Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina – Čeřínek 2016

Vrch Čeřínek se na jeden den stal hlavním turistickým centrem Vysočiny 🙂
19. března 2016

Sobotu 19. března 2016 vybrali organizátoři pro konání akce nazvané Zahájení jarní turistické sezony v oblasti Klubu českých turistů Vysočina a spojili ji s pořádáním evropské akce zaměřené na zdroje energií všech druhů – Eurorando 2016.

Tak začínala tisková zpráva, kterou jsem sepsala následující den, v neděli. Uvedu ji zde ve trochu změněné podobě a doprovodím fotografiemi. Této akci, které se letos ujali pořadatelé z našeho mateřského odboru Čeřínek, ovšem předcházelo mnoho týdnů pečlivých příprav, byla dokonce inspirací a popudem pro dlouho plánovanou opravu Naučné stezky Čeřínek, která patří městysi Dolní Cerekev a její značení udržují značkaři KČT – tomu věnuji samostatný článek.

Následující text je jen strohá zpráva o dni, který byl výsledkem snažení pořadatelského týmu, ve kterém byli zapojeni nejen členové KČT Čeřínek, ale i jejich přátelé z KČT Tesla Jihlava – bez pomoci Míly Bradové a Františka Janečka bychom se neobešli – konkrétně mám na mysli návrhy nových razítek a grafickou podobu písemných materiálů, úpravu fotografií pro galerii, prezentaci o turistických odborech na Vysočině a jejich činnosti – a to nemluvím o cenných radách, které na nich při každé příležitosti ustavičně mámíme…

Setkání se tentokrát uskutečnilo na prostranství před turistickými chatami na 761 metrů vysokém vrchu Čeřínek na Jihlavsku, kam se dostavili zástupci nejen z dvaceti turistických odborů vyvíjejících svou činnost v regionu Vysočina, ale i lidé, kteří uvítali příležitost projít se po značených cestách Přírodním parkem Čeřínek, vyhlášeném svým přírodním bohatstvím, a využít při tom informací získaných od pořadatelů.

Na tradičním místě, oblíbeném milovníky turistiky už od začátku 20. století, přivítali účastníky člen ústředního výboru KČT Jaroslav Šlechta, předsedkyně oblastního výboru KČT Vysočina Marie Vincencová, emeritní předseda KČT Jan Havelka a Marie Kružíková, radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Kraje Vysočina – všichni ve svých vystoupeních připomněli dobré počiny turistů z regionu a vyjádřili poděkování za stálou dobrovolnou činnost při značení turistických cest a pořádání četných akcí pro veřejnost. Jejich slova potvrdil starosta městyse Dolní Cerekev Zdeněk Jirsa sdělením o účinné spolupráci s turisty a značkaři odborů KČT Čeřínek Jihlava a KČT Tesla Jihlava při nedávné revitalizaci Naučné stezky Čeřínek, při níž bylo opraveno všech čtrnáct zastavení 6,5 kilometru dlouhé stezky a návštěvníci se jejich prostřednictvím nadále mohou seznamovat s unikátními přírodními památkami.

Na ozdobný klíč, kterým turisté symbolicky odemykají jarní sezonu, přibyla další pamětní stuha a zároveň s ní představil předseda pořádajícího odboru KČT Čeřínek Jihlava Jiří Veselý také stuhu, která bude turisty z Vysočiny reprezentovat na slavnostním zakončení celostátní akce Eurorando 2016 konané v srpnu na Dlouhých Stráních v Jeseníkách.

Poté, co Jitka Korbelová, členka pořadatelského týmu, seznámila 631 přítomných s nabídkou tras a programu celého dne, rozešli se turisté vybavení popisy cest a mapkami, které obdrželi při registraci, po vytipovaných lesních stezkách masivu Čeřínek.

Pořadatelé připravili tři pěší trasy s několika variantami tak, aby si účastníci mohli vybrat podle své kondice, zájmů a možností. Nejkratší trasa měřila 7 kilometrů a vedla okruhem k obci Mirošov, kde se pochodníci seznámili s  historickými památkami z konce 19. století – bývalou zámeckou vodárnou a pamětními kameny rodiny Richlých, která vlastnila místní velkostatek od konce 18. století do skončení 2. světové války a zkulturnila široké okolí obce pod Čeřínkem.

