Značení u Třeště

v krajině zdobené alejemi

13. a 17. června 2011

Po téměř dvou měsících jsme se vrátili na poslední „místo činu“ – k hájence u Třeště, odkud nám zbývalo obnovit posledních pět kilometrů zelené pěší trasy až na třešťské náměstí. V pondělí 13. června odpoledne jsme si trasu prošli s pilkami, nůžkami a drátěnými kartáči, krásně jsme ji vysmejčili a připravili k vymalování. K tomu došlo v pátek 17. června, kdy předpověď počasí byla nejistá – během dopoledne přišlo několik přeháněk – ne ovšem takových, které by znemožnily další práci.

Chodit krajinou kolem Třeště, ozdobenou náhrdelníky alejí, je požitek. Malovat zde značky pro poutníky, je radost násobená tím, že se člověk dotýká těch starých stromů, hladí štětcem jejich kůru a tím s nimi hovoří – a k tomu jako mimořádná prémie ptačí zpěv. A že těch opeřených barevných korálků je ve šňůrách alejí bezpočet!

Podíváte-li se na mapku blízkého okolí Třeště, vidíte množství alejí – krajinu zkulturněnou osvícenými lidmi před dvěma sty a více lety – už jen vycházka pod korunami stromů zaplaší všednodennost…

Když si navíc uvědomíme, že tato oblast se prý začala geologicky vyvíjet před jednou miliardou let, bezděky našlápneme s větší úctou…

Po zelené značce vede zároveň část Naučné stezky Špičák, která má deset zastavení s informačními panely, takže pozorný turista-čtenář se průběžně dozví o flóře i fauně, geologii a historii. Uvádím několik nádherných starobylých místních názvů: V Březíčku, U Ovčačky, Katův kámen, Šibeniční vrch, Pod Štolejtnou…

V lokalitě U Ovčačky, která navazuje na horní okraj zámeckého parku, je kromě aleje, v níž roste i lípa s obvodem kmene přes šest metrů, nádherný rozhled na masiv Čeřínku a na Velký Špičák.

Dále pak cesta vede kolem Katova kamene na Šibeniční vrch, což je holý, odevšad viditelný kopec, 666 metrů vysoký, který byl v minulosti využíván jako popraviště.

Převyprávím místní pověst:

Jednou, za dávných časů, se konala poprava zločince, který kdesi v Čechách loupil, na zdejším panství byl dopaden a právě nadcházela jeho poslední hodinka na pozemském světě. Když se kat chystal k ráně, poznal svého bratra, jehož dlouho neviděl. Třikrát ťal vedle a tím odsouzenci zachránil život, neboť platilo pravidlo, že v tomto případě musí zločinec dostat milost.

Přihlížející lidé byli tím ale rozhořčeni a začali kata ohrožovat, ten se dal z kopce na útěk, ale v místech, kde se od té doby říká Katův kámen, byl nešťastník dostižen a ukamenován.

Celým územím, nabitým emocemi, jsme se šťastně proznačkovali a ze Šibeničáku popatřili na mírumilovný obrázek věnce vzdálených modrých kopců a vyvýšenou Javořici, která ale na nekvalitní fotce splývá s ostatními – je lepší vystoupat sem a pohlédnout do kraje vlastníma očima.

Z Třeště vede na tento výrazný vrch, v každé roční době s báječnou vyhlídkou, také cyklotrasa č. 5093, kterou jsme měli za úkol zkontrolovat v roce 2009; v článku najdete pár zajímavostí.

Stromořadí na Křížové cestě k Šibeničnímu vrchu je tvořené majestátními, až čtyřicet metrů vysokými lípami velkolistými a srdčitými, rozložitých korun, a břízami.

Jakmile jsme se dostli na hráz Váňovského rybníka, už zbývala jen část trasy, která vede městem Třeští. Naše značkařská práce na tomto úseku skončila u rozcestníku blízko autobusové zastávky na třešťském náměstí.