1. prosince 2013 v chatě na Čeřínku
Jak ten čas letí! Značkař párkrát pošimrá štětečkem kůru stromů, potěší se zpěvem ptactva a užije si pobytu v přírodě – najednou je tu podzim a roční bilancování na semináři!
Vedoucí obvodu Standa Balík svolal setkání značkařů z Jihlavska tradičně na Čeřínek, kam se nás do turistické chaty dostavilo devatenáct.
Na programu byla zpráva o činnosti, úkoly ve značení pro příští rok a informace z vyšších značkařských složek – tedy klasika při „stolové turistice“. 🙂
Uvedu jen pár zajímavých skutečností – všechna práce byla dokončena do 16. 7. 2013 – celkem jsme obnovili a zprůchodnili 142,5 kilometru značených cest – tj. jedna třetina z celkového množství obhospodařovaných tras (425 km), vyvěsili 11 nových směrovek, provedli údržbu 21 informačních prvků, tj. směrovníků a stojanů s turistickými vývěsními mapami a instalovali několik nových map. Jeden kilometr obnovy značených cest byl vyčíslen na 114 Kč – bonusem je ovšem penězi nezměřitelná pozitivní energie, kterou při práci „zavlekli“ na trasy značkaři. 🙂
Turisté pohybující se v našem (jihlavském) obvodě po značených cestách mají k dispozici 31 vývěsních map a o cílech je informuje 160 směrovníků osazených kovovými tabulkami s údaji o vzdálenostech jednotlivých lokalit.
Pro zasvěcené čtenáře je možná zajímavé, že značkaři všech sedmi obvodů sdružených v oblasti KČT VYSOČINA obnovili letos 1024 kilometrů tras a provedli údržbu 69 informačních objektů – chutě se tedy můžete vydat na Vysočinu – vše máme v pořádku! 🙂
Tradice popřát jubilantům, kteří v průběhu roku oslavili kulatá či půlkulatá životní výročí, je i za nového vedoucího obvodu zachována – tedy jsme popřáli Ivanu Bohatému, Pavlu Pittauerovi, Mirku Svatošovi a Jarce i Standovi Balíkovým a přecpali se sladkostmi, kterými nás za to odměnili. 🙂
Podle stanoveného programu následovala tematická vycházka do okolí chaty s instruktáží Ing. Ivana Bohatého o osazování stojanů s turistickými vývěsními mapami – přáli bychom si bezezbytku zachovat v paměti veškeré poučení – jistě ho budeme v následující sezoně při vyvěšování map potřebovat (v plánu je výměna šesti z celkového počtu). 🙂
Že jsme pořídili památeční foto, je jasné – tentokrát ovšem ne na schodech, nýbrž u mapy a směrovníku na prostranství před chatou:
Vše, co nám chtěli naši instruktoři říci, řekli.
Nadešel čas rozptýlení – Standa Balík pro nás měl překvapení – neotřelý turistický cíl v blízkém okolí. Většina z nás o něm pro jeho nenápadnost pouze slyšela, teď na vlastní oči uvidíme kolomaznou pec u Hojkova. 🙂
Když jsem pak hledala na netu informace, našla jsem článek ve Vlastivědném sborníku Třeště a okolí (vydán Muzejním spolkem Třešť v roce 2007) – část textu uvádím:
Pec sestávala z topeniště čtvercového nebo kruhového půdorysu, zhotoveného z naskládaných kamenů do výše několika decimetrů. Na něm byla položena kamenná lavice, opracovaná do podoby mísy s otvorem na dně. Ze sukovitých větví, umístěných v míse a zakrytých vrstvou drnů k zamezení přístupu vzduchu, byla získávána pryskyřice. K topení se užívalo pařezů. Pryskyřice stékající do nádobky se smíchala s tukem. Mazadlo, užívané na venkově donedávna, používali mimo jiné i kováři při topení ve výhni.
Podle ústního podání nejstarších pamětníků se kolomaz vyráběla jen do počátku dvacátého století, v Hojkově byla výroba ukončena v roce 1910.
V našem kraji jsou tyto vzácné pozůstatky zaniklého a zapomenutého řemesla nejen u Hojkova, ale také na Sovově kopci u Třeště, v Rácově a na Šimečkově vrchu u Nové Vsi – teď myslím jsem uvedla cíle budoucích výletů. 🙂
Dočetla jsem se také, že unikátní, asi pět metrů vysoká kuželovitá kolomazná pec se zachovala nedaleko Kamenného rybníka mezi Plzní a Třemošnou. (To je pro nás ovšem trochu „z ruky“.)
O výrobě kolomazi jsem psala v roce 2008 při putování v okolí Trnavy u Třebíče, pěkný kolomazný kámen je k vidění v Novém Rychnově, kam ho převezli od Řeženčic (M+M Svatošovi – Přechod Jihlavských vrchů).