Nejvíce žádanou se stala dvanáctikilometrová trasa zahrnující nově opravenou naučnou stezku, na níž je nejvyšším bodem Přední skála s výhledem na vrch Mešnice, což jsou dvě zdejší atraktivní přírodní památky.

Nemalý počet turistů však zvolil i okružní trasu dlouhou 20 kilometrů, která vedla přes Čertův hrádek a kompletně představila reliéf zdejší krajiny.

Trasa zařazená do akce Eurorando 2016 vedla kolem historického Ohnsorgova mlýna u Kostelce – turisté byli informováni o okolních bývalých i dosud fungujících mlýnech na řece Jihlavě.

Během celého dne mohli účastníci využít nabídku občerstvení v turistické chatě, poslechnout si country hudbu a shlédnout videoprezentaci z činnosti odborů KČT na Vysočině, která ve smyčce běžela na obrazovkách, hitem byly výroční dřevěná známka a vizitka Zahájení jarní sezony 2016, ale hlavně pět nových razítek dnešních turistických cílů. Ve vstupní hale chaty měli příchozí možnost prohlídky fotogalerie osobností odboru KČT Čeřínek Jihlava a na vystavených snímcích si připomněli stěžejní akce, které odbor tradičně pořádá pro veřejnost.

Program zahajovacího dne byl podle záměru pořadatelů sestaven tak, aby v průběhu turistické sezony poskytl řadu tipů k dalším návštěvám této jedinečné lokality.

Jistě jste zvědaví na nová razítka, která si mohli otisknout turisté do svých „vandrbuchů“ – jejich autorem je František Janeček:

Připojuji popisy tras s mapkami, které jsme připravili pro účastníky slavnostního zahájení – třeba budou pro někoho zdrojem inspirace. 🙂

Trasa Čeřínek – Mirošov – Čeřínek – 7 km
Od chaty KČT jdeme po žluté TZ směr Mirošov, u směrovníku nad obcí Mirošov odbočíme vpravo po vlastním značení, po 250 metrech dojdeme k Zámecké studni a nedalekým Richlého pamětním kamenům, po vlastním značení pokračujeme vlevo dolů k lesu, na jehož okraji překročíme potok a jdeme vpravo vzhůru po fáborkách k červené TZ, po níž se vydáme vpravo a vrátíme se zpět k chatě KČT Čeřínek.
Na vyhlídkách si všimneme 600 metrů dlouhé památné aleje u Mirošova, v níž je asi 170 stromů, převážně bříz. Alej sloužila jako příjezdová cesta k zámku, který patřil spolu s velkostatkem od roku 1786 do roku 1945 rodu Richlých a byl zbourán v roce 1986.
Zájemci mohou zajít do Mirošova podívat se na kostel sv. Josefa, vystavěný kolem roku 1740, pravděpodobně podle plánů architekta K. I. Dienzenhofera. Na návsi za kostelem je pamětní kámen U zmrzlého, v zahradě bývalého zámku lze (v horním rohu) najít další křížový kámen s letopočtem 1644. Návrat k rozcestníku za obcí – celkem 800 metrů.

Trasa Naučné stezky Čeřínek – 12 km
Od chaty KČT jdeme po žluté TZ směr NS Čeřínek, po 500 metrech si na Horních Hutích všimneme 30 metrů vysoké památné lípy velkolisté (stáří asi 200 let), pokračujeme až k místu, kde se žlutá TZ dotýká značky NS (zelené psaníčko), odbočíme ostře vpravo nahoru a dojdeme k  zastavení č. 13 (Stříbrný důl). Pokračujeme k zastavením č. 12 a 11, nepřehlédneme odbočku  vpravo k  č. 10 (Přírodní památka Přední skála, 712 m), vrátíme se na stezku a v okolí  zastavení č. 7 (Skalní mísy) si pečlivě prohlédneme tyto nádherné přírodní výtvory. Postupně projdeme trasu až k pískovně (dvě infotabule: zastavení č. 2 Geologie, č. 3 Půdy), odkud pokračuje trasa NS společně s modrou TZ až k zastavení č. 1 (Trasa NS a Podnebí) a směrovníku s názvem Naučná stezka Čeřínek – nástup, odtud pokračujeme vlevo nahoru, po 2 km dojdeme ke směrovníku s názvem U NS Čeřínek, kde se stýká značení NS se žlutou TZ, po níž se vrátíme k chatě KČT Čeřínek.

