Eurorando – Trojmezí na Hrčavě

Zahájení evropské turistické akce v zajímavém regionu severovýchodní Moravy
Neděle 27. září 2015

Zajímavé turistické setkání v oblasti, která svou jedinečností dokáže oslovit i náročné sběratele zážitků, nikoliv bombastických, přesto ale zcela mimořádných svou historií, významem a přírodními poměry, se konalo na Trojmezí nedaleko Hrčavy, nejvýchodnější obce České republiky. Evropská asociace turistických klubů se rozhodla uspořádat v bodě, kde se stýkají tři státy – Česko, Slovensko a Polsko – zahájení akce nazvané EURORANDO 2016 ve znamení ENERGIE. Na našich stránkách už jste se dočetli, že tato panevropská akce se pořádá každých pět let (minule měla název Eurorando – Voda ze střechy Evropy) – během roku pak probíhají v 26 státech Evropy, jejichž turistické kluby jsou členy jmenovaného sdružení, pochody a setkání zaměřené na vyhlášené téma. Využili jsme toho, že předsedkyně asociace Liz Nielsen z Dánska vybrala pro slavnostní zahajovací ceremoniál naši zemi, a přímo tuto lokalitu, a vydali se na sever Moravy, vlastně do Těšínských Beskyd. Neboť zúčastnit se obřadu ukončení Euroranda 2016 se nám zcela jistě nepodaří – koná se totiž 10.–17. 9. 2016 ve Švédsku, což je pro nás trochu „z ruky“. 🙂

Jablunkovským průsmykem, tedy novou silnicí E75 kolem obce Mosty u Jablunkova, jsme přijeli s Naší Věrou a Pavlem k úzké asfaltové silničce vedoucí vlevo do Hrčavy a vzápětí se na devět kilometrů zanořili do lesa hlubokého jako z pohádek, s nekonečnými zatáčkami klikatícími se po úbočích kopců beze stop po lidském osídlení – jako bychom jeli na sám konec světa… Pak se před námi konečně vylouply domy na náhorní plošině i zelených svazích pod ní a byli jsme na Hrčavě! Z obce vede na Trojmezí dva kilometry dlouhá žlutě značená cesta, po níž jsme se vydali tak, abychom byli na místě před jedenáctou hodinou, kdy zahájení začínalo.

Hrčava, ve které v současnosti žije asi 250 obyvatel, leží na beskydském hřebeni, ze kterého je široký rozhled. Hned na okraji obce nás udivil výhled na rozestavěný dálniční most, který překlenuje na slovenské straně údolí pod Hrčavou – pochybuji, že by místní z toho byli nadšení… A navíc k nájezdu na dálnici prý budou mít třináct kilometrů…

Jen asi 300 metrů od katastru Hrčavy se staví slovenská dálnice D3 ze Žiliny na blízký polský přechod; 60 km dlouhý úsek se začal budovat v roce 1996, dokončený má být v roce 2018. Součástí stavby je několik mostů, z nichž ten nejvyšší (86 metrů) na Slovensku, nazvaný Most Valy, překlene v délce 630 metrů údolí v těsné blízkosti Trojmezí. Kopec Valy, pod nímž leží slovenská vesnice Čierne, byl ve středověku opevněn a kromě ochrany hranice někdejšího Těšínského Slezska chránil i obchodní cestu z Uher do Slezska.

Obec Hrčava vznikla v polovině 17. století jako osada vesnice Javořinka, která v současnosti náleží Polsku (Jaworzynka), získala samostatnost až po vzniku ČSR – během své existence neměla osada ani lidé (převážně české národnosti) snadný život – v různých dobách se střídala správní střediska a vlády, platily různé zákony, spojení se světem bylo špatné…
Název obce Hrčava prý není odvozen od slovesa „hrčeti“, nýbrž od „hrčí“, což jsou boulovité nárůsty po olámaných větvích na kmenech buků (1.p. jedn.č. = hrča).

Po přístupových cestách ze tří států proudily skupiny turistů na Trojmezí k altánům a hraničním monolitům – nevím, zda i ostatních se při pohledu na podobná turistická shromáždění zmocňuje zvláštní, vzrušená nálada, která se u mne v očekávání radostných věcí příštích objevuje podobně, jako když těsně před začátkem koncertu či operního představení muzikanti ladí… 🙂

Všechno probíhalo podle obvyklých scénářů – setkání s četnými známými

i proslovy činovníků – uvedu tedy z množství fotek, které jsme pořídili, pouze obrazovou reportáž:

Než jsme se vydali na okružní pochod Třemi státy s cílem na Hrčavě, prohlédli jsme si unikátní místo – jedno ze čtyř trojmezí, která v ČR existují. Trojstátní bod poblíž Hrčavy vlastně vznikl až 1. 1. 1993, kdy se Československo rozdělilo na dva státy a obec se tak stala nejvýchodnější výspou České republiky. Tři monolity z leštěné žuly se státními znaky tří zemí byly na území každé republiky instalovány v roce 1995. Zvláštní je, že k určení trojmezního bodu styku hranic tří států musely vzniknout tři obelisky a teprve pomocí spojnic jejich základen přesně zaměřený geometrický bod, který se však nachází ve strži hraničního potoka! 🙂 Potok přitéká z Polska a přes české území proudí na Slovensko – v každé ze tří zemí má jiný název… 🙂 V roce 2007 byl přes něj vybudován 18 metrů dlouhý dřevěný most, protože slovenský hraniční jehlan stojí na opačném břehu.

