Retrospektiva

Jana Koblasy

Naši čtenáři jsou zvyklí na to, že píšeme o něčem, co předcházelo – někdy se stane, že uplyne i dosti dlouhá doba, než se na blogu objeví článek o tom „co jsme dělali, jak jsme se měli“, ale ještě nikdy jsme nepsali o tom, nač se chystáme.

Kulturní událostí posledních dní je otevření výstavy významného umělce profesora Jana Koblasy při příležitosti jeho životního výročí. Výjimečná výstava v Jízdárně Pražského hradu je otevřena pro veřejnost od 13. dubna 2012, vernisáž se konala 10. dubna.

Zprávy a fotografie z této oficiální slavnosti proběhly všemi sdělovacími prostředky, my vám teď nabízíme obrázky, které pořídili manželé Poukarovi a jejich dcera Silva, kteří se na osobní pozvání profesora Koblasy vernisáže zúčastnili.

Jistě jste se z médií dozvěděli o nelehkém osudu sochaře, který v roce 1968 opustil Československo, dokázal v cizině svou originalitou zaujmout, dosáhnout respektu a světového věhlasu, dobýt prestižní galerie a realizovat mnohá svá díla ve veřejném prostoru.

Jednomu z novinářů, který se pana profesora ptal, která díla zařadil k vystavení, odpověděl, že návštěvníci uvidí především ta z „německého“ období – v podstatě výběr z výtvarných děl vzniklých od roku 1968 dodnes – převážně dřevěné sochy, protože kamenné jsou těžší a většinou i usazeny na místech.

Velice si ceníme toho, že vznikla pražská výstava, na kterou se hodně těšíme. Ještě máme v živé paměti Dialogy s hmotou – kulturní událost jihlavskou v roce 2006, v době, kdy se Mistr Koblasa začal na žádost vedoucích představitelů Společenství za zřízení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě zabývat nejen návrhem sochy slavného skladatele, ale i úpravou budoucího parku v lokalitě, kterou pro její umístění sám vybral. Když prezident spolu s Janem Koblasou v nově zřízeném jihlavském parku sochu Mahlerovu odhaloval, domluvili se prý na pražské retrospektivní výstavě k osmdesátinám umělcovým.

Jsem zvědavá, jaké pocity v nás vyvolá pohled na exponát autorem nazvaný Běsi,

kde zpodobnil lidi, kteří udělali peklo ze života milionů lidí dvacátého století.

Moc se těšíme na dílo z období, kdy Jan Koblasa spolupracoval s Mikulášem Medkem – na obrázku mi Obětiště panen hodně připomíná práce obou umělců v jedovnickém kostele.

Když se mohl Jan Koblasa znovu vracet do vlasti, zrealizoval pod Milešovkou Cestu přátelství, která nás silně oslovila, až ohromila svým zjevením v tak nevšední krajině… Originální je výzdoba kapličky v Bílce, Koblasova Svatá rodina na Křížové cestě 21. století blízko Kuksu zastaví každého poutníka a pak se nenápadně usadí v jeho hlavě.

I proto tak bažíme na vlastní oči uvidět na výstavě díla, o nichž nedokážeme formulovat odborně poučené věty, ale vnímáme je srdcem a přijímáme po svém jejich sdělení.

Končím radostnou předmluvu k návštěvě výstavy Retrospektiva Jana Koblasy, na kterou třeba přijdete, stejně jako my, obohaceni poslechem desetidílných Osudů, které s umělcem natočil redaktor Miloš Doležal a vysílala je stanice Vltava (Čro 3) od 9. do 20. dubna 2012, vždy od 11:30 do 12:00 – na i-radiu si je ale můžete poslechnout kdykoliv.

Knihu-deník Jana Koblasy s názvem Emigrace a podtitulem Vstávání z mrtvých se živým nedaří, vydanou v roce 2011, zhltnou všichni nejen kvůli informacím, ale ocení i nevšední styl a jazyk všestranného umělce.

Čtenáře-labužníky upozorňuji ještě na publikaci z roku 2010 Pomník Gustava Mahlera v Jihlavě, kde je, místy velmi napínavě, popsán zrod sochy – k celému poutavému textu se dostanete na oficiálních stránkách Domu Gustava Mahlera v Jihlavě, kliknete-li na příslušný odkaz.