KČT VYSOČINA

Historie a současnost

1992 – 2012

Letos v březnu uplynulo dvacet let od založení krajského sdružení Klubu českých turistů VYSOČINA. Při této příležitosti byla zpracována brožura, jejíž text zde uvádíme, protože věříme, že následující informace poslouží turistům, možná i zaujmou některé naše čtenáře.

Ve článku o slavnostním shromáždění ke 20. výročí založení KČT VYSOČINA uvidíte, jak hezkou obálkou vybavili autoři brožuru do světa.

KČT VYSOČINA
1992–2012
20. výročí založení

HISTORIE A SOUČASNOST

Úvod

Nejen lidé mají své osudy. Osud různých společenství, která lidé vytvářejí pro blízkost názorů, zálib nebo určitého životního stylu, je většinou závislý na několika jedincích udávajících směr podle vlastních představ, jež v ideálním případě přijmou ostatní za své.

U zrodu oblasti KČT Vysočina stáli v roce 1992 lidé, kteří měli o dalším vývoji organizované turistiky na Vysočině jasnou představu, nikdy se od ní neodchýlili a navíc dokázali svým elánem a nasazením strhnout ostatní a nasměrovat je, takže krajskému turistickému sdružení byl od samých počátků předurčen osud příznivý.

Ačkoliv se turistům dobrovolně a nezištně pracujícím ve prospěch svých přátel, ale i zcela neznámých lidí, nevyhýbaly potíže, turistika na Vysočině si postupně vydobyla respektovanou pozici a program, který turisté nabízejí, je veřejností kladně přijímán a oceňován.

A kdo vlastně jsou ti turisté? S trochou nadsázky lze říci, že se od ostatních lidí liší tím, že jim nestačí vidět hezký obrázek v některém z informačních médií, touží to místo spatřit na vlastní oči a projít okolí. Potíž je, že ten vnitřní zápal se léty zvyšuje a oni nikdy nemají tolik času, kolik by si ve skutečnosti přáli věnovat svému koníčku…

Lze snad chtít od života víc?

Historie

Ve druhé polovně 19. století začaly v Evropě vznikat první turistické kluby – nejdříve v okolí vysokých hor, pak postupně ve velkých městech, z nichž vyjížděly organizované skupiny výletníků do přírody. Záhy bylo jasné, že tato činnost je prospěšná nejen lidem, ale že z ní mají užitek i místa, kam turisté směřují, proto osvícení a pokrokoví činitelé tyto snahy podporovali. Zapálení organizátoři značili cesty, popisovali je v průvodcích, vydávali mapy – vznikal cestovní ruch.

Na našem území působilo několik německých turistických klubů, jejichž činnost přitahovala značnou část obyvatelstva, a Češi, kterým ležela na srdci otázka národnostní, si uvědomovali, že Sokol Pražský, založený v roce 1862, nemůže všechnu tuto práci ve prospěch češství zastat, a rozhodli se zakládat především v národnostně smíšených pohraničních územích jednoty, kde se organizovali lidé, konající práci tělovýchovnou a osvětovou.

V roce 1884 byla ve Frenštátě pod Radhoštěm založena (dodnes existující) Pohorská jednota Radhošť, ale bylo zřejmé, že chybí český turistický klub, jenž by dělal průkopnickou práci a byl vzorem pro obdobnou činnost po celém území.

11. června 1888 se v Praze sešlo několik významných činitelů, z nichž jmenujme vlastence a cestovatele Vojtu Náprstka, Dr. Františka Čížka, vynikající osobnost České obce sokolské, schopného organizátora Dr. Viléma Kurze a pozdějšího dlouholetého předsedu architekta Vratislava Pasovského, a založili Klub českých turistů, organizaci, která od samých začátků měla nesmírný vliv na občanskou společnost. Ačkoliv měl klub zprvu jen 225 členů, vyznačovaly se první tři roky jeho existence horečnou činností, mimořádnou podnikavostí a vysokým pracovním nasazením vedoucích osobností.

Legendární výprava českých turistů do Paříže v roce 1889, která inspirovala naše předchůdce k vybudování rozhledny na Petříně, byla provděpodobně i vzorem hromadných zájezdů, do nichž se KČT od svých počátků pustil.

V Časopise turistů, který začal hned v prvním roce činnosti klubu vycházet, byly zformulovány snahy, platné v plném rozsahu dodnes – podporovat cestování, vzdělávat se jím a otužovat, usnadnit přístup k místům turisticky atraktivním a zvelebovat je.

V rámci těchto snah byl kladen důraz na ubytovací možnosti a na značení turistických tras, s nímž okamžitě započalo „první označovací družstvo KČT“ vedené architektem Pasovským – v okolí Svatojánských proudů (dnes pod hladinou Štěchovické přehrady) vznikla první značená turistická trasa – celkem bylo v roce 1889 vyznačeno 55 kilometrů cest. Další „družstva označovací“ byla tří až šestičlenná a dnes nám přijde úsměvné, že k nošení značkařského materiálu a stravy si najímala nosiče. Uvědomme si ale, že nadšení průkopníci turistiky, vedeni jasnou vizí, nemohli a nechtěli ztrácet čas. Bylo třeba stavět chaty, útulny, rozhledny, vydávat turistické mapy – ta první se objevila v roce 1896, od roku 1900 už vycházejí mapy soustavně.

Záhy po založení KČT začaly vznikat mimopražské odbory, v nichž se prosazovaly osobnosti regionální turistiky, místní značkaři značili trasy ve svém okolí, stavěly se chaty či rozhledny – organizovaná turistika se stala součástí společenských událostí a začlenila se do dějin země.

