Sedm století Jihlavy v obrazech

Křest knihy zachycující nejdůležitější události z dějin Jihlavy se uskutečnil v den 95. narozenin historika PhDr. Františka Hoffmanna
Pondělí 23. února 2015

Velká gotická síň jihlavské radnice byla tím pravým místem pro uspořádání slavnostního křtu knihy, ve které čtyřicet historických kreseb Gustava Kruma doprovázených texty Františka Hoffmanna zachycuje klíčové události z dějin našeho města od jeho počátků ve 13. století až po rok 1945.
Vzácný a ucelený soubor původně 67 kreseb vznikl na přelomu 50. a 60. let minulého století na objednávku Krajské galerie Vysočiny a měl sloužit vzdělávacím účelům. Vytvoření se ujaly dvě významné osobnosti jihlavské kultury, akademický malíř Gustav Krum a historik a archivář PhDr. František Hoffmann, z jejichž spolupráce vzniklo dílo, které je čtenářům průvodcem jihlavskou historií, o níž jim skvělou formou poskytne základní informace.

Publikace Sedm století Jihlavy v obrazech, představená veřejnosti, byla vydaná k 95. narozeninám PhDr. Františka Hoffmanna, kterých se dožívá právě dnes (*23. 2. 1920 v Litomyšli), a nedožitých 90. narozenin jeho dlouholetého přítele akademického malíře Gustava Kruma (*23. 5. 1924 v Jihlavě, †21. 3. 2011 v Jihlavě).

Slavnostní odpoledne zahájilo trio z jihlavské ZUŠ, mladí muzikanti, na které může být město hrdé.
(V gotické síni fotografoval Doc. Zdeněk Laštovička a laskavě nám poskytl své obrázky ke zveřejnění.)

Po oficiálních projevech se ujala slova PhDr. Jaroslava Hoffmannová (*18. 3. 1942 v Kamenici u Jihlavy), manželka dnešního oslavence, a omluvila jeho neúčast křehkým zdravím – velice prý zvažoval svoji přítomnost na křtu knihy, z níž má velikou radost, ale cesta z Prahy, kde žijí, a mnohahodinová aktivita spojená s podobnými příležitostmi, by byla nad jeho síly. Řekla, jak si oba váží toho, že v Jihlavě nejsou zapomínáni, ačkoliv od začátku sedmdesátých let působí v Praze.

Dr. František Hoffmann přišel po vysokoškolských studiích do Jihlavy v roce 1950 a během let zde vybudoval okresní archiv jako prestižní odborné pracoviště. Publikováním svých výzkumů se zasloužil o popularizaci dějepisného bádání. V roce 1968 se stal ředitelem Muzea Vysočiny, ředitelkou okresního archivu byla jmenována jeho manželka Dr. Jaroslava Hoffmannová, ale krátce na to přišla normalizace a on byl odejit – od roku 1971 působil v Praze, ale vedle práce v ústředním archivu ČSAV se dál věnoval regionálním dějinám Jihlavska. V roce 1972 musela i Dr. Hoffmannová z politických důvodů Jihlavu opustit.

Vědecká práce Dr. Hoffmanna se po změně poměrů dočkala mnoha ocenění; v Jihlavě mu bylo za historickou a archivní činnost uděleno v roce 2000 čestné občanství, stejně jako druhému z autorů právě vydané knihy, akademickému malíři Gustavu Krumovi.

Slavnosti se zúčastnila manželka Gustava Kruma Liselotte se synem Petrem, který ve svém projevu zavzpomínal na oba autory a uvedl, že byli velice precizní a skuteční znalci svých oborů – historický obrazový cyklus o Jihlavě vznikal uhlem a křídou na kartonech mezi lety 1959 – 1962 – v té době byl gotický sál před rekonstrukcí, ale otec si jej dokázal představit beze zdí a na své kresbě zachytil středověkou síň tak, jak dnes opravdu vypadá!

Gustav Krum vystudoval malířství a grafickou speciálku na AVU v Praze, během života ilustroval téměř sto knih – od antických témat a dobrodružných příběhů až po české dějiny. Na některých knihách o vymřelých pravěkých zvířatech spolupracoval se Zdeňkem Burianem. Léta vycházely na pokračování v časopisech obrázkové seriály (dnes se jim říká komiks), na sklonku 60. let ilustroval romány Jaroslava Foglara, mezi roky 1970 – 1995 doprovodil svými kresbami perem 24 mayovek. V roce 2007 musel Gustav Krum ze zdravotních důvodů ukončit uměleckou kariéru – Jihlavě však zanechal bohatý odkaz – cyklus obrazů, z nichž čtyřicet, s obsahově dokonalým textovým doprovodem historika Františka Hoffmanna, je ode dneška k dispozici i v knižní podobě všem, jimž je toto téma blízké.

Knihu vydalo město Jihlava a okresní archiv ve spolupráci s galerií a muzeem Vysočiny – o přípravách a vzniku publikace informovala shromážděné PhDr. Renata Pisková, která stojí v čele archivu od roku 1997. Za jejího vedení byla v roce 2009 vydaná rozsáhlá historická monografie o Jihlavě – Dr. Pisková prohlásila, že kniha o dějinách Jihlavy by bez pomoci Dr. Hoffmanna nikdy nevznikla.

Sedm století Jihlavy v obrazech připravili k vydání archivář Mgr. Petr Dvořák a Mgr. Jana Petrůjová z jihlavského magistrátu, graficky upravila Eva Bystrianská.
Mgr. Petr Dvořák se zabývá dějinami Jihlavska se zaměřením na kulturu, je redaktorem regionálních sborníků a publikací – za všechny jmenujme monografii Pomník Gustava Mahlera v Jihlavě, kterou jsme představili na našich stránkách, stejně jako jím sestavenou Závěrečnou zprávu o činnosti Společenství za postavení pomníku G. Mahlera v Jihlavě, doplněné a upravené vydání knihy o Gustavu Mahlerovi Počátek cesty a průvodní slovo k výstavě Chvála hudbě, kterou s Dr. Piskovou připravili pro jihlavskou veřejnost.

Možná je dobrá příležitost zmínit se o největších skvostech uchovávaných v jihlavském archivu: nejstarší listina, tzv. Právo skladu pochází z roku 1269, Městský stavební řád je datován 1270; latinsky psaná Zbraslavská kronika (1305–1339) s kresbami přemyslovských a lucemburských panovníků a jejich manželek, a v neposlední řadě vzácná právní kniha z počátku 15. století, tzv. Gelnhausenův kodex, s obdivuhodnou výtvarnou výzdobou pergamenových listů.

Abyste i vy, čtenáři našeho blogu, nahlédli do právě vydané publikace, vyfotil Mirek některé obrázky.