Cesta pohádkovým lesem

29. ročník, středa 28. května 2014

S bezstarostnou tváří četly hlasatelky předpověď počasí na středu 28. května – prý celodenní déšť. A to by měli pořadatelé z KČT Čeřínek, kteří věnovali přípravě dětského odpoledne už předem spoustu času, zůstat klidní?!

Dopoledne, při stavbě rekvizit a stanovišť pro jednotlivá pohádková zastavení, která se už podruhé otevírají před dětmi na dopravním hřišti U Rybníčků, se na podmračeném nebi postupně prosadily sluneční paprsky a slibovaly vydržet – každopádně zlepšily náladu všem zainteresovaným. Nebylo sice nijak velké teplo, ale zvědavost a dobré zkušenosti z minulých ročníků přilákaly postupně k pohádkovým hrátkám 358 dětí v doprovodu 178 dospělých – připočteme-li k tomu 16 pořadatelů z KČT Čeřínek a třídu „sedmáků“ paní učitelky Jitky Korbelové (členky KČT Čeřínek) ze ZŠ Nad Plovárnou, převlečených za pohádkové postavy, bylo na hřišti dost živo. 🙂

K obvyklým deseti stanovištím, na kterých plní děti úkoly za asistence pohádkových figur, se kterými mohou komunikovat (už to je pro některé vrcholným zážitkem) a jsou jimi po zvládnutí konkrétní překážky odměněny malým dárečkem, je třeba připočítat několik stanovišť „civilních“:
stále obstoupený zájemci byl hasičský vůz, z jehož cisterny proudila voda do hadice a šťastné děti se snažily zasáhnout určený cíl,

kousek vedle stály nablýskané motorky městské policie a dítka se nedala od nich odtrhnout,

velmi rušno bylo i ve stánku, kde strážníci zkoušeli děti z dopravních předpisů a ty nadšeně vykřikovaly správné odpovědi:

Stánek Oborové zdravotní pojišťovny byl svými informacemi k užitku především rodičům, ale ani žádné dítě odtud neodcházelo neobdarováno.
Zážitkovým stanovištěm byl „lanový koutek“, kam jsme byli (stejně jako loni) přiděleni hlavní pořadatelkou Maruškou Tvrzovou také my, M+M.

Od dvou hodin odpoledne  jsme byli v jednom kole – málem se mi udělal puchýř od razítka obtiskovaného po provedené provazochodecké akrobacii do účastnických listů – před úředním potvrzením vrcholného výkonu jsem ovšem s borci pohovořila o prožitcích, případně plánech do života… 🙂

Protože jsme byli fixováni v lanovém centru, neměli jsme přehled o dalších stanovištích – Miluška Bradová pro nás (stejně jako loni :-)) nafotila momentky z dění – když si k níže uvedeným prohlédnete ty z minulých ročníků (odkazy připojím na konci), získáte nástin akčního dětského i rodičovského odpoledne. 🙂

Skrytý za rozzářenýma dětskýma očima a všeobecnými úsměvy přikradl se v 16:30 nepozorovaně déšť a bezodkladně spustil svou produkci, při níž nešetřil na materiálu – tím ukončil předčasně radovánky a zčerstva vylidnil celý prostor.

Rychle jsme vyklidili náš koutek – od generálního stěhování perníkové chaloupky, chatky baby Jagy, bazénku, koloběžek, prolézaček a jánevimčehoještě jsme byli pro dnešek osvobozeni, protože večer se konal jeden z koncertů hudebního festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2014. V 19:00 začínal v kostele sv. Jakuba Většího koncert k Roku české hudby. Na programu byly skladby Petra Ebena, Zdeňka Lukáše, Bohuslava Martinů, Antonína Tučapského a Josefa Bohuslava Foerstera * v podání pěveckého sdružení Campanula Jihlava, za řízení sbormistra a uměleckého vedoucího Pavla Jiráka a varhanního doprovodu Petra Sobotky.
Teď, když se zpožděním píšu tento článek, už mohu uvést, že naše tehdejší nadšení z koncertu se shoduje se superlativy ověnčenými kritikami zveřejněnými v následujících dnech v tisku – nelze popsat, nutno slyšet a zažít…

Jen zdánlivě nekorespondují oba naše dnešní povznášející zážitky – radost, upřímný cit a naděje vložené do lidského konání se pozorným dají nalézt – a většinou se znásobí…

Související články:
M+M Svatošovi – Cesta pohádkovým lesem 2013,
M+M Svatošovi – Cesta pohádkovým lesem 2012,
M+M Svatošovi – Pohádkový les 2008. 

* 3. symfonii J. B. Foerstera uvedl Gustav Mahler 13. 4. 1896 ve světové premiéře v Hamburku, kde byl prvním kapelníkem Městského divadla. GM ctil JBF jako člověka i muzikanta; Berta Foersterová-Lautererová zpívala v Hamburku (s velkým úspěchem i ve Smetanových operách, které Mahler zařazoval do programu); pak ji GM povolal i do vídeňské Dvorní opery, kam nastoupil v roce 1897.