Prohlídka objektu, v němž sídlí Senát Parlamentu České republiky
Středa 4. května 2016
Naskytla se nám možnost zúčastnit se „školního“ výletu U3V při Vysoké škole polytechnické v Jihlavě – s radostí jsme nabídku přijali. Historické prostory paláce už jsme před časem navštívili, ale Jednací sál Senátu v bývalé Valdštejnské konírně jsme dosud neviděli – navíc měli organizátoři zájezdu příslib senátora za náš obvod RNDr. Miloše Vystrčila, bývalého hejtmana Kraje Vysočina, že se naší skupině bude věnovat jako průvodce kompetencemi Senátu.
Úvodem malá exkurze do historie, abychom si uvědomili, v jak významném palácovém komplexu jsme se vlastně ocitli.
Valdštejnský palác se zahradou a jízdárnou dal postavit v letech 1623 – 1630 generalissimus císařských vojsk Albrecht z Valdštejna, mocný český šlechtic, jeden z nejvlivnějších lidí v tehdejší Evropě. Ke stavbě povolal skvělé architekty a sochaře – sídlo mělo konkurovat Pražskému hradu – uměleckou výzdobou byl pověřen Adrian de Vries, který vytvořil v zahradě unikátní soubor soch a sousoší, avšak Švédové je všechny za třicetileté války uloupili a jako válečnou kořist odvezli do své země. (Teprve v letech 1912–1918 byla Valdštejnská zahrada, druhá největší veřejně přístupná v centru Prahy, ozdobena věrnými kopiemi původních soch.)
Valdštejn úspěšně velel habsburským vojskům, upadl však v nemilost a roku 1634 byl v Chebu zavražděn – nádherného barokního paláce si tedy vévoda moc neužil.
V paláci je impozantní socha generalissima – v pravé ruce drží maršálskou hůl jako symbol své vojenské hodnosti – bronzový odlitek byl vytvořen podle sádrové sochy Ludvíka Šimka, asi z roku 1873.
Nejdříve nás průvodci z infocentra nasměrovali do sklepních prostor pod budovou, které prý jsou asi o sto let starší nežli palác postavený na místě dřívější zástavby. Tam nám nabídli úvodní film o tom, jak vlastně funguje Senát PČR a prohlídli jsme si dary, které dostali senátoři při svých návštěvách v cizině. Senátor Vystrčil nás pak doprovodil do Hlavního sálu, kde se 18. 12. 1996 konala ustavující schůze Senátu Parlamentu České republiky. Zatímco povídal (opravdu zajímavě), prohlíželi jsme si sál 10 a půl metru vysoký, prostupující dvěma patry paláce. Se svými rozměry 24 x 12 metrů byl v 17. století po Španělském sále Pražského hradu největším sálem v Praze.
Výzdoba sálu je oslavou válečnického umění Albrechta z Valdštejna – na nástropní fresce je zpodobněn jako bůh války na válečném voze.
Bohatá mramorová a štuková výzdoba sálu řadila palác mezi nejskvělejší ve střední Evropě.
Průvodkyně, která nás pak po nejcennějších historických prostorech provázela, měla skutečný zájem, abychom si odnesli základní ucelené povědomí o celém komplexu, který v minulosti představoval, a dosud stále hraje důležitou roli v životě občanů.
Rytířskou síň využívá Senát k reprezentačním účelům – jsou zde přijímány nejvýznamnější státní návštěvy.
O Mytologické chodbě se štukami v klenbě a výzdobou na motivy Ovidiových Proměn se hovoří jako o raně barokní perle.
Rekonstrukce Jednacího sálu Senátu PČR byla dokončena v roce 1998 – hala je 60 metrů dlouhá, široká necelých 9 metrů.
Všichni ta místa známe ze sdělovacích prostředků, zařadím tedy jen několik fotek pro vzpomínku – uvědomuji si, že jakousi cenu mají jen pro nás, účastníky exkurze, ale snad nebude tak zle. 
Když jsme vyšli do Valdštejnské zahrady, deštivý den právě končil své pracovní nasazení, takže jsme si bez deštníků užili jedinečné vycházky po cestičkách lemovaných sochami, při zvednutí očí se nedal přehlédnout obrázek Pražského hradu – panorama, které nepřestane nikdy dojímat…
Před stanoveným odjezdem (15:30) jsme právě tak stihli projít zahradu Na Valech pod hradem, takže čas jsme využili beze zbytku.
V minulých letech jsme při turistice pořídili obrázky z míst zásadních pro Albrechta z Valdštejna – snad přijdou někomu vhod:
V Heřmanicích nad Labem se Albrecht z Valdštejna v roce 1583 narodil, jako dvanáctiletý sirotek své rodiště opustil – jeho pozdější kariéra dosáhla nadoblačných výšin.
Obrázek chebského náměstí je z roku 2006 – za legendárním Špalíčkem je jedna z nejstarších a nejlépe dochovaných budov v Chebu, tzv. Pachelbelův dům, kde sídlí muzeum – právě tam byl císařskými důstojníky 25. února 1634 zavražděn nejvyšší velitel habsburských vojsk.