Trasa Čeřínek – Čertův hrádek – Dolní Cerekev – Cejle – nad Mirošovem – Čeřínek – 20 km
Od chaty KČT jdeme po modré TZ směr Nový Hojkov a pokračujeme až na rozcestí Dolní Hutě, kde odbočíme vpravo po červené TZ na Čertův hrádek (za pozornost stojí 4 infotabule Naučné stezky Čertův hrádek, která vede souběžně s pěším značením). Ze zadní strany se dá (na vlastní nebezpečí) vystoupit na skalisko. Pokračujeme po fáborkovém značení dále, asi po 500 metrech přijdeme k oplocence a vydáme se ostře vlevo dolů až dojdeme k cestě, po níž nás dovede červená hipoznačka (červené kolečko v bílém poli) k chatám na Dolních Hutích, sejdeme k rybníčku na modrou TZ a pokračujeme vpravo k rybníku Klechtavec. Dojdeme k místu, kde se k modré TZ přidává značení NS Čeřínek a pokračujeme až ke směrovníku s názvem Naučná stezka Čeřínek – nástup.

Tady je možné zkrátit trasu a vydat se po NS vlevo nahoru až ke směrovníku s názvem U naučné stezky Čeřínek, kde se stýká značení NS se žlutou TZ, která vede k chatě KČT na Čeřínku (celkem 15 km).

Modrá TZ pokračuje do městyse Dolní Cerekev, kde je poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého (z roku 1715) otevřený obchod (potraviny, lahvové pivo), v centru si povšimneme fary se slunečními hodinami z roku 1853. Po modré TZ dojdeme na rozcestí nad obcí Cejle, kde se trasa křižuje se zelenou TZ Kostelec – Čeřínek, my pokračujeme do Cejle, v rohu zahrady před bývalou školou si všimneme soklu pod železným křížkem, který tvoří křížový kámen (pod příčným ramenem kříže jsou dvě vozová kola s pěti loukotěmi) a odtud po červeně značené cestě směrem Čeřínek. V lese nad Mirošovem nepřehlédneme odbočku vpravo a vydáme se po vlastním značení dolů na louky pod lesem, k Zámecké studni a nedalekým Richlého pamětním kamenům (odbočka celkem 1 km). Od nich rovně nahoru k lesu, kde prochází žlutá TZ – vydáme se vlevo na Čeřínek k chatě KČT.

Trasa Kostelec – Čeřínek – Ohnsorgův mlýn – Kostelec – 12 km
Z nádraží v Kostelci jdeme vlevo nahoru po zelené TZ k chatě KČT na Čeřínku, odtud po červené TZ do Cejle, za obcí opustíme pěší značení a zamíříme vpravo po cyklotrase č. 5090, která nás asi po kilometru zavede na okraj Kostelce k Ohnsorgovu mlýnu, zařazenému do akce Eurorando 2016. Je to první z mlýnů na řece Jihlavě v oblasti pod masivem Čeřínku – po proudu směrem k Jihlavě jsou Pekárkův Pekelský mlýn, Šaškův mlýn, Pila na Jiřínském potoce (při ústí potoka do řeky Jihlavy), Jez u Motorpalu, Jezuitský mlýn a Český splav – ke všem objektům, a také k mnoha dalším, které leží na řece Jihlavě, je možné dojít po červené TZ, která ji provází až do Dolních Kounic za Ivančicemi.
Od mlýna pokračujeme po cyklotrase ke kostelu, pak asi 200 metrů po hlavní silnici směr Třešť na rozcestí k zelené TZ (u prodejny potravin), po níž vpravo dojdeme na nádraží ČD.

Každý účastník obdržel při registraci informace o zajímavostech v okolí – třeba budou k užitku: 🙂

Historie turistických chat na Čeřínku
V roce 1912 byl v Jihlavě ustaven odbor Českého spolku pro zimní sporty a jeho členové vybudovali na vrchu Čeřínek, asi deset kilometrů jihozápadně od Jihlavy, podle plánů slavného lyžařského závodníka tehdejší doby, architekta Jarolímka, turistickou chatu tzv. alpského stylu a předali veřejnosti dne 29. 6. 1913. Nádherné přírodní prostředí pro turistiku, vhodné svahy pro lyžování a snadná dostupnost Čeřínku se staly příčinou velké návštěvnosti a popularizace zimních i letních sportů.