V prvních letech byly podnikány především pěší výlety, pak se rozšířilo i lyžování a turistika se stala natolik populární, že před první světovou válkou už čítal KČT 53 odborů s 5000 členy. Pro takové množství lidí bylo potřeba zdokonalit systém značení turistických cest – zpočátku se jako vedoucí značkařská barva používala pouze červená a když postupně vznikal při křížení tras zmatek, byla přidána modrá; od roku 1916 se používají barvy čtyři, které známe i z dnešního značení – červená, modrá, zelená a žlutá. Byla též ustanovena pravidla, která v podstatě platí doposud – krajní bílé upozorňovací pásy i prostřední barevný pás vedoucí barvy se ustálily na šířce tří centimetrů, takže ve výsledku měly značky proti původním velikým 10 x 10 centimetrů. Tehdy vznikly základy pásového značení, které je v současnosti chloubou české turistiky a kvůli své dokonalosti i důvodem obdivu cizích návštěvníků. Také vyvěšování turistických směrovek, tabulek a map bylo na celém území řízeno jednotnými pravidly a toto důsledné uplatňování značkařské metodiky a propojení sítě značených tras umožnilo bezproblémové cestování i v relativně neznámé krajině.

První světová válka samozřejmě znamenala útlum, ale vzápětí po ní došlo k největšímu rozmachu turistiky – pět let po válce už bylo registrováno 280 odborů, 60 000 členů a 25 000 km značených cest!

Po vzniku republiky a připojení slovenských turistů v roce 1920 vznikl Klub československých turistů, pravidla značení cest byla zavedena i na Slovensku (a také na Podkarpatské Rusi, která tehdy k Československé republice patřila), kromě převažující pěší a lyžařské turistiky se začala rozvíjet i vodácká a jeskyňářská turistika, horolezectví; důraz byl kladen na ochranu přírody i na metodickou práci – byli vychováni první turističtí vůdcové a instruktoři mládeže.

Za dvacet let se v samostatné Československé republice stal KČST bohatým a vlivným klubem se společenskou vážností a v roce 1938 měl už přes sto tisíc členů v 390 odborech sdružených do 35 žup, síť značených tras se blížila 40 000 kilometrů, klub vlastnil či měl v nájmu 143 chat, provozoval 13 rozhleden, vybudoval 8 loděnic a v jeho majetku bylo 30 hradů a hradních zřícenin, o něž pečoval.

Ačkoliv byla činnost klubu během druhé světové války silně omezena, nebyl organizačně zrušen a stal se tedy útočištěm členů rozpuštěného Sokola a Junáka.

Po obsazení Československa a vzniku Slovenského štátu se klub vrátil k dřívějšímu názvu a jako KČT byl po válce začleněn do nově vzniklé „obrozené“ Jednotné tělovýchovné organizace Sokol, majetek KČT převzal stát – v roce 1948 začala éra nazývaná „sjednocená tělovýchova“.

V náplni činnosti odborů začala místo turisticko-poznávací strategie převažovat sportovně-vytrvalostní – není bez zajímavosti, že první mistrovství dospělých a přebor dorostu ČSR v denních orientačních závodech hlídek se konalo 27.–28. 9. 1952 na Jihlavsku v katastru obce Vílanec.

V roce 1952 vznikl Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport, v jehož rámci působilo 14 Dobrovolných sportovních organizací (DSO), z nichž každá měla vlastní Tělovýchovné jednoty a při nich odbory turistiky. Vývoj pokračoval založením Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) v roce 1957 a pozdějším převzetím metodického a organizačního řízení turistiky Svazem turistiky při ČSTV.

Nehledě na politické dění, které bylo v těchto desetiletích bezútěšné, česká turistika neprocházela dobou útlumu, odbory vyvíjely bohatou činnost, začaly se prosazovat akce nového typu: dálkové pochody, etapové lyžařské přejezdy, letní a zimní turistické srazy. Členská základna rostla – na konci roku 1989 bylo v České republice evidováno 1862 odborů turistiky, v nichž bylo registrováno 93 656 členů. V této době vznikly nové generace organizátorů turistiky, cvičitelů a funkcionářů, kteří se s vervou pustili do práce v nově obnoveném Klubu českých turistů.

Konference Svazu turistiky se sešla 7. 4. 1990 ve Slovanském domě v Praze a změnila se v ustavující konferenci Klubu českých turistů, samostatně působícího v rámci ČSTV. Vznikly stanovy, v nichž byla definována organizační struktura KČT – odbory jako základní články, na středním stupni se předpokládal vznik oblastí KČT, vše zastřešeno ústředím. Klub českých turistů se hlásil k tradicím a odkazu původního KČT s využitím všeho pozitivního, co bylo v turistice dosaženo mezi roky 1948 a 1989.

V dubnu 1991, krátce po první valné hromadě KČT, na níž byly přijaty nové stanovy a z nich vyplývající usnesení o urychleném vzniku oblastí KČT jako středním článku řízení turistické organizace, měl KČT 52 000 členů v 700 odborech. Na konci roku 1991 byl svolán aktiv předsedů okresních výborů KČT s cílem vytvořit plán vzniku oblastí KČT, které byly obdobou žup v předválečném KČT. Do června 1992 vzniklo 18 oblastí, mezi nimi i KČT VYSOČINA.

Celý proces tvorby střední úrovně řízení turistiky skončil až v roce 1995, kdy fungovalo 33 nestejně velkých oblastí, vytvořených převážně podle geografických podmínek.

Byl ustanoven Sbor zástupců oblastí (SZO) tvořený předsedy oblastí nebo jejich zástupci a vedený předsedou KČT, od roku 1995 včleněný do stanov KČT jako druhý nejvyšší orgán KČT po ústředním výboru.