Když jsme od Standy Balíka dostali za pár dnů zápis o průběhu semináře, závěrem jsme četli:
Přeji všem značkařům ZO Jihlava příjemné prožití vánočních svátků v duchu spojení s blízkými osobami, bez jakýchkoli stresů a střetů, do roku 2014 vykročte s veselým úsměvem, opírajíce se o pevné zdraví a s touhou prožít si vysněná putování se srdcem poutníka, pro kterého hlavně cesta je cíl a všechny krásy na ní potkané jsou nadstavba, která potká vnímavé a připravené.
O činnosti značkařů z Jihlavska se dozvíte ve článku M+M Svatošovi – Jarní setkání značkařů a ve všech odkazech v něm uvedených.
Pro kalendář turistických akcí 2014 v oblasti KČT VYSOČINA vznikl článek, který pro blízkost tématu zařazuji:
Značkaři KČT už značí cesty 125 let
V roce 2013 uplynulo 125 let od založení KČT, jehož vůdčí osobnosti tehdy zformulovaly snahy a úkoly platné v plném rozsahu dodnes – vzdělávat se cestováním, usnadnit přístup k místům turisticky atraktivním a zvelebovat je. Byl přijat plán na vyznačení sítě cest a hned v následujícím roce spojilo „označovací družstvo“ červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy – v roce 2014 si tedy připomínáme, že značení na našem území má 125-letou tradici. Během té doby byly značkařské předpisy zdokonaleny natolik, že trasy, v jejich duchu vyznačené, spolehlivě dovedou na určené místo, bez použití mapy, i člověka, který terén nezná.
Důmyslně vybudovaná síť pěších značených cest byla značně zdevastovaná během války a v prvních letech po ní, protože se neprováděla pravidelná obnova. Udržovali ji nadšenci, až na konci padesátých let přišla finanční pomoc od státu a síť byla postupně doplněna, vybavena směrovkami a nástěnnými mapami. Záhy po roce 1989 byly vyznačeny trasy i v několik desetiletí nepřístupném terénu u západních hranic.
V současnosti je v České republice 45 500 km značených tras, o které pečuje 1460 značkařů, jejichž práci po stránce metodické i technické řídí třináct krajských komisí – obnova značení probíhá každé tři roky, finančně ji stále podporuje stát. Turisté si zakládají na tom, že jejich nejviditelnější činnost, značení tras a jejich pravidelná údržba, slouží veřejnosti a je vysoce oceňována.
V oblasti Vysočina je 3061 km pěších tras a každý rok obnoví 115 odborně vyškolených značkařů sdružených v sedmi Značkařských obvodech KČT kolem tisíce kilometrů sítě, což znamená nejen nově namalovat každou značku, ale i zprůchodnění trasy, vyřezání náletových křovin a odstranění větví bránících dobré viditelnosti značek. Kromě obnovy stávajících vznikají trasy nové, v poslední době bylo vyznačeno několik naučných stezek.
Pro orientaci v terénu slouží na Vysočině více než tři stovky směrovníků, na nichž jsou instalovány směrovky a informační tabulky (celkem je jich bezmála 4000 ks), stovka turistických vývěsních map ve stojanech zajišťuje podmínky pro dokonalý přehled lokality, ve které se turista pohybuje.
V posledních desetiletích nastal rozvoj cyklistiky a cykloturistiky – Vysočina nabízí velmi kvalitní a hustou síť vyznačených cyklotras, o jejichž pravidelnou kontrolu se rovněž starají odborně vyškolení členové KČT.
Pro úplnou informovanost je třeba uvést, že pěší značení je tvořené pásovými značkami o velikosti 10 x10 cm, prostřední, vedoucí pruh je v barvě červené, modré, zelené či žluté, krajní pruhy jsou bílé. Setkáte-li se s oranžovými pruhy na okrajích, vězte, že je určené pro lyžařské trasy, cykloturistům slouží značky velikosti 14 x14 cm se žlutými okraji.
Převážná většina cyklotras však používá značení umísťované u cest podobně jako dopravní značky. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou barvu, na tabulkách je symbol kola, číslo trasy a kilometrové vzdálenosti k dalším cílům. Před křižovatkami bývají návěsti či směrové tabule, v průběhu jízdy se řídí cyklisté tabulkami s číslem trasy.
Často lze spatřit značku, kde na bílém podkladu je barevné kolečko – slouží hipoturistům, členové KČT se tímto značením ani jeho obnovou nezabývají.
Turistické značené cesty na celém území České republiky jsou zaznamenány na 98 mapách v měřítku 1 : 50 000 vydaných a pravidelně aktualizovaných Klubem českých turistů.