Teslácký šotek

35. ročník turistického pochodu a cyklojízdy pořádaný KČT Tesla Jihlava
23. května 2015

Úvodem s úctou gratuluji pořadatelům k jubilejnímu pochodu s tak vysokým pořadovým číslem!! Členové odboru KČT Tesla Jihlava si k tomuto významnému výročí pořídili nová růžová trička a my, přicházejíce na start, jsme ty slušivé textilie obdivovali (a trochu jim je i záviděli 🙂 ).

Jak se za poslední léta změnilo prostředí, kde se startuje! V místech, kde kdysi býval závod Tesla Jihlava (přestěhoval se do čtvrti Hruškové Dvory), je nyní komplex budov, které po přestavbě slouží domovu důchodců, jako sídla různých podniků, ordinace lékařů a existují jistě i další využití, o nichž nemám ponětí – stále ale platí, že start Tesláckého šotka je neměnný – a to je dobře.

Pro účastníky bylo připraveno šest pěších tras a čtyři cyklotrasy, takže každý „šotek“ lehce zjistil, do které vklouzne…

My jsme zvolili cyklotrasu v délce 42 kilometrů a dojeli ve dvojici na Okrouhlík, odkud jsme pokračovali s Jitkou a Honzou Korbelovými a mladým cyklistou, který se nám svěřil, že se této akce zúčastňuje od útlého věku – začal chodit s babičkou, teď přesedlal na kolo.

Na Okrouhlíku bylo, stejně jako vždycky, stanoviště značkařů, kde si každý zájemce mohl cvičně namalovat turistickou značku – a hodně jich této možnosti využilo.
Náš přítel Ing. Jaroslav Kněžíček přistoupil k vytvoření značky zcela zodpovědně, pečlivě vyslechl Standu Balíka, který jako značkař-osvětář uděloval začátečníkům cenné rady,

a pak Jarda, pamětliv všech doporučení, konal:

Následovalo odborné posouzení díla,

a vysvědčení bylo dobré – oba, učitel i žák, jsou spokojeni. 🙂

My jsme se zúčastnili jen jako diváci a fandové, pro letošní značkařské dovádění nám bylo určené Polensko. 🙂

Z Okrouhlíku jsme odjížděli s kontrolním razítkem

po trase navržené pořadateli. A protože žijeme na krásné Vysočině, platíme daň z přepychu v podobě usilovného šlapání do táhlých kopců, které, a to je fascinující, mají naprosto nevýznamné a kraťoučké sjezdy… to nechápu…

Ale Cerekvička, ta se dneska stala ústředním bodem cesty – Jitka nás totiž zavedla ke známým, kteří chovají irské vlkodavy! Když jsme přišli, vyřítila se proti nám tři obrovská šedá stvoření ochotná okamžitě navázat přátelství – nevěděli jsme, zda máme držet kola či se pevně zapřít nohama na zemi – po chvíli ten nával radosti trochu opadl a my jsme je dokázali rozeznat – tři fešandy, matka a dcery mají okouzlující jména: Darkness (Temnota), Evening star (Večernice) a nejmladší slyší na Růženku, v průkazu původu je však uvedeno Four Roses. 🙂

Psi se chystali s paničkou za pár dní na výstavu, tak doufám, že šampionky přivezly nějaká ocenění (prý se daří).

Cestou jsme měli ještě jedno hezké zastavení – v lese se objevil pamětní kámen, který připomíná léta odborné péče o les.

Rekapitulace dosavadní cyklojízdy: Jihlava – Pístov – Okrouhlík – křižovatka u Vysoké – Popice – Vílanec – Cerekvička – Sokolíčko – Uhřínovice – Komárovice…
a pak na křižovatce u Valdeka Mirek jako vždycky navrhl, abychom místo přímo do Luk objeli navíc okruh přes Střížov, Přímělkov a Bítovčice – ach jo, tak jsme jeli sice z kopce, ale silničkou s velice špatným povrchem, samý výmol, takže jsme si té rychlostní výhody vůbec neužili… 🙁
Mapku nezařazuji, naleznete ji ve článku Teslácký šotek 2013, kdy nás stejným způsobem zmanipuloval. 🙂

Z kontroly v Lukách jsme si odváželi druhé potřebné razítko a po dvanácti kilometrech jsme přijeli (na tachometru celkem 57 km) do cíle u vchodu do ZOO – tam přičinliví pořadatelé během dne přestěhovali vše potřebné, hlavně však koblihy, na které se těšíme. Pravda, stejné se dají koupit kdekoli v pekařství, ale ujišťuji vás, že tyhle „šotkové koblihy“ mají mnohem lepší chuť… 🙂

Pořadatelé nás vřele přivítali, vyslechli „úžasné“ zážitky z trasy, občerstvili nás, oblažili soutěžemi a losováním o ceny – prostě jsme se měli dobře!

Kdo z absolventů akce měl zájem, mohl navštívit ZOO – dostal vstupenku se slevou; i hezká tradice vyhodnocení a obdarování nejmladšího a nejstaršího účastníka akce byla dodržena.

Abychom si nemysleli, že svět je růžová zahrada, cestou domů jsme pořádně promokli! 🙂
A abych nezapomněla – letošní pamětní list se zase povedl!

Odkazy na minulé ročníky jsou ve článku Teslácký šotek 2014.