8. ledna 2011 ve Ždírci
Když jsem si přečetla, co jsem napsala ve svých článečcích z ledna 2009 a 2010 o tanečním vstupu jihlavských turistů do nového roku, zjistila jsem, že vše podstatné tam je uvedeno; oblíbenost této akce spočívá i v jejím pravidelném opakování už od roku 1995, když návštěvníci vědí, co mohou očekávat. Každý rok se ale snažíme zařadit nějaké nové vystoupení nebo aktivitu, což přátelé-turisté oceňují. Během cesty do cíle vycházky si vytvářejí endorfiny, které naplno začnou účinkovat po vstupu do tanečního sálu, takže v mžiku po začátku můžete spatřit tyto obrázky:
Nejskvělejším bodem letošního programu bylo vystoupení tanečníků z jihlavského Rock&Roll clubu Elvis, jejichž dechberoucí akrobatické sestavy nás nenechaly na pochybách, že jsme svědky vrcholného tanečního a sportovního umění.
Vilibald Prokop a Lenka Cejnková jsou tanečníci kategorie A, a my jsme si byli vědomi, že vedoucí clubu Elvis nám opravdu přivezl to nejlepší, co se dá v ČR v současné době vidět – vždyť kam tito rokenroloví tanečníci přijedou, sbírají ceny. Totéž platí o mladším páru Jakub Brodina a Aneta Valentová, i o malých tanečnících, jejichž umění jsme obdivovali už loni – Dušanu Valentovi a Kateřině Žahourkové.
RnR club Elvis založili v roce 1994 manželé Vilibald a Majka Prokopovi a jejich trenérská práce nese stálé úspěchy – nejen že kultivují mladé lidi a celkové prostředí v místě své působnosti, ale jejich svěřenci jsou velmi úspěšní všude, kam přijedou. Ani ve Ždírci to nebylo jiné!
Aby si účastníci zábavy trochu oddechli od vlastní taneční produkce a mohli obdivovat krásná děvčata a jejich ladné pohybové kreace, pozvali jsme další taneční spolek, tentokrát s jiným žánrem – Bonanzu, která v posledních letech na naší zábavě vystupuje. Její mexické, irské a country tance spolehlivě všechny dobře naladí a také inspirují turisty k nápodobě (na což při akrobatickém rokenrolu nemohou ani pomyslet).
I tento klub má bohatou historii, vznikl rovněž v roce 1994 a jeho vedoucí David Koudela se mimo jiné věci potřebné k úspěšnému fungování spolku stará o to, aby už malé děti učil základům tance a tak zajistil kontinuitu v budoucnosti.
Vystoupení RnR a Bonanza klubů byla víceméně očekávaná, letošní překvapení spočívalo v tom, že účastníci zábavy si mohli společně zazpívat pochodovou písničku, pro niž se během večera ustálil název „hymna Čeřínku“. Je to píseň historická, kterou jsem získala díky jihlavskému archiváři panu Mgr. Petru Dvořákovi a napadlo mě, že bude roztomilou tečkou za oslavami 90. výročí založení KČT Čeřínek, které jsme v průběhu roku 2010 uskutečňovali.
Kopii partitury jsme předali muzikantům, kteří nám ve Ždírci hrají, text jsme rozmnožili tak, aby každý z účastníků (letos celkem 178, včetně účinkujících) měl svůj list a mohl se aktivně zapojit.
Píseň byla dne 8. dubna 1925 věnována panu MgPh Františku Srdínkovi, prvnímu předsedovi TK Čeřínek, velmi populárnímu, v turistických kruzích obdivovanému a úspěšnému člověku, za jehož éry byla postavena velká chata na Čeřínku a vrch se stal cílem turistů ve všech ročních dobách. Slova písně napsal B. Fortelný, hudbu složil V. Hlavsa. Nebylo možné hledat v tomto dílku umění, naším záměrem bylo vzpomenout na předky a aspoň chviličku souznít s jejich tehdejším nadšením. Uvedu zde dvě sloky a refrén, představte si k nim nenáročnou pochodovou melodii.
Čeřínek
V zimě, v létě, ať je hezky
či padají třeba šídla,
na Čeřínku v hloubi lesů
nepřeberná zábav zřídla.
Táhnou se tam Jihlaváci
jak procesí k slavné pouti,
nadýchat se jednou za čas
lesních silic ve zákoutí.
Ref.
Ó Čeřínku, Čeřínečku,
moře vonné zeleně,
jak jsi krásný, jak jsi svěží
z jara i za jeseně.
Na té naší krabatině,
k věčné bídě stvořené,
nad tebe se nic lepšího,
Čeřínku, nesežene!
Měl to pánbu dobrý nápad,
onen koutek země stvořit,
Srdínko měl ještě lepší,
že učil jemu se kořit.
Nápad pana lékárníka
i s nápadem Stvořitele,
zasluhují Jihlaváků
díky velké, díky vřelé!
Všichni přátelé znají naši celoživotní náklonnost k turistice a nadšení pro vše, co se týká historie i současnosti Čeřínku, proto s cílem potěšit nás i sebe zpívali radostně a bez zábran. Byla jsem šťastná! Během zpívání, které jsme pro velký úspěch zopakovali, jsem měla na mysli, jak je dobré, že jsme se v roce 2007 spojili s mnoha slušnými lidmi a zabránili Zdeňku Kurkovi, tehdejšímu předsedovi našeho odboru, svévolně prodat chatu na Čeřínku, která pro jihlavské turisty tolik znamená…
Myslím, že můžeme být spokojení, protože všichni se dobře bavili a žádali opakování příště…
O jedenácté hodině večerní přijel objednaný autobus, odvezl juchající turisty do Jihlavy a nadešla naše pořadatelská chvíle tance s úklidovým nářadím.
Na závěr podobnou fotku jako na začátku – vstřícné a přátelské gesto Ládi Tomáše berte jako pozvánku pro příště
Poslední tři fotky jsou od Ládi
Ivo,děkuju Ti za Tvůj upřímný komentář; Ty víš, jak je někdy těžké trvat na svém rozhodnutí, o jehož správnosti je člověk přesvědčen, když okolí jeví buď nezájem o věc či pracuje pouze ve svůj prospěch… Jsem ráda, že to s chatou dobře dopadlo a věřím, že je teď v dobrých a zodpovědných rukách.
Všichni si přejeme setkávat se na Čeřínku často a v pohodě, s čistým svědomím před předky i následovníky :-))
Zdravím a děkuju
Už vím pročAhoj Míšo, už je mi jasné, proč jsi mě včera upozorňovala na závěrečnou část Tvé jako vždy skvělé reportáže. Díky všem, kteří se podíleli na zachování chaty na Čeřínku pro turisty-"skalňáky". Bývá nám tam na mnoha akcích KČT (Novoroční slavnostní oheň na Čeřínku, červnový Hvězdicový výstup na Čeřínek, pravidelné semináře značkařů ZO Jihlava, vedoucích a cvičitelů turistiky…) i jindy s našimi rodinami vč. jejich chlupatých členů hodně dobře i díky starostlivé paní Průchové. Takže s 3,5letým odstupem to hodnotím jako velmi moudré rozhodnutí, které ocení jistě i ti, kteří přijdou do ruksakových a pohorkových "řad" po nás.
Držte se, Jirko, Luďku, Mirku a další, kteří o chatu pečujete.
Iva
Však ty mě taky, Míšo, taková zpráva udělá člověku dobře v tom "chaosu".
Zuzi,tušila jsem, že mi budeš rozumět. Moc Ti děkuju za Tvoje slova o staré písni – jsou lidé, kterým to počínání připadá dětinské, ale nebude za sto let většina našeho konání připadat budoucím mladým, úspěšným a vpřed hledícím lidem také naivní?!
Věřím, že mladí z našeho odboru se případem "prodej chaty" dostatečně inspirovali a získali informace o tom, jak je důležité zachovat dědictví po předcích v celosti a úctě, že snad podobný případ nenastane (zvláště, když chata je dosud ekonomicky přínosná :-)) )
Zuzi, pohladila jsi mě po duši.
Hezká reportáž, včetně toho závěrečného gesta, oceňuji fotku, kde se ti Míšo podařilo zachytit akrobata ve vzduchu a v duchu radostně přitakávám vaší úspěšné snaze neprodat chatu na Čeřínku nějakému zřejmě pracháči. Ale co mě potěšilo nejvíc je ta vaše oprášená hymna Fortelného Hlavsy. Já prostě tyhle staré buditelské a vlastenecké sice eumělé ale upřímné a nadšenecké písně miluji. Určitě bych zpívala též a stále dokola. Skvělé. Doufám že máte následovníky z řad mladých aby na vás navázali a to co děláte udrželi a rozvinuli. Je to skvělé.