Než byly překonány potíže s vyjasněním poslání KČT a problémy s fungováním tělovýchovných jednot, jejichž součástí odbory turistiky byly, klesl stav členské základny v roce 1993 na nejnižší číslo: 28 000, které se postupně ustálilo na dnešních 35 000.

Zásadní zlom ve vývoji a činnosti Klubu českých turistů znamenalo vystoupení z ČSTV a úplné osamostatnění, jež bylo schváleno na konferenci KČT 5.–6. 4. 1997.

Po vzniku krajského uspořádání České republiky bylo třeba přizpůsobit hranice oblastí hranicím nových krajů a ustavit takové oblastní výbory KČT, které by byly rovnocennými partnery radám krajů, hejtmanům a představitelům krajských úřadů.

V průběhu let 2002 – 2003 vzniklo spojením a přeskupováním původně založených oblastí čtrnáct nových oblastí KČT – z nich v podstatě zůstal původní název a teritoriální působnost pouze oblasti KČT Vysočina a oblasti KČT Praha.

Nesčetné množství dobrovolných pracovníků KČT věnovalo ve svém volném čase mnoho sil a znalostí k vytvoření fungujících oblastí, jejichž hlavní náplň činnosti je kromě původního určení (zastupování klubu při jednáních na krajských a jiných úřadech) i koordinace činnosti odborů v oblasti sdružených a poskytování informačního i administrativního servisu.

Oblast KČT VYSOČINA

Vývoj v prvních deseti letech
1992–2002

Zástupci turistických odborů z okresů Jihlava a Žďár nad Sázavou, kteří se sešli 18. 3. 1992 na ustavující konferenci, zvolili pro oblast výstižný, jednoznačný a nezpochybnitelný název KČT VYSOČINA. V té době tvořilo oblast 17 odborů, v nichž bylo registrováno 941 turistů, už za měsíc téhož roku se připojil KČT Humpolec a členská základna se tím zvýšila o stovku.

Předsedou šestičlenného výkonného výboru byl zvolen Vladimír Mazal z KČT TJ Spartak Telč, funkce sekretářky sdružení se ujala Ing. Miluše Bradová z KČT Tesla Jihlava, působil zde i František Zima z KČT TJ Spartak Jihlava, JUDr. Josef Fiala, CSc. z KČT TJ Jiskra Měřín, Zdena Bánovská z KČT TJ Žďas Žďár nad Sázavou a Zdeněk Krejčí z KČT TJ Nedvědice.

Náplň práce výboru oblasti KČT VYSOČINA byla definována takto: součinnost akcí v oblasti a účast na nich, metodická činnost, práce s mládeží, značení turistických cest, hospodářská činnost a klasifikace výkonnostní turistiky v jednotlivých druzích přesunových prostředků.

Na začátku převratných let devadesátých docházelo k podstatným společenským změnám, které se samozřejmě týkaly i organizování turistiky – některé tělovýchovné jednoty, při nichž odbory turistiky pracovaly, zanikaly či měnily své vedoucí funkcionáře, způsoby financování i koncepci a ne všechny odbory byly ochotny a schopny transformace.

Během let 1994–1996 ukončily svoji činnost odbory KČT Batelov, KČT Polnička, KČT Radešínská Svratka, KČT Spartak Jihlava a KČT Bystřice nad Pernštejnem, které stály u zrodu oblasti KČT Vysočina.

Počet odborů v oblasti ale zůstával téměř nezměněn, protože na konci roku 1995 vstoupilo do oblasti KČT Vysočina pět odborů z okresu Třebíč s asi 250 registrovanými turisty.

Odbory KČT Nedvědice a KČT Doubravník z okresu Žďár nad Sázavou, rovněž zakládající členové oblasti KČT Vysočina, přestoupily z důvodu lepšího dopravího spojení a přirozené spádovosti v roce 1999 do oblasti Brněnsko, zanedlouho byl však stav doplněn v roce 2000 nově vzniknuvším odborem KČT Senožaty.

Vývoj oblasti KČT Vysočina je spjat s vývojem a strukturou Klubu a poměry celospolečenskými, proto po vzniku nového krajského uspořádání České republiky jsou první roky nového tisíciletí obdobím organizačních změn. Podle požadavku, aby na území každého z nově vytvořených čtrnácti krajů působila jedna oblast KČT, bylo třeba jejich původní počet (33) zredukovat. Tak se stalo, že v roce 2001 přestoupily z Jihočeské oblasti odbor KČT TOM Šlápoty Hněvkovice u Humpolce, rok poté i KČT TJ Spartak Pelhřimov a po zániku oblasti Železné hory se ke KČT Vysočina připojily odbory KČT Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou, KČT Jiskra Havlíčkův Brod a KČT Golčův Jeníkov. Odbor KČT VHT Jihlava, který vznikl na začátku roku 2002, zvýšil v roce oslav 10. výročí založení oblasti KČT Vysočina počet odborů oblasti na 23, v nichž bylo registrováno 1546 členů.

Výbor KČT Vysočina uspořádal v prvním desetiletí své činnosti pět, většinou dvoudenních, seminářů cvičitelů a vedoucích turistiky, jichž se zúčastnilo vždy kolem šedesáti turistů ze všech odborů, dále šest cyklů školení cvičitelů a vedoucích turistiky (některá vícedenní), ze kterých si odneslo potřebné znalosti množství nově vyškolených vedoucích základní turistiky a cvičitelů lyžařské turistiky; široký záběr působnosti se týkal i výcviku VHT (vždyť již od roku 1993 se vysočinští turisté pravidelně každým rokem setkávají v Alpách při společném týdenním zájezdu s náplní vysokohorské turistiky) a vyškolení cvičitelů cykloturistiky, stejně jako hospodářů a revizorů oblastí.

