Podvečerní návštěva koniklecové loučky na svahu Klučovského kopce
16. dubna 2016
Byl slunný den, dobře naladěni jsme po 20 kilometrech a spoustě příjemných zážitků došli do cíle pochodu, který pořádali naši třebíčští přátelé, pobyli jsme v jejich kruhu na zahradě u chaty KČT Třebíč na Babáku a tam se závistí vyslechli zprávy šťastnějších pochodníků, kteří zvolili jinou, delší trasu a během ní zašli na loučku, kde jsou právě v plném květu vzácné luční koniklece. Během okamžiku jsme byli s Jitkou a Honzou, našimi dnešními souputníky, domluveni, že odjezd domů se odkládá – koniklece musíme vidět! Autem jsme zajeli na malé parkoviště pod Klučovskou horou, odkud bylo jen pár set metrů na řečenou loučku.
Přírodní památka Klučovský kopec byla vyhlášena v roce 1982 na necelém hektaru bývalé pastviny se suchomilnou trávou, kde se kromě konikleců vyskytují i jiné druhy chráněných rostlin.
Na našich stránkách jste už viděli mnoho fotografií konikleců velkokvětých na Kobylinci a Ptáčovském vrchu poblíž Trnavy na Třebíčsku, ze kterých je patrné, že nikdy není nic stejné – více faktorů se podílí na množství, velikosti a barvě květů. Je dobré, že na Třebíčsku se udržela lokalita dalšího silně ohroženého druhu, koniklece lučního.
Vysílač na Klučovské hoře dostal první listopadovou sobotu v roce 2013 jinou podobu – několik desítek metrů dlouhý laminátový nástavec s třicet let starou analogovou anténou byl z důvodu bezpečnosti odstraněn, televizní vysílání bylo digitalizováno.
Dočetla jsem se, že existuje 30 druhů konikleců a je nesnadné správně je určit, neboť jsou si často velice podobné. Vyžadují slunečné a nezamokřené stanoviště na travnatých stráních – oba druhy, velkokvětý i luční, mají na Třebíčsku dobré podmínky, navíc jsou vyhlášeny za silně ohrožené druhy a tedy podléhají ochraně.
Příroda je tak moudrá, že přes nemilosrdné zásahy lidí stále udržuje řád a uchovává mezi výdobytky civilizace jedinečné lokality podobné této…
Tmavě fialové květy skloněné k zemi a nepřehlédnutelné „vousy“ daly v lidové mluvě koniklecům nejrůznější názvy, např. ptačí hnízdo, boží fousky, černá zelina, čertovy vousy a jistě by se v jiných krajích našly další. Je třeba připomenout, že všechny koniklece jsou jedovaté.
Ke krásnému dni jsme přidali tuto prémiovou prohlídku, kterou všem čtenářům rozhodně (ovšem až v příštím roce) 🙂 doporučujeme.
