Jihlavané si váží autora sochy Gustava Mahlera
Středa 18. května 2016
Jsou události a setkání, při nichž si člověk uvědomuje, že se právě odehrává něco mimořádného – tento pocit nás ovládl v gotické síni jihlavské radnice, kde jsme mezi mnoha jinými byli účastni předávání Cen města Jihlavy. Ve středu 18. května, ve výroční den úmrtí Gustava Mahlera, kdy tradičně začíná hudební festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců, se slavnostně předávala ocenění lidem, kteří svou prací vynikajícím způsobem reprezentovali občany a město.
Profesoru Janu Koblasovi byla Cena města Jihlavy udělena za významný umělecký přínos a odkaz městu – tedy za vytvoření sochy Gustava Mahlera, podíl na celkové koncepci Parku Gustava Mahlera a za velkorysý dar městu: v roce 2015 předal umělec Jihlavanům třetinový model sochy Gustava Mahlera a bronzovou studii Mahlerovy hlavy, 16 kusů A3 listů s fotografiemi a kresbami, na nichž je zachycen postup zrodu parku i pomníku Gustava Mahlera, dále sádrové modely figury i portrétu skladatele a dirigenta, jehož dětství a mládí je spjaté s Jihlavou, rovněž modely soch ptáků a ryb, které podle Mistrova návrhu vytvořil v kameni jeho přítel, sochař Jaroslav Řehna. Tyto artefakty mají být v nejbližší době vystaveny v Domě Gustava Mahlera – jsou poctou pro město, které zásluhou umělecké práce Jana Koblasy získalo atributy pro světový věhlas.
Zastupitelé města se také rozhodli udělit dnešního dne Čestné občanství prvnímu českému starostovi města JUDr. Rudolfu Veverkovi in memoriam, který byl uveden do funkce v roce 1925 – dočtete se o něm ve článku Po stopách jihlavských starostů.
Slavnostní předávání cen se uskutečňuje v nádherném gotickém sále jihlavské radnice – osud nám dopřál být už několikrát přítomni tomuto obřadu – v roce 2010 obdrželi Cenu města Jihlavy manželé Poukarovi, dva roky poté jsme byli hrdí, že Cenu města přebírala za stálou propagaci Jihlavy a rozvoj turistiky na Vysočině Ing. Míla Bradová, a v roce 2013 ocenilo město celoživotní práci Mahlerova životopisce profesora Henry-Louis de La Grange.
Profesor Koblasa navrhl celkovou koncepci Parku Gustava Mahlera tak, aby souzněl se sochou a charakterizoval osobnost skladatele – podle jeho návrhu vytvořili Ing. arch. Martin Laštovička a Ing. Vít Doležel projekt, který zvítězil v soutěži Petra Parléře vypsané městem v roce 2006. V roce 2010 získal nově otevřený park ocenění Stavba roku.
Příběh vzniku sochy se začíná odvíjet v roce 2004, kdy nastala shoda příznivých okolností a našli se lidé, kteří v chaosu doby rozpoznali důležité věci lépe než ostatní a dali podnět ke vzniku pomníku – založili Společenství za zřízení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě a oslovili sochaře Jana Koblasu – 1. června 2010 byla za jeho přítomnosti instalována socha skladatele, kterou při velké účasti veřejnosti odhalili 7. července 2010 v den 150. výročí narození Gustava Mahlera.