V listopadu 1995 se konal v Telči za účinné pomoci 80 pořadatelů ze všech odborů v oblasti 24. ročník oblíbené akce „Za posledním puchýřem„, jehož se zúčastnilo 1181 turistů. Všichni tehdy úspěšně prošli zkouškou zdatnosti, když překonali prudký nástup zimy s vydatným sněžením a mrazivé počasí, které účastníky i pořadatelé náhle překvapily.

O akcích pořádaných nejen oblastí, ale i všemi odbory, se turisté i široká veřejnost začali dozvídat z Kalendáře turistických akcí, hned od počátků činnosti v roce 1992 členy výboru KČT Vysočina vydávaného, jehož obsah i forma byly postupně rozšiřovány tak, aby co nejvíce informoval o dění v oblasti. Od roku 2000 zasílají funkcionáři oblastního výboru souhrnná data o akcích vysočinských odborů ke zveřejnění v celostátním Kalendáři turistických akcí, čímž propagují Vysočinu a podněcují příliv jejích návštěvníků.

Zájemcům, kteří chtějí získat zprávy o celostátních aktivitách KČT či tipy na výlety, je k dispozici časopis Turista, vycházející už od roku 1889.

Pevné místo v kalendáři akcí na Vysočině si postupně vydobylo už od prvního roku vzniku oblasti pořádané Zahájení jarní turistické sezóny, jehož se ujaly jednotlivé odbory sdružené v oblasti KČT Vysočina.

V roce 2002, jubilejním desátém roce činnosti KČT Vysočina, pracoval sedmičlenný výkonný výbor oblasti, zvolený konferencí v roce 1998, v tomto složení:

Vladimír Mazal, KČT Telč – předseda; Ing. Miluše Bradová, KČT Tesla Jihlava – sekretářka; František Zima, KČT Tesla Jihlava – hospodář; Oldřich Růžička, KČT Žďas Žďár nad Sázavou – člen; Miroslav Svoboda, KČT Náměšť nad Oslavou – člen; Mgr. Marie Vincencová, KČT ATOM Šlápoty Hněvkovice – členka; Jiří Kočí, KČT Jiskra Havlíčkův Brod – člen.

Revizní komise: Ing. Pavel Jakoubek, KČT Humpolec – předseda; Pavel Pittauer, SK KČT Třešť – člen; Luděk Zápotočný, KČT Čeřínek Jihlava – člen.

Podíváme-li se na stručný přehled vyznamenaných turistů, který je zveřejněn ve sborníku Oblast KČT Vysočina vydaném v roce 2002 při příležitosti 10. výročí založení krajského turistického sdružení KČT VYSOČINA, přesvědčíme se o tom, že členská základna je výborné kvality a o budoucnost a rozvoj oblasti není třeba mít obavy.

Podrobné údaje o plnění odznaků výkonnostní turistiky byly zveřejněny v tomtéž sborníku, najdeme zde i přehled metodických pracovníků a značkařů, stejně jako základní statistické údaje o značených turistických cestách (ty už se v té době stabilizovaly na téměř třech tisících kilometrech pěších tras na celé Vysočině).

Odbory sdružené v roce 2002 v oblasti KČT VYSOČINA:

KČT Tesla Jihlava, SK KČT Třešť, KČT Blesk Jihlava, KČT Polná, KČT Sokol Bedřichov, KČT Telč, KČT Čeřínek Jihlava, KČT Senožaty, KČT Náměšť nad Oslavou, KČT Třebíč, KČT Trnava, KČT Moravské Budějovice, KČT JE Dukovany, KČT Žďas Žďár nad Sázavou, KČT Jiskra Měřín, KČT Nové Město na Moravě, KČT Jiskra Humpolec, KČT Spartak Pelhřimov, KČT ATOM Šlápoty Hněvkovice u Humpolce, KČT Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou, KČT Golčův Jeníkov, KČT Jiskra Havlíčkův Brod, KČT VHT Jihlava.

Činnost v uplynulém desetiletí
2002–2012

Do druhé desítky let své existence vstoupil KČT VYSOČINA s týmem zkušených funkcionářů v oblastním výboru a plynule navazoval na svoji předchozí úspěšnou činnost, pokračovaly oblíbené akce, kterými se klub zviditelňoval a získával vážnost v regionu.

Turistické odbory, základní články, jimiž je klub tvořen, mají svůj vývoj, který je závislý na přáních členské základny, ale i mnoha vnějších okolnostech – proto některé odbory zanikají, jiné se nově tvoří: na konci roku 2003 vznikl nový odbor KČT Hořec Pacov se dvěma turistickými oddíly mládeže, poté se k oblasti připojil i KČT Pacov, v letech 2003–2006 zanikly odbory KČT Nové Město na Moravě, KČT JE Dukovany, KČT Blesk Jihlava, KČT Habry a KČT Moravské Budějovice, v roce 2008 vznikl nový odbor KČT Kamenná.

Nejviditelnějším výsledkem činnosti KČT je značení cest, prováděné školenými značkaři nejen pro potřeby členů KČT, ale i pro veřejnost. Značkaři pěšího značení jsou organizováni v sedmi obvodech: Havlíčkův Brod, Jihlava, Měřín, Pelhřimov, Telč, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

O značení a údržbu pěších turistických tras se na Vysočině v současnosti stará 118 značkařů KČT, kteří obhospodařují 3011 km značených tras, na nichž je instalováno 3854 směrovek a tabulek, 100 turistických vývěsních map a k orientaci slouží 329 směrovníků.

Významnou osvětovou funkci plní Klubem českých turistů zřizované Naučné stezky (jako poslední byla otevřena NS Bohuslava Reynka v roce 2011) a Cesty (v roce 2007 vyznačena Cesta Gustava Mahlera, v roce 2009 Cesta P. Josefa Toufara), kterými je Vysočina protkána a o jejichž udržování a obnovu se rovněž starají značkaři KČT.

Skvělou možností, jak lze spojit turistiku s poznáváním, je putování Vysočinou podle nabídky ve vydaných Oblastních a Tématických záznamnících (OTO, TTO), jejichž počet překročil desítku a jsou zvídavými zájemci využíváni i jako tiší inspirativní společníci na cestách.

Pro cykloturisty je na Vysočině k dispozici 2331 km značených cyklotras – o kontrolu správnosti značení se stará 25 školených cykloznačkařů rovněž z řad členů KČT.

Stejně jako po celé ČR, i na území Vysočiny se setkáme se značenými lyžařskými trasami a v posledních několika letech i s módními hipotrasami.

Úkoly, které si výbor oblasti KČT VYSOČINA při svém ustavení dal, byly dobrým základem, z něhož každodenní dobrovolnou prací jeho členů postupně vyrostla pevná síť aktivit, na něž jsou plynule napojeny odbory oblasti. Turisté se mohou během celého roku setkávat na řadě pravidelných akcí, na jejichž organizování se oblast podílí.

Kalendář turistických akcí, vydávaný po celou dobu existence oblasti, od roku 2003 v barevném provedení a s množstvím fotografií, je kromě nabídky programu pro členy odborů KČT a souboru tipů výletů pro náhodné návštěvníky i atraktivním propagačním materiálem v informačních centrech Kraje Vysočina.

Oblíbenou každoroční akcí, která je veřejností i turisty velmi kladně přijímána a v jejímž pořádání se střídají jednotlivé odbory oblasti, je Zahájení jarní turistické sezóny v oblasti KČT Vysočina. Vždy jsou připraveny nejen pěší a cyklistické trasy, ale i možnost návštěvy místních historických a kulturních pamětihodností. Účast čelných představitelů měst a obcí a několika stovek turistů svědčí o tom, že prestiž klubu na Vysočině stále stoupá a jeho akce se staly přirozenou součástí veřejného života.

Zahájení jarní turistické sezóny v KČT VYSOČINA

1992   Nová Říše, KČT Telč
1993   Zubštejn, KČT Bystřice nad Pernštejnem
1994   Želiv, KČT Humpolec
1995   Pávov, KČT Sokol Bedřichov
1996   Zelená hora, KČT TJ Žďas Žďár n/Sáz.
1997   Jalovec, KČT Třebíč a KČT JE Dukovany
1998   Jihlava, KČT Tesla Jihlava
1999   Nové Město na Mor., KČT TJ Žďas Žďár n/S.
2000   Rozhledna na Oslednici, KČT Telč
2001   Prameny Moravské Dyje, SK KČT Třešť
2002   Havlíčkův Brod, KČT Jiskra Havlíčkův Brod
2003   Velké Meziříčí – Měřín, KČT Jiskra Měřín
2004   Humpolec – Orlík, KČT Humpolec
2005   Pacov – Kámen, KČT Pacov
2006   Moravské Budějovice, KČT Mor. Budějovice
2007   Světlá nad Sázavou, KČT SB Světlá n/Sáz.
2008   Jihlava, KČT Tesla Jihlava
2009   Telč, KČT Telč
2010   Havlíčkův Brod, KČT Havlíčkův Brod
2011   Měřín, KČT Jiskra Měřín
2012   Pelhřimov, KČT Pelhřimov

Potřeba setkávat se nejen při rekreační turistice, ale i v rovině odborné, vyústila v konání několika dvoudenních výjezdních seminářů vedoucích a cvičitelů turistiky, které se pro velký zájem pořádají od roku 2000 každoročně. Zajištění ubytování, stravování, obsahové náplně a lektorů je společným dílem výboru oblasti a ochotných turistů z pořádajícího odboru.

Přehled míst, kde se konaly výjezdní semináře a pořádající odbor

1993   Řásná – KČT VYSOČINA, zde proběhlo seznámení turistů v nově vzniklé oblasti, nové podněty pro klubové akce, vycházky do okolí Javořice, návštěva televizního vysílače na Javořici, promítání diapozitivů z dalekých cest – Norsko, Švédsko, Francie
1996   Orlovy – Kejžlice, KČT Humpolec
1998   Dukovany – Dalešice, KČT JE Dukovany
2000   Černé lesy u Brtnice, KČT VYSOČINA
2001   Smrček – Pernštejn – Tišnov, KČT Žďár
2002   Sázava, KČT SB Světlá nad Sázavou
2003   Slavonice, KČT Telč
2004   Třebíč – Sádek, KČT Třebíč
2005   Strážek – Podmitrov, KČT VYSOČINA
2006   Pacov, KČT Pacov
2007   Humpolec, KČT Šlápoty a KČT Humpolec
2008   Nesměř, KČT Jiskra Měřín
2009   Štoky, KČT Havlíčkův Brod
2010   Čeřínek, KČT Čeřínek Jihlava
2011   Ředkovec, KČT SB Světlá nad Sázavou

Pro kvalitní zajištění turistických akcí je třeba mít k dispozici dostatek dobrovolných pracovníků, kteří kvalifikovaně působí v odborech. Na pravidelně organizovaných školeních dával výkonný výbor KČT VYSOČINA zájemcům možnost získat kvalifikaci v jednotlivých přesunových prostředcích.

