16. ročník pěšího i cyklo-putování v okolí Žďáru nad Sázavou ve dnech 2.-11. 8. 2013
Čtvrtek 8. srpna 2013
Na start této organizačně velice náročné akce jsme přicházeli s respektem, který právem pořadatelům z KČT Žďár nad Sázavou patří, protože zajistit účastníkům plnohodnotný turistický program po deset dní, a už pošestnácté – to je úctyhodný výkon! Kdyby nabídka nebyla atraktivní, turisté by jistě nepřijeli.
Když se na konci devadesátých let rozhodovali organizátoři o způsobu pořádání turistických pochodů v oblasti Žďárských vrchů, zvítězila myšlenka, kterou propagoval jeden ze zakladatelů, zanícený turista a znalec Vysočiny Miloslav Kadlec (o kterém už vždycky bohužel musíme mluvit jen v minulém čase) – poskytnout účastníkům možnost, aby si podle svých představ užili procházek v krajině turisticky přitažlivé, s obrovským historickým a kulturním nábojem, a zajistit jim takové podmínky a zázemí, aby si je mohl dovolit každý – prostě: za málo peněz hodně muziky!
Pevným bodem je 3. Základní škola na Komenského ulici, odkud se každý den startuje a kde účastníci za mírný poplatek přespávají ve vlastním spacáku. Letos bylo na celý pobyt přihlášeno jen pár desítek turistů, ale kromě toho přicházeli či přijížděli pochodníci jednodenní; pořadatelé jim nabídli a pečlivě popsali celou škálu tras.
Před devátou ráno, kdy už bylo jasné, že i dnešního dne se bude rtuť teploměru držet na nejvyšších příčkách, nás přivítala na startu Miluška Doležalová, která spolu s Oldou Růžičkou, předsedou žďárských turistů, odvádí podstatný díl práce na této veleakci.
Turistika je také o setkávání lidí – měli jsme velikou radost při prohlížení fotoknih, ve kterých Miluška Doležalová zdokumentovala rozsáhlou činnost jejich turistického odboru. Několik ročníků záznamů bylo k dispozici příchozím a vydávalo svědectví o soustavných aktivitách žďárských turistů – zavzpomínali jsme na některé lidi i akce, škoda jen, že jsme zdaleka nestihli všechny svazky byť jen prolistovat…
Dostali jsme mapky vybrané trasy a ocenili dokonalý servis pro turisty zdaleka, kteří se poprvé setkají s unikátními sochami Michala Olšiaka ve volné krajině – na nástěnce spatří obrázky,
propagační materiál z TIC informuje o místě, kde plastiky nalézt – málokdo dokáže odolat a nevybrat si trasu, kde je natrefí.
Lidé mají na Olšiakovy sochy různé názory, rozhodně ale neubírají krajině na kouzlu, jsou nápadité a veselé, trochu módní…
My jsme se rozhodli pro vycházku směrem k Hamrům nad Sázavou.
Trasa: Žďár – Hamroň – rybník Dívka – Rozštípená skála – Šlakhamr – Mamut ŽTZ – Česká Mez – U Křížku MTZ – Žďár žst – okružní cesta městem = 15 km
O sochách, které jsme potkali na trase, jsem psala už v několika článcích, dnes nabízím obrázky krásného rybníka jménem Dívka:
Takhle viděl Dívku František Janeček:
Dokladem toho, že zakletá Dívka čeká na svého prince, může být tento obrázek:
S takovou představou je nutné v klidu se vypořádat. 🙂
Všichni, kdo tuto část Vysočiny znají, mi dají za pravdu, že procházka těmito místy je osvěžující i v horkém dni.
Šlakhamr poblíž Rozštípené skály je důkazem, že i technická zařízení mohou být krásná a zdobit krajinu:
Přečtěte si historii tohoto místa:
Na Rozštípené skále byli jako vždycky horolezci, kterým jsem, jako vždycky, záviděla jejich mládí a schopnosti… Jediné, co mohu z lokální nabídky aktivně využít, jsou směrové tabulky na skále :-); po žluté značce jsme se vydali zpět do Žďáru.
Den, o kterém jsme přesvědčeni, že byl pro nás po všech stránkách přínosný, se poznenáhlu překlopil do své druhé poloviny, v níž jsme nechávali doznít a uložit se tóny a dojmy…
Články o Žďársku, obrázky historických míst i současných soch, a samozřejmě obrázky vysočinské přírody naleznete na našem blogu M+M Svatošovi:
Vysočinou 2011, U nás na Vysočině 2010, Podzimní Vysočinou 2009, Výlet na Žďársko a do okolí Lipnice 2009, Sochy 2008, Velikonoční Žďársko 2008, Podzimním Žďárskem 2007.
Informace o místech, která navštěvujeme rádi i v zimě, jsou ve článcích:
Tři Studně 2008, Studnice 2009, Studnice 2010.