Podzimní vycházka krajinou, kde vždycky objevíš něco nového
7. listopadu 2015
Předpověď počasí na sobotu, kdy se konal 45. ročník tradičního pochodu, nebyla dobrá, ale my jsme věřili, že déšť, který meteorologové slibovali, nebude takový, že by nám vzal radost z vycházky krajinou, kterou milujeme a která má zvláště v listopadových zadumaných dnech jedinečné kouzlo. Vlak přijel do Telče krátce před devátou, zašli jsme na start přihlásit se a pozdravit pořadatele, ale trasu jsme si tentokrát utvořili podle své představy.
Trasa: Telč ČTZ – V Lipkách – kaple sv. Karla – Vanov – neznačenou stezkou kolem Šiškova mlýna do Volevčic ŽTZ – Roštejnský rybník – Telč = asi 15 km
Navzdory předpovědi bylo počasí pro pěší turistiku jako stvořené – vlhký vzduch, který se dobře dýchal, jemná mlha činila okolí tajemným, vítr kdesi odpočíval… Vykračovali jsme po červené značce Lipkami, povídali si a vnímali okolní klid. Nemohli jsme bez povšimnutí projít kolem kamenné stély s otvory k upevňování střeleckých terčů
ani kolem kaple sv. Karla se zajímavou historií. O obou pamětihodnostech, ale i o Telči, jsem psala ve článku Přechod Jihlavských vrchů 2013 a v několika jiných.
Až do Vanova jsme se drželi červené pěší značky, ale za vsí jsme se vydali neznačenou cestou směrem k Šiškovu mlýnu, který byl do současné podoby přestavěn v devadesátých letech – je z něho stylový hotel, ke kterému přiléhá golfové hřiště s 18 jamkami.
První zmínka o vsi Šiškov je v zemských deskách brněnských z roku 1366, obec však zanikla za husitských válek a na jejím místě byl později založen rybník, u něho v roce 1477 postaven mlýn, zvaný Šiškovský. Majitelé se měnili, na jednoho z nich upomíná kamenná deska nad vchodem, kde je vytesáno, že v roce 1793 mlýn i dům od základů vystavěl Josef Procházka.
Co nás zaujalo nejvyšší měrou, byl symbolický vchod na golfové hřiště, jehož autorkou je sochařka světového jména, Rakušanka Karoline Bernadette Ramersdorfer – dílo vzniklo v roce 2000 na Letním sochařském setkání ve Vanově, jehož byla účastnicí.
Tato sochařka studovala na nejprestižnějších uměleckých školách a její díla, jejichž výčet je úctyhodný, jsou opravdu na všech kontinentech – velké úspěchy a obdiv sklízela s nimi i na olympiádě v Pekingu – je proto úžasné, že nemusíme jezdit bůhvíkam do světa, ale dílo tak významné umělkyně si pohodlně prohlédneme v krajině u Telče… 🙂
Ve Volevčicích jsme se, jako vždycky, se zalíbením pokochali rozlehlou návsí s dřevěnou kapličkou
a napojili se na známou žlutě značenou cestu, která nás kolem Roštejnského rybníka dovedla zpět do Telče.
Prožili jsme vlídný podzimní den v kulturní krajině, ve společnosti přátel – to zdaleka není málo!