Školení nových cvičitelů a vedoucích turistiky

13.10.1993 Řásná – školení vedoucích základní turistiky–2 části
1.–3.12.1995 Řásná – školení vedoucích základní turistiky 17 os.
19.–21.1.1996 Řásná – školení cvičitelů lyžařské turistiky 6 os.
22.11.1996 Jihlava – školení hospodářů a revizorů 17 os.
23.–25.5.1997 Řásná – minimum vysokohorské turistiky 7 os.
17.–19.10.1997 Řásná – školení cvičitelů cykloturistiky 14 os.
14.–16.3.2003 Řásná – školení vedoucích a cvičitelů 34 os.
22.–24.2.2008 Čeřínek – školení cvičitelů a vedoucích turistiky 27 os.
25.2.2012 Telč – zkoušky vedoucích a cvičitelů turistiky 25 os.

Po úspěšně absolvovaném školení je dosažená kvalifikace cvičitelům a vedoucím turistiky potvrzována do průkazu KČT.

Z následující tabulky s počtem absolventů školení a jejich dosažené kvalifikaci je patrné, že turistické akce na Vysočině jsou připravovány odborně způsobilými lidmi.

Vedoucí pěší turistiky                 64
Cvičitel pěší turistiky                  58
Lektor pěší turistiky                     3
Vedoucí lyžařské turistiky             2
Cvičitel lyžařské turistiky              8
Lektor lyžařské turistiky               1
Vedoucí cykloturistiky                   8
Cvičitel cykloturistiky                    6
Lektor cykloturistiky                     1
Vedoucí vysokohorské turistiky      5
Cvičitel vysokohorké turistiky        3
Vůdce vysokohorské turistiky        1
Cvičitel turistiky mládeže              2
Celkem                                   162

V roce 2003 byla pro všechny registrované členy poprvé vyhlášena soutěž Nejvýkonnější turista oblasti KČT Vysočina. Podle přijatých pravidel se konečné pořadí účastníků stanovuje podle nahlášeného počtu absolvovaných kilometrů na turistických akcích v daném roce. Od roku 2011 je soutěž rozdělena na část pěší a cyklo, takže už není třeba používat dřívějšího koeficientu přepočtu a výsledky jsou průkaznější. Organizátorem soutěže Nejvýkonnější pěší turista oblasti KČT Vysočina je  Jaroslav Mikeš z KČT Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou a výsledky soutěže Nejvýkonnější cykloturista oblasti KČT Vysočina katalogizuje Ing. Jaroslav Sysel z KČT Jiskra Měřín.

Obě soutěže se těší oblibě zejména u dětí a mládeže, která je registrována v turistických oddílech mládeže (TOM). Mladí turisté z TOM Kamarádi (KČT Hořec Pacov) a TOM Šlápoty (KČT Hněvkovice) se ve svých kategoriích opakovaně umísťují na předních pozicích těchto soutěží. Děti dosahují výborných výsledků zejména proto, že vedoucí TOM pro ně celoročně připravují zajímavý turistický program, pečlivě evidují našlapané kilometry a systematicky své svěřence připravují na turistické závody mládeže, v nichž vysočinští tomíci též obsazují čelná místa.

Mezi hlavní akce KČT patří putování Za posledním puchýřem, pořádané na závěr turistické sezóny pokaždé v jiné oblasti ČR, vždy s vysokou účastí turistů, mezi nimiž mnozí přijíždějí z Vysočiny, odkud jsou funkcionáři oblastního výboru vypravovány zájezdy.

V roce 1994 byl uspořádán první společný zájezd turistů z oblasti KČT Vysočina na akci Za posledním puchýřem do Žamberka, vedoucími zájezdu byli M. Bradová a V. Mazal. V roce 1996 jsme vyjeli do západočeského Lokte, vedoucí B. Fuxová a M. Bradová. Stejně jako v roce 1997, kdy jsme jeli do Zábřehu. V roce 2003 jsme se vydali Za posledním puchýřem do Kladna. Zájezd zorganizovali J. Opavská a L. Tomáš. Všechny zájezdy byly velmi úspěšné po stránce sportovní i poznávací, a proto pokračovaly i v dalších letech pod vedením L. Tomáše a M. Bradové zájezdem do České Lípy (2005), Teplic v Čechách (2008), Mladé Boleslavi (2009), Vizovic (2010) a Kopřivnice (2011).

Je chystán zájezd do Plzně (2012) a zároveň už na Vysočině probíhají přípravy na rok 2013, kdy se turisté z celé ČR sejdou ukončit v listopadu sezónu akcí Za posledním puchýřem v Humpolci.

V roce 2004 byla po čtrnácti letech odmlky obnovena tradice zimních srazů českých turistů. Po srazu v Krušných horách se v roce 2005 konal další v Králíkách, pak převzala štafetu oblast KČT Vysočina a uspořádala ve dnech 8.–11. února 2007 Český zimní sraz turistů ve Žďáru nad Sázavou, při němž jako pořadatelé pomáhali turisté z mnoha odborů oblasti.

K nyní už tradiční akci, rovněž vzniklé v roce 2004 a nazvané podle doby svého konání Novoroční čtyřlístek, se na Vysočině přihlásilo šest odborů, které tím dávají nesčetným lidem možnost vykonat čtyři dobré skutky, z nichž jeden je finanční podpora zdravotně handicapovaných spoluobčanů.

Výjimečnou a velmi úspěšnou akcí jsou evropská setkání turistů, zvaná EURORANDO, pořádaná od roku 2001 vždy po pěti letech. Při štafetovém pochodu směřujícím do Štrasburku, sídla Parlamentu EU a Rady Evropy, se četní turisté z oblasti KČT Vysočina zúčastnili etapy vedené po jedné ze čtyř evropských dálkových turistických tras, které probíhají územím ČR – v červnu 2001 byli účastníky hvězdicového pochodu na trase E8 v NP Podyjí.

V roce 2006, kdy byly za centrum setkání evropských turistů zvoleny České Budějovice, samozřejmě nechyběli mezi účastníky z 16 zemí turisté z Vysočiny, tentokrát 12 z nich i v roli pořadatelů, jichž bylo pro zajištění této mohutné devítidenní akce zapotřebí 150.

Motto třetího setkání EURORANDO 2011 znělo „Voda ze střechy Evropy“, což je téma, které se setkalo s mimořádným ohlasem. Voda z evropských vodních toků byla symbolicky slita na mezinárodním setkání turistů v Granadě. Během akcí, které po celé Evropě probíhaly, si mnoho lidí nejen uvědomilo, jak vzácná voda je, ale získalo i užitečné vědomosti zeměpisné.

Turisté z Vysočiny, kteří důvěrně znají a ctí svůj region, vzdali účastí na 28 pořádaných vycházkách a pochodech k pramenům řek, potokům i ke studánkám hold vodám Vysočiny a krajině, v níž žijí. O úspěšnosti akce svědčí i to, že se jí zúčastnilo celkem 2573 lidí a mnohým odborům KČT se stala inspirací pro pořádání obdobných vycházek v příštích sezónách.

Je samozřejmé, že na IX. Světové turistické olympiádě v Plzni konané v roce 2005 nechyběli turisté z oblasti KČT Vysočina jako řadoví účastníci, kteří dosáhli hodnotných sportovních výkonů, členové některých vysočinských odborů se však podíleli na úspěchu této jedinečné akce i jako pořadatelé.

Účast na celorepublikových oslavách 110. výročí založení KČT v Jílovém a zvláště početná výprava turistů z Vysočiny na Staroměstském náměstí v roce 2008 při oslavách 120. výročí založení KČT svědčí o tom, že členové odborů sdružených v KČT VYSOČINA si uvědomují význam existence Klubu a mají zájem o program dohodnutý zástupci oblastí a ústředím.

Několik členů odborů KČT z Vysočiny působilo (či dosud jsou stále činní) ve vyších organizačních strukturách – v ÚV KČT (JUDr. Josef Fiala, CSc., Vladimír Mazal, Ing. Jaroslav Šlechta), v revizní komisi ÚV (Ing. Pavel Jakoubek, Miroslav Svatoš), ve Sboru zástupců oblastí (Vladimír Mazal), ve funkci krajských koordinátorů (Bc. Ivana Svobodová, Vladimír Mazal).

Vyznamenání členů oblasti KČT Vysočina

V oblasti KČT Vysočina pracovala a pracuje řada významných turistů, kteří dosáhli různých stupňů ocenění za svou přínosnou celoživotní činnost a jichž si ostatní velmi váží.

I. stupeň – Čestný odznak Vojty Náprstka – obdrželo 5 turistů: prof. Josef Podzimek a Ing. Jan Koday (oba z KČT Čeřínek Jihlava), JUDr. Jaroslav Holý (KČT Golčův Jeníkov), Vladimír Mazal (KČT Telč) a Ing. Jaroslav Šlechta (KČT Třebíč).

Čestný odznak KČT obdržely Ing. Míla Bradová a Bc. Iva Svobodová (obě z KČT Tesla Jihlava).

Čestné uznání KČT – obdrželo 8 turistů.

Veřejné uznání II. stupeň – diplom s medailí – obdrželo 37 turistů.

Veřejné uznání III. stupeň – diplom – obdrželo 55 turistů.

Čestná uznání oblasti KČT Vysočina – obdrželo 38 turistů.

Čestná uznání odboru – obdrželo 25 turistů.

Odbor, oblast či ústředí KČT může udělit čestné členství: čestným členem ústředí KČT je pan Vlastimil Cajthaml z KČT Třebíč a čestným členem odboru KČT Čeřínek Jihlava je pan Ing. Jan Koday.

Ve Sborníku Historie a současnost turistiky na Vysočině vydaném v roce 2008 autory Ing. Miluší Bradovou a Františkem Janečkem ke 120. výročí založení KČT a 30. výročí založení KČT Tesla Jihlava jsou mimo jiné informace i podrobné statistické údaje o členech KČT, kterým byla udělena Veřejná a Čestná uznání KČT, dále jmenovitý přehled lektorů, cvičitelů a vedoucích turistiky KČT Vysočina i přehled instruktorů značení, vedoucích značkařů a zaškolených značkařů, stejně jako stručná historie odborů sdružených v oblasti. Kromě písemné dokumentace turistického dění na Vysočině průběžně vzniká díky oběma autorům i rozsáhlý fotoarchiv a videozáznamy z veškeré činnosti KČT Vysočina a v něm sdružených odborů. Výsledky práce studia BRAJA (Bradová–Janeček) reprezentují KČT Vysočina a zároveň slouží spolu s dokumentací pořizovanou v jednotlivých odborech jako propagace a důležitý archivní materiál pro budoucnost.

Významného ocenění se dostalo všem turistům z Vysočiny, když byl na celostátní konferenci KČT v Pardubicích dne 2. dubna 2011 za rozvoj turistiky na Jihlavsku uveden do Síně slávy české turistiky KČT Čeřínek založený v roce 1920 a jeho první předseda Mg.Ph. František Srdínko.