Když byl 12. 12. 1920 založen na základech Českého spolku pro zimní sporty Turistický klub Čeřínek, sjednotili se v něm lidé, kteří měli jasnou představu o směřování klubu, dostatek zkušeností a hodně pracovitosti. Prvním předsedou byl zvolen Mg.Ph. František Srdínko, pod jehož vedením se stal klub nedílnou součástí tehdejší společnosti a velmi noblesní organizací, v níž být členem si pokládali lidé za čest.
Malá chata z roku 1913 nedostačovala potřebám všech zájemců o sport a rekreaci na Čeřínku, proto turisté rozhodli o vybudování další chaty – byla dána do provozu 2. 9. 1923. Není bez zajímavosti, že tehdy návštěvníci slavnosti putovali poprvé na Čeřínek od vlaku z Kostelce a Dolní Cerekve po nově vyznačených turistických cestách. Po deseti letech úspěšného provozu chata v noci na 16. 1. 1934 do základů vyhořela, ale velkým úsilím členů klubu už 9. 9. 1934, tedy ještě téhož roku, byla otevřena nová, zděná chata! Ta sloužila do osmdesátých let minulého století, kdy musela být pro havarijní stav stržena a vznikla chata s restaurací a šedesáti lůžky v současné podobě. V roce 1991 byl objekt navrácen KČT Čeřínek Jihlava a slouží turistické veřejnosti, „malou chatu“ z roku 1913 využívají členové odboru KČT Čeřínek. Zásluhou prvního předsedy Mg.Ph. Františka Srdínka a zakládajících členů klubu byly už ve 20. letech minulého století vytvořeny na Vysočině dobré podmínky pro rozvoj turistiky, proto byl v roce 2011 František Srdínko uveden spolu s KČT Čeřínek do Síně slávy české turistiky.

Naučná stezka Čeřínek
Cílem vybudování Naučné stezky Čeřínek (v roce 1984) bylo přivést do krásného a přírodně velmi cenného prostředí masivu Čeřínku pěší návštěvníky a ukázat jim během 6,5 kilometrové vycházky nejen na čtrnácti zastávkách, ale i na celé, středně náročné trase všechny pozoruhodnosti, které zde příroda tak štědře uchystala. Vlastníkem NS, dřevěných zastavení a odpočívadel na stezce je městys Dolní Cerekev, značení obousměrné trasy provedli a průběžně udržují značkaři KČT. V únoru letošního roku se sedm členů Klubu českých turistů z odborů Tesla Jihlava a Čeřínek Jihlava podílelo ve spolupráci s úřadem městyse na revitalizaci Naučné stezky, aby všechna informační místa poskytla příchozím požadovaný standard.

Na čtrnácti panelech se návštěvníci seznámí s geomorfologickými, botanickými a zoologickými zvláštnostmi tohoto území, takže ze stezky odcházejí nejen osvěženi chůzí v nádherném prostředí místních lesů, ale díky informačním panelům i poučeni o bohatství, které nám Přírodní park Čeřínek nabízí.

Přírodní památky v oblasti masivu Čeřínku
Vrcholové partie masivu Čeřínku pokrývají lesní porosty, na skalnatých hřebenech se zachovaly četné pozůstatky mrazového zvětrávání – sruby, kamenná moře i nádherné skalní mísy. V celé oblasti se vyskytují vzácné druhy rostlin, početné druhy zvířeny, v okolí rybníků a na mokrých rašelinných loukách s křovitými vrbami a olšemi žije hojně obojživelníků, plazů a mnoho ptáků má zde svá hnízdiště.
Pro zachování krajinných, biologických a estetických hodnot území byl v roce 1985 vyhlášen Přírodní park Čeřínek o výměře 2 418 hektarů, v němž se nachází Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště a další čtyři Přírodní památky:
Čertův hrádek (714 m) – žulové výchozy na hřebenu masivu, v okolí zachovány původní smíšené lesy, v nichž jsou pozůstatky kutání stříbrných rud, souběžně s červenou TZ vede v délce 830 metrů ke skalisku Naučná stezka Čertův hrádek se čtyřmi zastaveními;
Na Skalce (tzv. Fialovy skály) – izolované žulové skalisko o délce 700 metrů;
Přední skála (712 m) – žulový, 11 metrů vysoký skalní výchoz o šířce 22 metrů, zvětráváním vznikly trhliny a kamenné moře, v okolí bukojedlový porost, je součástí Naučné stezky Čeřínek;
Pod Mešnicí (743 m) – svah pod vrcholem Mešnice (753 m) s výskytem vzácných rostlin.

