Z Malého Beranova přes Petrovice, Puklice a Kosov do Jihlavy

Vycházka pořádaná odborem KČT Čeřínek
24. ledna 2015

Autobus MHD na lince do Malého Beranova odjížděl z Masarykova náměstí v Jihlavě nezvykle zaplněný – vezl 26 turistů naladěných toulat se přírodou a nevýrazný den letošní nijaké a nepovedené zimy proměnit (pokud možno) v příjemný. Vycházku známými místy v okolí Jihlavy vedla Eva Kumštárová – vydali jsme se kolem řeky Jihlavy po červeně značené cestě, která je zároveň trasou cyklostezky Jihlava-Třebíč-Raabs.

Hluboce zaříznuté údolí řeky má svoje kouzlo v každé roční době a rádo se odměňuje  dychtivému pozorovateli. Před Petrovickým mlýnem jsme si připomněli „útržky vzpomínek na dětství ve velkém domě u řeky Jihlávky, pod kopcem, na němž stojí pradávný kostelíček“, jak píše ve svém románu Až přijde ten Mág spisovatelka a překladatelka Dagmar Halasová. Nyní je to místo všední, ale nám, jejím čtenářům, kdesi v tichu té dávné krajiny šťastného dětství stále zdálky mává na pozdrav malá zvídavá holčička…

Trasa: Malý Beranov ČTZ – Petrovický mlýn – Petrovice ŽTZ – Puklice – prohlídka židovského hřbitova – občerstvení v Sokolovně – pomníček obětí 2. světové války – kaplička – Studénky – neznačenou polní cestou do Kosova – Jihlava, Znojemský most – ZOO – cyklostezkou kolem Kauflandu do Bedřichova = 20 km

Opustili jsme červenou trasu, vystoupili od řeky po svahu k petrovickému kostelu sv. Petra a Pavla a vydali se po žlutě značené cestě do Puklic. (Více o Petrovicích a okolí ve článku Značení Puklice – Luka nad Jihlavou). Po opuštění údolí jsme se vystavili nelítostnému studenému větru, který se proháněl po náhorní plošině a teplota kolem 0°C se pocitově zdála mnohem nižší – nezabránil nám však v úsměvné zastávce u starého kamenného rozcestníku, který sděluje, že jedna cesta vede do Puklic, druhá do Jihlavi…

Navrácení do reality nastalo, když jedna z turistek uklouzla na zledovatělém kousku jinak suché silničky – přivolaná záchranka ji odvezla a následné vyšetření ukázalo zlomeninu na ruce. Byli jsme vděční, že se rychle dostala do odborné péče a po jejím odjezdu pokračovali značně prokřehlí do Puklic.

Puklice mají podle údajů na webu 600 obyvatel – patří k nim jako místní části i Petrovice, kde jsou k pobytu trvale hlášeny 3 osoby, a nedaleké Studénky se 150 obyvateli. Na katastru obce leží národní kulturní památka – židovský hřbitov, který byl podle historiků založen s největší pravděpodobností už v první polovině 15. století. Tehdy totiž v Puklicích vznikla židovská obec – obchodníci nesměli přenocovat v Jihlavě, a proto zakládali osady v okolních vsích a do Jihlavy za obchodem docházeli. Bývala tu i synagoga, ale když na konci 19. století zdejší židovská obec zanikla, protože většina rodin se přestěhovala do Jihlavy, byla ze synagogy zřízena sýpka a po válce budova přestavěna na obytnou.

Na hřbitově na kopci nad obcí byli do roku 1870 pochováváni obyvatelé ze široké oblasti, i z Jihlavy (tam byl židovský hřbitov založen v roce 1869), poslední pohřeb se v Puklicích uskutečnil v roce 1932.

Do současnosti se zachovalo asi 90 náhrobků, většinou z 19. a 20. století, s německými a hebrejskými nápisy, plocha necelých 1500 m² je zaplněná ani ne z poloviny – množství náhrobků bylo od čtyřicátých let minulého století, kdy místo zpustlo, zničeno.

(Více o Puklicích a okolí ve článku Zahájení jarní cykloturistické sezony 2013 na Jihlavsku).

Útočiště k odpočinku a občerstvení nám nabídli v místní Sokolovně, kde právě připravovali sál k nadcházející večerní taneční zábavě.

Z Puklic stále do kopce, ke kapličce v zatáčce silničky, asi v půli cesty do Studének.

Nedočetla jsem se o původu šestiboké kapličky leč toto: uvnitř je původní cihlová dlažba, zdivo tvořené kameny a cihlami, nejstarší písemná zmínka o opravě kaple pochází z roku 1728 – tedy její vznik se ztrácí v hloubi času…

Vedoucí vycházky měla pro nás připravenou krátkou odbočku k památníčku, který jsme neznali. U vozové cesty, nedaleko puklické staré vodárny, stojí kámen s vytesaným textem:
Zde zahynuli tragickou smrtí 8. 7. 1945 Ladislav Špendlíček a Robert Tišl, stáří 12 roků.

Zajímal mě příběh a na webu jsem našla, co o této tragédii řekl pan Jaromír Tesař (*1935) z Puklic: „Mí kamarádi našli nějaký náboj, asi minu, a na hraničním kameni ji rozmontovávali. Mina vybuchla, Tišl byl roztrhán na kousky, Špendlíček těžce zraněn. K neštěstí přivolaný MUDr. Motýl z Luk nad Jihlavou už nemohl nikomu pomoci. Později se stalo podobné neštěstí ještě jednomu hochovi, který prý je pochován na hřbitově v Petrovicích“. Pan Tesař dodal, že kdyby býval tehdy nemusel pracovat na poli, určitě by volno trávil se svými kamarády Láďou a Robertem…

Ve Studénkách jsme opustili značené cesty a vydali se známými polňačkami přes kopec do Kosova a k Jihlavě.

Protože bydlíme úplně na opačném konci Jihlavy, než jsme přicházeli, čekaly nás po dosažení města ještě dobré čtyři kilometry. Během nich jsme se potěšili úplně novou lávkou pro pěší a cyklisty v areálu letního kina, která vznikla v roce 2014 při modernizaci stadionu Na Stoupách a jeho okolí:

Hezký den!