Výkonný výbor oblasti KČT Vysočina, zvolený konferencí oblasti v roce 2003:

Vladimír Mazal, KČT Telč – předseda; Jiří Kočí, KČT Jiskra Havlíčkův Brod – místopředseda; Ing. Miluše Bradová, KČT Tesla Jihlava – sekretářka, správce databáze; Jana Březinová, KČT Tesla Jihlava – hospodářka; Ing. Ivan Bohatý, KČT Tesla Jihlava – značení; Ing. Jan Krejčí, KČT Čeřínek Jihlava – člen; Bc. Ivana Svobodová, KČT Tesla Jihlava – členka; Ing. Ladislav Tomáš, KČT Třebíč – člen; Mgr. Marie Vincencová, KČT TOM Hněvkovice – mládež.

Revizní komise: Ing. Pavel Jakoubek, KČT Humpolec – předseda; Alena Beranová, KČT TOM Hněvkovice – členka; Pavel Pittauer, SK KČT Třešť – člen.

Výkonný výbor oblasti KČT Vysočina, zvolený v roce 2007:

Mgr. Marie Vincencová, KČT TOM Hněvkovice – předsedkyně; Bc. Ivana Svobodová, KČT Tesla Jihlava – místopředsedkyně; Ing. Miluše Bradová, KČT Tesla Jihlava – sekretářka, správce databáze; Ludmila Březinová, KČT Tesla Jihlava – hospodářka; Martin Pesler, KČT Jiskra Havlíčkův Brod – značení; Ing. Ladislav Tomáš, KČT Třebíč – propagace; Jaroslava Kohoutová, KČT Jiskra Havlíčkův Brod – členka; Ing. Přemysl Novák, KČT TOM Hněvkovice – mládež; Ing. Jaroslav Sysel, KČT Jiskra Měřín – cykloturistika.

Revizní komise: Marie Svatošová, KČT Čeřínek Jihlava – předsedkyně; Mgr. Petr Matějíček, KČT Jiskra Měřín – člen; Pavel Pittauer, SK KČT Třešť – člen.

Výkonný výbor oblasti KČT Vysočina, zvolený v roce 2011:

Mgr. Marie Vincencová, KČT TOM Hněvkovice – předsedkyně; Stanislav Balík, KČT Tesla Jihlava – místopředseda; Ing. Miluše Bradová, KČT Tesla Jihlava – sekretářka, správce databáze; Ludmila Březinová, KČT Tesla Jihlava – hospodářka; Ing. Ladislav Tomáš, KČT Třebíč – pěší turistika, propagace, oblastní kalendář; Martin Pesler, KČT Havlíčkův Brod – značení; Věra Dymáčková, KČT Havlíčkův Brod – členka; Ing. Přemysl Novák, KČT TOM Hněvkovice – mládež; Ing. Jaroslav Sysel, KČT Jiskra Měřín – cykloturistika.

Revizní komise: Marie Svatošová, KČT Čeřínek Jihlava – předsedkyně; Mgr. Petr Matějíček, KČT Jiskra Měřín – člen; Mgr. Jitka Korbelová, KČT Čeřínek Jihlava – členka.

Třetí dekádu trvání zahajuje KČT VYSOČINA se 22 odbory KČT, v nichž je registrováno 1738 členů.

Následuje přehled odborů sdružených v současnosti (2012) v KČT Vysočina – v pořadí: rok založení odboru, název odboru, počet členů, předseda odboru.

1978  KČT Tesla Jihlava           72   Ing. Míla Bradová
1982  SK KČT Třešť                 85    Luděk Zabloudil
1924  KČT Polná                     92    Antonín Půža
1981  KČT Bedřichov Jihlava     97    Jiří Fuxa
1921  KČT Telč                       28    Vladimír Mazal
1920  KČT Čeřínek Jihlava      113    Jiří Veselý
2002  KČT VHT Jihlava               5    Mgr. Jiří Nováček
2008  KČT Kamenná                52    Alois Dobrovolný
1929  KČT Žďár n/Sáz.             80    Oldřich Růžička
1971  KČT Jiskra Měřín           124    JUDr. Josef Fiala CSc.
1973  KČT Náměšť n/Osl.           9    Miroslav Svoboda
1923  KČT Třebíč                   115    Ing. Ladislav Tomáš
1979  KČT Trnava                    31    František Dlabáč
1894  KČT Humpolec               42    Jaroslava Ludvíková
1929  KČT Pacov                     45    F. Papež, A. Michlová
1920  KČT Spartak Pelhřimov  116    Bc. Pavel Pípal
1971  KČT TOM Hněvkovice    131    Mgr. Marie Vincencová
2000  KČT Senožaty                15    Mgr. Irena Strnadová
2003  KČT Hořec Pacov          135    Martin Hřebík
1981  KČT SB Světlá n/Sáz.      35    Jaroslav Mikeš
1975  KČT Golčův Jeníkov          7    JUDr. Jaroslav Holý
1892  KČT Havlíčkův Brod       309    Jaroslava Kohoutová
Celkem                              1738    členů

Ke zpracování bylo použito informací z následujících zdrojů:

Sborník Historie a současnost turistiky na Vysočině, vydaný ke 120. výročí založení KČT a 30. výročí založení KČT Tesla Jihlava v roce 2008

Sborník Historie a současnost, vydaný k 10. výročí založení oblasti KČT Vysočina v roce 2002

Sborník KČT vydaný ke 110. výročí turistiky v roce 1998

Sborník KČT vydaný ke 120. výročí založení klubu v roce 2008

Sborník k 90. výročí založení KČT Čeřínek Jihlava, vydaný v roce 2010

Kalendáře turistických akcí v oblasti KČT Vysočina 2002–2012

Z pověření oblastního výboru KČT Vysočina brožuru zpracovali v roce 2012:
Míša Svatošová, Ing. Míla Bradová, František Janeček, Věra Janečková