působení byl význačným činovníkem Jihlavské Besedy, Školské matice jihlavské, místoředitelem Úvěrního ústavu, předsedou spolku pro zřizování opatroven, funkcionářem Okresní péče o mládež, dámského odboru Školské matice, Národní Jednoty Pošumavské, Národní Jednoty pro jihozápadní Moravu, Sokola a zakládajícím členem S.K.Jihlava. Ale jeho hlavním zájmem byl Čeřínek.
Turistický klub za jeho vedení vyvíjel horečnou činnost turistickou a sportovní, takže pro množství návštěvníků na Čeřínku přestala malá dřevěná chata z roku 1913 kapacitně stačit. Veškerá aktiva a pasiva Českého spolku pro zimní sporty přešla na turistický klub Čeřínek (kromě 1 900 m2velkého pozemku a chaty i finanční obnos 6 799,02 Kč), a tak bylo na druhé řádné valné hromadě, konané dne 4. února 1923, usneseno koupit další pozemek pro postavení nové turistické chaty, obstarat plány a rozpočty na velkou chatu pro letní i zimní využití. Správní výbor vedený předsedou klubu Mg.Ph. Srdínkem se čile ujal práce a už 11. února 1923 koupil za 1000 Kč pozemek ve výměře 3 150 m2. Ve Třešti si výbor zajistil u Cyrilo-Metodějské záložny hypoteční úvěr do výše 20 000 Kč a 23. května 1923 sdělil předseda Srdínko na valné hromadě, že plány, rozpočet i financování jsou zajištěny, a tak bylo rozhodnuto chatu ještě toho roku postavit. Stavba byla zadána staviteli Václavu Fikarovi z Přibyslavi, 17. června 1923 byl položen základní kámen a 2. září téhož roku se chata za účasti několika tisíc lidí ze širokého okolí slavnostně otevírala.
Návštěvníci, kteří přijeli do Kostelce a Dolní Cerekve vlakem, šli na Čeřínek po značených turistických trasách, které připravili členové klubu Čeřínek. Příchozí měli k dispozici i orientační tabuli.
Chata byla vybudovaná nákladem 83 000 Kč, dalších 21 000 Kč stálo vnitřní zařízení do šesti pokojů, kuchyně, restaurace a společné noclehárny.
Předseda Turistického klubu František Srdínko byl zastáncem toho, aby klub poskytoval v nově zbudované chatě služby cenově přístupné nejširší veřejnosti a aby byla lidovým podnikem. Za slunných nedělí vyhrávala u chaty venkovská kapela, pořádaly se slavnosti a ohňostroje, konaly se výlety do okolí, sportovní hry a závody. Čeřínek se tak stal významným místem pro českou turistiku. Turistický klub Čeřínek měl v roce 1924 asi dvě stě třicet aktivních členů, na začátku třicátých let dosáhl jejich počet tří set. Předseda klubu Mg.Ph. Srdínko měl rozsáhlé plány do budoucna – např. v roce 1926 jednal s majitelem brtnického panství hrabětem Collalto o koupi zříceniny hradu Rokštejna, ale bez kladného výsledku.
František Srdínko byl oporou klubu v kritických chvílích, nelitoval peněz ani času, při veškerém svém konání měl na mysli blaho turistů a dobrou správu klubového majetku. Po krátké nemoci však 17. října 1933 ve věku 58 let zemřel. Do posledních chvil jevil zájem o klub, jemuž byl vřele oddán. Jeho pohřbu se zúčastnili nejen turisté, ale i široká veřejnost, nad rakví promluvil člen výboru Turistického klubu Čeřínek J. Hynek. Pan lékárník Srdínko je pochovaný na jihlavském hřbitově.
Všechny jihlavské odbory považují Mg.Ph. Srdínka za svého otce-zakladatele a s úctou a obdivem k jeho práci na něj vzpomínají.
Při svých návštěvách na Čeřínku se mohou lidé zastavit u Srdínkovy pamětní desky, znovu odhalené 24. června 1995 při příležitosti otevření zrekonstruované původní chaty z roku 1913. Na kamenných kvádrech v sousedství obou turistických chat je možné přečíst si letopočet 1923, což je vzpomínka na rok stavby velké chaty a také nezapomenutelný letopočet 1934. V úterý 16. ledna toho roku byla chata, turisty tolik milovaná, zničená do základů ohněm. Potěšitelné je, že už 2. září 1934 byla otevřena chata nová, tentokráte zděná, v jejíž čelní stěně byla zasazena žulová deska jako vzpomínka na zemřelého prvního předsedu klubu. Požáru dřevěné chaty se totiž František Srdínko nedožil, zemřel tři měsíce před tím, a tak klub Čeřínek postihly tehdy krátce po sobě dvě velké ztráty.
Nově zvolený předseda klubu Čeřínek Oskar Herza i členové výboru tvrdě pracovali, aby mohli turisté znovu brzy využívat služeb chaty. Tato zděná chata z roku 1934 sloužila až do roku 1986, kdy byla zbourána a na jejím místě postavena v roce 1988 chata, která je v provozu doposud a o jejíž navrácení do svého majetku požádal KČT Čeřínek v roce 1991. Chata s kapacitou 67 lůžek poskytuje služby veřejnosti, malou chatu z roku 1913 využívají jen členové odboru KČT Čeřínek.
Zastupitelé města Jihlavy udělili Mg.Ph. Františku Srdínkovi svým rozhodnutím 11.ZM dne 6.4.04 usn.648/04-ZM Cenu města Jihlavy – in memoriam za významný podíl na rozvoji turistiky na Jihlavsku a dne 1. května 2004 ji převzali zástupci odboru KČT Čeřínek-Jihlava.
Zpracováno v roce 2010 podle Sborníku, vydaného v roce 2000 k 80. výročí založení Klubu českých turistů Čeřínek autora Ing. Jana Krejčího, dlouholetého místopředsedy a historika odboru KČT Čeřínek.
Přílohy:
1. Prezentace Mg. Ph. František Srdínko
2. Vzpomínka Ing. Jana Kodaye na lékárníka Srdínka