Jan Koblasa (*1932 v Táboře) zažíval v Československu padesátých a šedesátých let minulého století pocit nespokojenosti a obav z režimu, v srpnu 1968 byl právě v Miláně a po obsazení Československa ruskými vojsky prozíravě zůstal v cizině, zvolil emigraci. Po složitém životním období se usadil v severním Německu – v Hamburku žije dodnes. Podle svých slov zveřejněných v jednom časopiseckém rozhovoru neměl jako sochař, kterým chtěl zůstat, jinou možnost – sochař nemůže psát do šuplíku – jeho kamarádi, kteří zůstali ve vlasti (Havel, Landovský, Topol, Magor), doplatili na nastolený režim. I on byl v nepřítomnosti odsouzen a jeho jméno a práce u nás systematicky zamlčovány – během doby dosáhl vynikajících uměleckých úspěchů a prestiže v celém světě, když se ale v červnu 1990 vrátil po 22 letech domů, veřejnost ho prakticky neznala. (Více o profesoru Koblasovi je ve článku Po jihlavských stopách Gustava Mahlera 2010)
Jsme šťastní, že můžeme se svolením pana profesora zveřejnit text, který si připravil pro dnešní slavnostní příležitost:
vážený pane primátore – vážené dámy a pánové
děkuji za ocenění mého podílu na koncepci a realizaci parku GUSTAVA MAHLERA V JIHLAVĚ –
to že společnost přátel GM a rada města jihlavy tehdy rozhodla počátkem druhého tisíciletí k stopadesátému a stému výročí narození a úmrtí této velké osobnosti a svěřila mi ten velký a nesnadný úkol bylo riskantní a odvážné – a to především ze dvou důvodů:
jednak byly v nedávné minulosti pomníky všelijakých potentátů české země zahlceny od bronzových byst po mnohatunová kamenná veledíla – a tím byla existence pomníku k uctění opravdových hodnot diskreditována –
za druhé pak bylo těžko najít v nedávné minulosti pomník hodný toho jména – nebylo o co se formálně opřít –
bylo tedy nutné znovu najít způsob jak věrohodně vzdát poctu osobnosti takového formátu jako je gustav mahler –
hned při první návštěvě města jihlavy když jsem spolu se zástupci města a mahlerovy společnosti navštívil vyhlédnutá místa pro pomník jsem shledal jediné správné místo za hradbou – na místě tržnice a skládky ale i na místě nacisty zbořené synagogy –
bylo mi jasné že gustav mahler musí mít okolo sebe přírodu – simulovanou parkem – s vodou rybami a ptáky – s věžičkou kostela v pozadí i s půdorysem synagogy –
tím směrem se pak braly mé úvahy od prvních kreseb po modely až k realizaci –
před nedávnem jsem se setkal v hamburku se světovým barytonistou thomasem hampsonem sdělil mi že má fotografii mého pomníku GM na screenu svého počítače – a přátelsky mne objal –
s úctou děkuji všem kteří přispěli ke vzniku parku GM slovem i činem –
děkuji radě města za ocenění mého podílu na realizaci jihlavského pomníku a parku GM –
děkuji
V roce 2011 vydal Jan Koblasa knihu Emigrace – Vstávání z mrtvých se živým nedaří – deníkové zápisky z let 1968 až 1990 jsou napínavou výpovědí o tvůrčí práci – kniha končí 27. června 1990, kdy „po bouřlivé cestě po dvaadvaceti letech přejel u Chebu československou hranici“. Hned v létě 1990 při sochařském symposiu v Hořicích vytesal v lomu sv. Josefa třímetrovou pískovcovou sochu Velká oběť a připsal ji příteli Václavu Havlovi…
U nás nebylo zdaleka všechno ideální – stručné, až telegraficky pojaté záznamy o stavu naší společnosti, ale i o horečné tvořivé práci, výstavách a instalacích soch ve vlasti i mnoha jiných zemích nás provázejí obdobím do roku 2012 v knize Konec exilu – Cizinec mezi svými, která vyšla v roce 2013 – pomlčkami oddělené věty, vše psáno malými písmeny – to je styl, charakteristický pro autora – čtenář se při nahlížení do jeho života a práce jen těžko brání emocím…
Související články:
Příběh z kostela v Jedovnicích, 2007,
Za posledním puchýřem do Teplic v Čechách 2008,
Pod Milešovkou 2008,
Křížová cesta 21. století, 2011,
Retrospektiva, 2012,
Jan Koblasa, 2012,
Plastika Jana Koblasy v Katedrále sv. Víta v Praze, 2013.
Tento výjimečný den pokračoval v kostele Povýšení sv. Kříže slavnostním zahajovacím koncertem jubilejního 15. ročníku mahlerovského hudebního festivalu – Moravská filharmonie Olomouc zahrála za řízení dirigenta Patricka Galloise fantazijní předehru Romeo a Julie Petra Iljiče Čajkovského a poté vyslechlo nadšené publikum Symfonii č. 1 D dur Gustava Mahlera.
Pan Jan Černo nám laskavě povolil zveřejnit fotografie, které při koncertě pořídil:
Závěrem dvě vzpomínkové fotografie
a jedna současná:
