Pátek 30. května 2014
Den, ve kterém jsme se dozvěděli, že v jihlavské galerii Vysočiny uvede básník Jiří Kuběna v premiéře poslední svazek svého díla, se rozzářil radostným očekáváním. Po několika setkáních s tímto charismatickým člověkem, okouzlujícím řečníkem a básníkem, kterému rozumíme, ať pronáší slova jasná či jejich prostřednictvím nabízí prostor pro naši fantazii, jsme věděli, že nás čeká několik svátečních hodin.
Přízemí středověkého kamenného domu, ve kterém sídlí galerie, bylo to pravé místo, kam pořadatelé svolali obdivovatele Jiřího Kuběny – siločáry historické budovy vstřebají poezii, aby ji uchovaly pro generace příští – na tuhle šťastnou situaci jsem myslela při vstupu do domu, který se pyšní nejkrásnějším krytým dvorem, jaké v Jihlavě vznikaly v renesanci.
Po uvítání přítomných předal organizátor Aleš Kauer
slovo vzácnému hostu, příteli básníkovu, profesoru Josephu Normanovi Rostinskému, který přijel z Tokijské univerzity, aby slovem vyprovodil na cestu dvousvazkové dílo zahrnující básně z let 1989 až 2013.
Ve své strhující úvodní řeči, která vyjadřovala zhruba to, co uvedl v doslovu k právě prezentovanému básníkovu dílu a co si mohou přečíst i ti, kteří se z různých důvodů nezúčastnili literární slavnosti, popřál knize šťastnou cestu ke čtenářům a Knížeti Básníků, který následujícího dne, 31. května, oslaví své narozeniny, připomněl, že číslo 78 je neopakovatelné a magické…
Nato Jiří Kuběna s grácií podotkl, že si tuto skutečnost neuvědomoval a že musí přijet přítel až z Japonska, aby ho upozornil na tak závažné věci… 🙂
A pak jsme poslouchali a tajili dech, očima viseli na rtech Povolaného, sledovali jeho gesta, záchvěvy tváře a ohníčky v očích – Mistr rozdával a na nás bylo, kolik pobereme, uneseme a zpracujeme ve svůj prospěch…
Zařazuji sken programu:
Každé slovo vyslovoval s důrazem – každé má svůj význam a své přesné místo, v básních Jiřího Kuběny dostala všechna slova začáteční velké písmeno…
Neumím vyjádřit načechranými slovy, natož smysldávajícími výrazy, něco o Kuběnově poezii – rozumím jí (možná mi někdy při prvním čtení zůstanou skryty některé velejemné záhyby veršů), umím se jí nadchnout a obdivovat skryté příběhy, které nabízí, a z nichž někdy až trnu, i nádhernou češtinu – ta slova, běžně neslýchaná, užitá v přesném okamžiku – ctím autora a uvědomuji si, jak jsme šťastní, že skrze něj se k nám dostává krásné slovo, které má váhu…
Jiří Kuběna měl po skončení svého přednesu ještě tolik energie, že každému, kdo ho požádal, napsal věnování do svazku Ráno na Olympu, který jsme si mohli na místě koupit, či do jiných, dříve vydaných, jež si návštěvníci donesli.
Teď, když po více než měsíci píšu tenhle článeček, mám za sebou hezkých pár hodin s Kuběnovými básněmi, planoucími, zamilovanými, uhrančivými, vděčnými a pokornými…
Jsou pro všední den i pro svátek, jsou pro stálé návraty.
První svazek – Orel Nad Propastí – je vybaven obrazovou přílohou (fotografie jsou z let 1988 až 2013, tedy z období vzniku básní), básně svazku druhého (Ráno Na Olympu) doprovází stať profesora Roštínského Jiří Kuběna: Poeta laureatus svaté Moravy, zařazeno je i uchvacující Slovo autora k dokončenému básnickému dílu, obsáhlé Kalendárium, přehledná Bibliografie básnického díla Jiřího Kuběny, O Jiřím Kuběnovi a jeho díle, Loci communes (přehled skrytých citátů a asociací v básních), Rejstřík názvů a prvních veršů básní a Rejstřík postav – samá dobrá slova ke čtení!
Potěšilo nás, když jsme na několika místech (vždy s velkou dávkou přátelství) našli zmínky o jihlavských Olze a Josefu Poukarových a jejich dceři Silvě.
Básně a doprovodné texty na 1075 stranách nejsou k založení do knihovny, je třeba mít je po ruce…
Nebojím se napsat, že dokud nám paměť bude sloužit, předvečer narozenin legendárního pána na Bítově, který v roce 2014 zavítal se svými básněmi k nám do Jihlavy, zůstane zařazen mezi prvotřídními zážitky.
Související články:
Společnost Otokara Březiny – v Jaroměřicích nad Rokytnou s básníkem Jiřím Kuběnou,
Pocta Jakubu Demlovi,
Ejhle člověk.