Vycházka s Jitkou a Honzou Korbelovými z KČT Čeřínek Jihlava
7. března 2015
Korbelovi jsou naši „specialisté“ na Světelsko – dlouhá léta tam o prázdninách vedou dětské tábory a mají krajinu důkladně zmapovanou, proto i trasa dnešní vycházky byla stanovená tak, abychom si užili darů, které zdejší příroda nabízí, a navíc si odnesli něco historických poznatků, zvláště těch zaměřených na sklářství.
Kolem desáté hodiny, když jsme se po vystoupení z vlaku vydali ze Světlé nad Sázavou po modré turistické značce směrem k Přísece, už se vyloupl hezký, bezvětrný den a my jsme při stoupání cesty k Malé Homoli oceňovali výhledy do krajiny.
Kaple v Přísece byla postavena v roce 1866 a bývala ústředním bodem obce. Po nedávné celkové rekonstrukci kapličky i jejího okolí už se zase dá říci, že je společenským centrem Příseky – tři lípy, pravděpodobně zasazené při stavbě kaple, dávají místu noblesu.
Trasa vycházky: Světlá nad Sázavou ČD, MTZ – Příseka – Pod Malou Homolí ŽTZ – Dobrá Voda – Žižkův buk – Žižkova studánka – Malčín – neznačenou cestou k Vlčkovu mlýnu ŽTZ – Josefodol – Světlá nad Sázavou = 15 km
Jaro už se usadilo v údolí Dobrovodského potoka a pár stavení na pasece mezi hustými lesy působilo na příchozí velmi příjemným dojmem – obec Dobrá Voda si vpravdě zaslouží svůj název – je oázou k odpočinku a rekreaci.
Starší název obce Dobrá Voda je Hoglova huť (Hogelhütte), či Gutenbrunn. Kvůli příznivým podmínkám byla v těchto místech založena na samém počátku 18. století sklárna, historiky označovaná jako nejstarší na Světelsku. Několik generací patřila rodu Welzů, Václav Welz (1743–1828) ji koupil v roce 1794 a vyrobil zde podle anglického způsobu, pravděpodobně jako první v Čechách, roku 1806 olovnatý křišťál.
Jeho potomci zde s úspěchem produkovali sklo až do roku 1871 – dočetla jsem se, že v první třetině 19. století zde žilo 45 rozvětvených sklářských rodin! Na kamenném památníku jsou vytesaná jména vlastníků z rodu Welzů:
Na stránkách obce Podhořany u Ronova jsem se v kronice dozvěděla, že Tomáš Welz koupil v roce 1880 zámeček v Krči. Na panství byl zaměstnán zahradník (jiný zdroj uvádí krejčí) Kubelík, jehož hudebně nadaného syna podporoval majitel krčského panství na studiích: z Jana Kubelíka (1880–1940) se stal světově proslulý houslový virtuos, který kromě svého talentu dal světu syna Rafaela (1914–1996), fenomenálního dirigenta.
Kousek od Dobré Vody, u silničky k Lučici (vedla prý tudy haberská stezka) roste památný buk nazvaný Žižkův – vojevůdce táhl tímto krajem a pod stromem měl snad odpočívat. Některé prameny uvádějí stáří stromu asi 600 let, jiné 900 let – každopádně je 13 metrů vysoký buk s obvodem 500 centimetrů impozantní, stal se finalistou ankety Strom roku 2008.
Z osady jsme pokračovali stále po žluté značce, na severním okraji vsi jsme míjeli ve stráni nádherně umístěnou vilu, značně zdevastovanou, ale od místních jsme se dozvěděli, že současná majitelka už začala s venkovními úpravami, takže na budovu snad taky jednou dojde.
Po necelé čtvrthodince chůze smíšeným lesem jsme došli na místo, které na konci 19. století bývalo dějištěm vlasteneckých poutí (poslední byla roku 1950, pak je komunisté zakázali). Je zde studánka, u níž se podle nápisu na kameni, v roce 1420, když se svým sborem okolo táhl, zastavil Jan Žižka, napil se z ní a prohlásil její vodu za dobrou – tak dal název blízké osadě Dobrá Voda.
V roce 1868 byla u studánky umístěna Žižkova busta, kterou nechal zhotovit majitel skláren Welz.
Ve společnosti dvaceti přátel jsme pokračovali do Malčína, kde nás zaujal poklop uzávěrové šachty – jen se podívejte, co sděluje světu… nevím, jestli to není klamavá reklama 🙂
Možná proto byla místní hospoda zavřená…
Za Malčínem jsme odbočili na neznačenou cestu vedoucí okrajem lesa a ta nás dovedla k Vlčkovu mlýnu,
odkud jsme se ubírali krajinou zase po žlutém značení a zastavili se v Josefodolu, další významné lokalitě sklářství na Světelsku – huť zde byla založena roku 1861, dnes se výrobky místní sklárny vyvážejí do světa pod názvem Caesar Crystal Bohemiae.
Ze Světlé jsme odjížděli v 15:45, v Havlíčkově Brodě rychlý přestup – a vítala nás Jihlava.
Související články:
M+M Svatošovi – Cestami Jaroslava Haška,
Posázaví neznačenými cestami.
Ahoj Svatoši! Žádná výmluva není dost dobrá, takže pravdu. Jsem zdráv a tudíž výkonný a tak se nevěnuji své zábavě /net/, ale prospěšnosti pro rodinu. Dostal jsem volnou ruku nad další spustlou zahradu a tak část roku dělám samovýrobu na topení. Objevil jsem teplé moře a zamiloval se do Sicilie a po letech společný vkus na dovolenou s manželkou. Máme stále u sebe tchýni /92 let totalitně dementní a zlá/, vyžaduje neustálé hlídání, padá. Manželka slíbila před léty, že jí doopatruje a dostali jsme její byt v Ltm. Paneláková gotika a tak komplet předělání tu řemeslník, většinou sami. Večer máme toho dost a tvořit články do bloguje neustále odkládal, jen jsem si tam ukládal postřehy z tisku k aktuální politické situaci s mými poznámkami a za ty bych mě vláda nemilovala. Tak jsem uzavřel vstup, ale účet jsem nezrušil. No a před dvěma roky jsem obnovil účet na fb. Není to sice můj šálek kávy, ale stíhám každý den dát slovo třeba s SV a pár přáteli z minula. Není třeba přemýšlet a stihnu snídani. Teď využívám počasí, je krásně a doba konce kácení se strašně blíží. Až neudržím husqvarnu, tak budu blogovat a jiné co jsem musel omezit. Prolítl jsem vaše články a mám radost že vám to šlape. Já se zas ozvu, neslibuji kdy. Stačí aby tři dny lilo. Moc vás oba zdravím, starý známý buteo. Na fb mě taky znají pod nickem.
Milý Buteo, jak jsem ráda, že jsi se ozval a že se vynacházíš v pohodě! Potěšilo nás oba, že jsi zdráv a s úsměvem jsme si přečetli zprávu ve Tvém charakteristickém stylu 🙂
A tak Ti přejeme dobré podmínky při práci na zahradě a někdy, až nastanou deště, zajdi na kus řeči. U nás se nezměnilo nic, snad jen ta kolena nás zlobí o trochu víc, ale zatím nad námi nezískala vládu.
Měj se hezky, moc jsi nás potěšil, M+M