Po stopách hudebního skladatele Gustava Mahlera – Pravonín

11. dubna 2014

Nejstarší známí předkové rozvětveného rodu Mahlerů žili v Chmelné na Vlašimsku, v kraji pod Blaníkem. Z literatury se dozvídáme, že v berní rule (tj. v soupisu daňových povinností v Českém království) z roku 1783 se Židé mezi obyvateli obce Chmelná objevili, ale neměli příjmení – ta dostali v roce 1787 za vlády císaře Josefa II.

Abraham, syn Jakubův, je poprvé zapsán jako Abraham Mahler v seznamu z roku 1793. Víme o něm, že se narodil v roce 1720 a zemřel 1800, byl prodavačem koření a zpěvákem v synagoze. Oženil se s Annou (1731–1801), také rodačkou z Chmelné, a měli spolu osm dětí – Bernardovi (1750–1812) se z manželství s Ludmilou, rozenou Lustigovou z Košetic, narodilo šest dětí – z nichž Šimon (1793–1865) byl dědeček Gustava Mahlera, hudebního skladatele a dirigenta.

Šimon Mahler se oženil s Marií Bondyovou (1805–1883) a odstěhoval se do jejího rodiště Lipnice nad Sázavou. V rodokmenu Mahlerů dostupném na netu se dočteme, že badatel Henry-Louise de La Grange uvádí v 1. svazku životopisu Gustava Mahlera, že rodina Bondyů je spřízněna s rodinou jednoho z vrchních rabínů izraelských.

Nejstarší z  deseti dětí Šimona a Marie, Bernard, se narodil v Lipnici, další sourozenci už v Kalištích u Humpolce, kam se Mahlerovi přestěhovali.

Bernard Mahler (1827–1889) si vzal za ženu Marii Herrmannovou (1837–1889) z Lipnice a krátce po narození jejich syna Gustava se přestěhovali do Jihlavy – tím se otevírá kapitola významná pro světovou kulturu – zde, zformován generacemi předků, přírodou Vysočiny a Posázaví, si začíná drobný chlapec utvářet názory a ukládat dojmy, aby je pak vložil do hudby, která fascinuje tím víc, čím hlouběji do její podstaty člověk proniká.
Troufám si říct, že poznání míst, která měl vnímavý a výjimečný Gustav Mahler (1860–1911) v sobě zakódována a znalost prostředí, v němž do patnácti let vyrůstal, mi při poslechu jeho hudby umožňují intenzivní prožitek, pocit souznění a porozumění.

Vraťme se nyní ke kolébce rodu Mahlerů – při cestě do kraje pod Blaníkem jsme se zastavili v Čechticích, kde na náměstí stávala formanská hospoda, v níž se scházeli Gustav Mahler s přítelem Emilem Freundem ze Želiva, aby pak pokračovali v další cestě společně. (Více ve článku Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel 2011)
Na obrázku je náměstí v Čechticích – vpravo hospoda, dnes restaurace U Zlaté Prahy, uprostřed zámek, z cykloznaček v popředí se dá určit poloha městyse.

Jen pár kilometrů odtud je Chmelná, kde jsou dosud zachovány zbytky synagogy, v níž zpívával Abraham, syn Jakubův a navštěvovali ji předkové Gustava Mahlera – lidé a doba změnili její určení – byla přestavěna na hospodářskou budovu u domu č. 23.

Židé z Chmelné a jiných okolních vesnic byli pohřbíváni v Pravoníně, který je odtud jen přes zalesněný kopec. Podívejte se na mapku:

Z návrší nad Pravonínem se otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na panorama Velkého a Malého Blaníku.

Zdejší židovský hřbitov byl založen mezi lety 1735–37, poslední pohřeb se tu údajně konal roku 1933. Nyní je bohužel opuštěn a v neutěšeném stavu, jen jarní příroda na něj každý rok pamatuje – ozdobí jej tisíci voňavých květů a nakrátko zabydlí množstvím bzučících včel.

Zídka je pobořená, není problém vstoupit na půdu, v níž jsou zcela jistě pochováni první známí předkové Gustava Mahlera, i když jejich náhrobky už zde nenajdeme.

Z obřadní místnosti, tzv. bejtšube, už mnoho nezbylo…

Přece jen se tu setkáme se jménem Mahler – na zemi, v náruči kvetoucích barvínků leží povalený pomník, ze kterého lze vyčíst, že Josef Mahler zemřel v roce 1894 ve věku 49 let a manželka i děti pro něj truchlí.

Psát o pocitech nemá valného významu – kdo je na stejné struně, zní sebou.

Osud tohoto historicky cenného kousku země je nejistý – stejně jako zámku v Pravoníně, zanedbávaného současným vlastníkem – ten s lhostejností nechává chátrat objekt, v němž v roce 1832 na pozvání tehdejšího majitele pobýval a komponoval Richard Wagner…

Opouštíme loučku ohrazenou rozpadající se zdí, nenápadnou líchu, k níž se sbíhají neviditelné nitky osudů příslušníků košatého rodu, které život zavál do všech končin světa – několik významných jmen vyčnívá, jen jedno z nich však zná celý vesmír – Gustav Mahler.

Závěrem scenérii, která nás navrátila současnosti:

Dodávám, že prarodiče Gustava Mahlera, Šimon a Marie, jsou pochovaní na hřbitově v Humpolci, prarodiče z matčiny strany, Abraham a Terezie Herrmannovi, odpočívají v Ledči nad Sázavou (M+M Svatošovi – Gustav Mahler a Vysočina).

Rodiče Bernard a Marie Mahlerovi jsou pohřbeni v Jihlavě (M+M Svatošovi – Filmaři se vydali po stopách Gustava Mahlera v Jihlavě a okolí) stejně jako někteří sourozenci Gustavovi, zemřelí v dětském věku (Sourozenci Gustava Mahlera mají v Jihlavě pomníček).

Hroby manželky skladatelovy Almy, dcery Marie a sestry Justýny nalezneme na vídeňském hřbitově v Grinzingu, kde je pohřben i geniální skladatel Gustav Mahler pocházející z Vysočiny (M+M Svatošovi – Mahler-Vídeň-Grinzing).

Další články o Gustavu Mahlerovi najdete na našem blogu v rubrice Gustav Mahler.