Při shromažďování informací o nevšední lokalitě, kterou Hrčava i její okolí bezesporu jsou, jsem objevila stránky, na kterých pan Karel Karpecki, amatérský historik z Jablunkova, vyčerpávajícím způsobem představuje čtenářům snad vše, co se lze o tomto tématu dozvědět – vřele je doporučuji všem zvídavým!

Počasí se při tak významné akci zpočátku nechovalo nejvlídněji, ale postupně se stalo k poutníkům, kteří sem přijeli z mnoha států Evropy, milosrdnější. Poté, co jsme si pročetli infotabule a nabažili se výlučnosti místa, z něhož má poutník možnost během pár minut vkročit na území tří států, vydali jsme se na okružní pouť výjimečným územím – zvolili jsme směr polská Jaworzynka.

Před mnoha lety jsem na Hrčavě byla, ale musím říct, že Trojmezí se změnilo k nepoznání – nejen, že tu jsou obelisky, most, přístřešky a infotabule, také přístupové cesty, tehdy pravé „polňačky“, jsou asfaltované, dokonce osvětlené…

Atraktivní trasa po hřebeni nám nabídla jedinečné výhledy, ale i prostor k rozjímání.

Podívejme se na mapu se zakreslenou trasou:

Od směrovníku jsme se vydali vlevo na Hrčavu, vpravo bychom se dostali Na Dílek a odtud buď na Gírovou či do Bukovce – ale to až příště. 🙂

Žlutá značka nás vedla kolem hospody, pak ke kostelíku sv. Cyrila a Metoděje, nejmladšímu z dřevěných kostelů u nás – byl postaven v roce 1936 a jeho 16 metrů vysoká věž je nejvyšší stavbou ve vsi. Škoda, že nebylo otevřeno – uvnitř prý je krásná vyřezávaná křtitelnice, dílo místního lidového umělce.

Těší nás, že jsme nepřehlédli památník prezidentů, postavený ke 20. výročí vzniku ČSR, ke kterému se musí uličkou na konec školní zahrady – barvitá a neklidná minulost provází tento pomník už od jeho vzniku – naposledy byly bronzové medaile s vyobrazenými prezidenty T. G. Masarykem a E. Benešem odstraněny na příkaz horlivého aparátčíka v roce 1980 – zásluhou již zmíněného pana Karla Karpeckého jsou od roku 2009 zase na svém místě, avšak plakety jsou z akrylové pryskyřice…

Na škole je ještě jedna vzácná pamětní deska – v červnu 1993 navštívil Hrčavu Václav Havel.

Pobyt v nejvýchodnější obci se chýlil ke konci – jestli i zahraničním účastníkům přinesl tolik radosti a informací jako nám, pak byl výběr místa pro start významné evropské akce od organizátorů velmi dobrý tah.

Cíl pochodu byl v hospůdce u parkoviště – tam jsme se rozloučili s pořadateli i známými a od té chvíle považujeme EURORANDO 2016 ve znamení ENERGIE za zahájené. 🙂

Související článek: MiniEuroRando 2010.

Ve článku je zmínka, že v ČR existují čtyři trojmezí – o jednom jste právě četli, další je blízko hory Plechý na Šumavě, kde se stýkají hranice České republiky, Německa a Rakouska (více ve článku Krajem pětilisté růže Volary 2011), na trojmezí česko-polsko-německém poblíž Hrádku nad Nisou jsme bohužel (zatím 🙂 ) nebyli, z Trojmezí na soutoku Moravy a Dyje u Lanžhota, kde se stýkají hranice česko-slovensko-rakouské, nabídnu pár obrázků, které jsme pořídili na jaře 2007.
Morava a Dyje vytvářejí na svém soutoku asi devět kilometrů širokou údolní nivu s řadou mrtvých ramen a souvislým porostem lužního lesa. Přístup na trojmezí je pro cyklisty poměrně snadný – jeli jsme po bývalé signálce.

Z tabule dobře vyplývá situace v terénu.

Jen pro zajímavost uvádím staré trojmezné body mezi historickými zeměmi – např. na Králickém Sněžníku je kámen, kde se stýkaly hranice Čech, Moravy a Kladska (viz článek XIII. mezinárodní letní turistický sraz 2012), trojmezí Čechy-Morava-Dolní Rakousko bývalo pod vrchem Vysoký kámen u Kunžaku na Koštěnickém potoce – při letošních cyklotoulkách v jižních Čechách jsme se pohybovali v této oblasti u nejsevernějšího bodu Rakouska (Cyklotoulky v okolí Chlumu u Třeboně 2015).

Turistickou lahůdkou (z jiné přihrádky) je i „střecha Evropy“, Trojmořský vrch na hoře Klepáč, rozvodnici Černého, Baltského a Severního moře (obrázky a info ve článku VIII. mezinárodní zimní sraz v Králíkách 2014).