Čáslav a okolí

17. prosince 2011

Vycházku pořádal KČT Čeřínek a jejího vedení se ujal Pepa Kaman. Do Čáslavi jsme jeli vlakem, vše bylo příjemné, ale já jsem přesto nebyla spokojená, protože jsem dneska jela sama, Mirek měl neodkladnou práci. Chyběl mi.

Putování bylo nenáročné, po kratičké prohlídce centra Čáslavi jsme vyšli po ZTZ k Tupadlům a odtud neznačenými cestami přes Drobovice a Filipov zpět, celkem to bylo 14 kilometrů. Podívejte se na mapku:

Na náměstí Jana Žižky z Trocnova zaujme příchozího vznešená budova radnice z 2. poloviny 18. století,

majestátně působí i chrám sv. Petra a Pavla z konce 13. století, který začali stavět krátce po založení města za panování krále Přemysla Otakara II.

Do stavby byl začleněn kostel, který tu stál už od 11. století – vedla tudy Haberská obchodní stezka, a tak zde od raného středověku panoval čilý ruch. Děkanský chrám byl tak významný, že jej v roce 1421 vybrali pro uspořádání zemského sněmu, který vešel do historie pod názvem „Čáslavský“. Ještě z výuky dějepisu si pamatujeme, že zde byly přijaty „čtyři artikuly pražské“, což byla dohoda mezi znesvářenými stranami táborskou a pražskou (dlouho ale nevydržela), a že zde nebyl Zikmund Lucemburský uznán českým králem, ale že zde, v chrámu sv. Petra a Pavla, byla zvolena prozatímní vláda, v níž byl i Jan Žižka.

Čas běžel dál a v jednom z domů na náměstí, nedaleko hlavního kostela, jen kousek od právě rozestavěné radnice, se v roce 1760 narodil Jan Ladislav Dusík, hudební skladatel a klavírista.

Narodil se v hudební rodině, jeho talent byl průkazný, takže po základním hudebním vzdělání, jež získal doma, odešel studovat na gymnázium v Jihlavě a zároveň u výborných muzikantů jihlavských prohluboval své znalosti hudební. Pak studoval jezuitský seminář v Kutné Hoře, teologii v Praze, zamýšlel vstoupit do kláštera, ale nakonec zvítězila hudba. Ve službách hraběte Männera cestoval po celé Evropě a všude sklízel úspěchy, zažíval mnohé dramatické situace (pomysleme, že pobýval v Paříži jako host královského dvora za Velké francouzské revoluce – zachránil se útěkem do Londýna) a při tom všem se stal osobností váženou, jejíž dílo ovlivnilo kulturu v mnoha zemích Evropy; moderní způsob jeho klavírní hry se stal základem pro další interprety.

Letošní prosincové počasí se vymykalo zvyklostem, takže procházka kolem Čáslavi vypadala spíš jako předjarní. Na konec zařadím fotku, která podpoří moje předchozí slova.

P.S. Všechny obrázky v tomto článku mám od Věry a Jirky Veselých – děkuji.