Zdejší žulový masiv je geologicky nejstabilnější útvar na našem území a nachází se téměř na hydrologické „střeše Evropy“, na hlavním evropském rozvodí, které tu dělí dvě odtokové oblasti – úmoří Severního a Černého moře. Je zde prameniště mnoha potoků, oblast je bohatá i na zásoby podzemních vod.
Jistě spolu s námi věříte, že nenahraditelné prostředí masivu Čeřínku se nestane lokalitou pro stavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Zajímavosti na trasách

Mirošov – obec vznikla patrně na přelomu 12. a 13. století, v okolí se těžilo stříbro. Majitelé panství se často střídali, kolem roku 1740 zde byl postaven, pravděpodobně podle plánů K. I. Dienzenhofera, kostel sv. Josefa. Od roku 1786 přešlo panství do majetku rodu Richlých, kteří je vlastnili až do roku 1945. Výstavný zámek a skleníky, zdevastované bezohledným socialistickým hospodařením, byly v roce 1986 zbourány. Vilém Richlý (1837–1904) byl všestranně vzdělaný, zajímal se o přírodní vědy, archeologii a historii, jeho zálibou byly smírčí a křížové kameny, které objevoval a kreslil – zásluhou Viléma Richlého a MUDr. Leopolda Fritze byly kameny z Vysočiny s mimořádným ohlasem vystaveny v roce 1895 na Národopisné výstavě českoslovanské a podnítily zájem veřejnosti o tuto oblast. Richlý archeologicky prozkoumal lokalitu poblíž Kostelce, tzv. vodní tvrz a nedaleký Ohnsorgův mlýn ve Vestenhofu. (V jihlavském muzeu je gotický železný meč a soška Jana Žižky z Trocnova, kterou Richlý nalezl v Dolní Cerekvi)  V roce 1898 vystavěl Vilém Richlý vodárnu, z níž byla voda z prameniště pod Čeřínkem vedena dřevěnými trubkami do zámku. (Nápis na tělese Zámecké studny: Pramena čistou vodu kdo pije, ve zdraví jistě ten dlouho žije.) Na vyhlídce pod lesem, opodál studny, jsou tři kameny připomínající bývalého majitele panství Josefa Richlého, zemského poslance, který držel Mirošov do roku 1869.

Mlýny v Kostelci – historie a současnost
V místech, kde stará obchodní cesta překračovala řeku Jihlavu, byla (snad) na příkaz krále Václava I. postavena kolem poloviny 13. století tvrz, aby chránila křižovatku cest před loupežnými útoky. Na návrší nad řekou vystavěli osadníci kostel, který dal vznikající vesnici jméno. V meandru řeky začal pracovat mlýn a postupem doby vznikly poblíž Kostelce další dva. Nejstarší z mlýnů zanikl pravděpodobně v 17. století – místo, kde stával (poblíž Kaláškova rybníka), archeologicky prozkoumal majitel mirošovského velkostatku Vilém Richlý. Další mlýn, vybudovaný nedaleko, v lokalitě Vestenhof, koupil v roce 1761 Mathes Ohnsorg – dodnes v něm bydlí jeho potomci a mlýn stále plní své poslání. Třetí mlýn, který vznikl po třicetileté válce na Třešťském potoce u Silničního rybníka, vyhořel v roce 1907, ve zbylé části byla nějaký čas brusírna skla, ale zkrachovala. V roce 1917 začala v objektu vyrábět Továrna na uzeniny a konzervy, která pod názvem Kostelecké uzeniny funguje dosud.

Ohnsorgův mlýn v Kostelci byl dříve poháněný vodou z nedalekého rybníka Ohnsorg, napájeného náhonem z řeky Jihlavy. Ve mlýně byla instalována Francisova turbína o výkonu 13 kW. Ve druhé polovině 20. století byl náhon z rybníka ke mlýnu zasypán a pohon řešen elektromotorem.