Naučná stezka Járy Cimrmana

27. května 2006

Mám neodbytný pocit, že ke dvěma předchozím článkům oslavujícím turistické taháky Tišnovska, patří výše zmíněná stezka, kterou jsme navštívili v roce 2006 (tehdy ještě náš blog neexistoval) a já moc ráda vzpomínám nejen na krajinu, ale v tomto případě hlavně na Plahočiny. Tak nazvali pánové Svěrák a Smoljak netradiční infotabule, které charakteristickým způsobem, vlastním těmto dvěma pánům, sdělují poutníkům podstatné věci nejen o Mistrovi, ale o životě vůbec.
Nafotili jsme tehdy texty všech Plahočin a já je zde zařadím pro potěšení těch, kteří, stejně jako já, milují humor pánů Svěráka a Smoljaka.

Nuže, stezka začíná na přívětivém náměstí v Lomnici u Tišnova a vede po žluté turistické značce Synalovskou kopaninou v Sýkořské hornatině do kopce k myslivně pod vrchem Sýkoř (702 metrů nad mořem), který je nazýván střechou Svratecké vrchoviny. (Povšimněte si těch květnatých názvů – možná proto si Jára Cimrman vybral tento kraj k návštěvě :-))

Na obrázku nelze přečíst text na ceduli, proto jej uvádím:

Naučná stezka Járy Cimrmana
Start, nadmořská výška 400 m
Právě stojíte na začátku NS Járy Cimrmana a máte šanci zažít něco, co vám jiné podobné trasy nenabídnou.
Jednotlivé zastávky se nazývají plahočiny. Na každé Plahočině se lze zastavit, rozebrat současný stav plahočení a připravit se takticky na další Plahočinu. Veškeré plahočení je po sedmi kilometrech odměněno stanutím na Pohlaví Járy Cimrmana, kde se nachází klidová zóna velkého Mistra. Viz text cedule CÍLOVÁ PLAHOČINA
Počet zastávek 5 a cílová

Pro názornost zařazuji mapku:

Stále stoupáme a většina z nás po přečtení milostí-plné Plahočiny myslí na nějakou laskominu; přicházíme však k Plahočině č. 2 a naše pozornost je vržena zcela jiným směrem:

Texty dalších plahočin souznějí s názvy jednotlivých taktů motoru:

Krajina v okolí Lomnice u Tišnova je velmi členitá – to je ostatně jasné i z výčtu místních a geografických názvů – zařadím jen jeden obrázek Lomnice, jak jsme ji viděli z putování k Mistrovu Pohlaví:

Překonáváme výškové metry, zásluhou textů Plahočin jsme skvěle naladění, takže autoři nám na následující zastávce nabídli možnost projevit se zpěvem – doufám, že text bude (včetně jmen a titulů autorů) dobře čitelný, uvedu jen první sloku, abych vám dopřála ucelený zážitek. 🙂

Text první sloky:
Onehdy jsem jednou zrána
na horu se plahočil,
vtom jsem potkal cestou Cimrmana,
on se na mne otočil, čil čil čil
on se na mne otočil.

Při čtení přednášky ze šesté Plahočiny jsem v duchu slyšela osobitý přednes Zdeňka Svěráka:

250 výškových metrů a několik kilometrů máme za sebou, jsme na místě, a po přečtení textu i dokonale informovaní:

Stojíce na Pohlaví Járy Cimrmana rozhlédli jsme se vůkol a uviděli hájenku i plostiku.

Při zkoumání plostiky vidíte na podstavci tři štítky; na prvním, tmavém, je informace, že autorem plostik je Jožka Zahradník, na druhém je poznámka č. 1 :-). Zní:
Vzhledem k tomu, že není prokazatelně známá mistrova podoba, jde v tomto případě o pouhou představu výtvarníka, jak mohl Cimrman vypadat.
Jistě vás zajímá, co je na třetím, velkém štítku – text nabízím (bohužel v hodně nedokonalé podobě) na dvou obrázcích: