Odvaha, Spravedlnost, Umírněnost a Prozíravost – čtyři ctnosti, které má podle filozofa Platóna mít každé správné město.
Pátek 3. června 2016
Na samý začátek června byl v centru Brna stanoven sraz maturantek, ani nechci napsat z kterého roku… Dorazila jsem do města mého mládí krátce před stanovenou hodinou a měla trochu času k prohlídce novot z poslední doby – zamířila jsem na blízké Moravské náměstí, které před několika lety prošlo rekonstrukcí, abych na vlastní oči viděla sochy, které je zdobí. Zvědavá jsem byla zvláště na dílo Jaroslava Róny nazvané Odvaha, o kterém se před časem proslýchalo, že bude v Jihlavě – naši zastupitelé však k rytířské Odvaze umístěné ve středověkém centru města neměli odvahu ani moudrost (a prý ani peníze)…
Akademický sochař Jaroslav Róna skoro tři roky pracoval na díle vytvořeném na počest markraběte Jošta Lucemburského, které bylo 28. října 2015 odhaleno před Místodržitelským palácem na Moravském (dříve Joštově) náměstí, vedle kostela sv. Tomáše, kde je nejvýznamnější moravský politik pochován.
Otec Joštův, moravský markrabě Jan Jindřich (1322–1375), bratr českého krále a římského císaře Karla IV. (1316–1378), založil v polovině 14. století augustiniánský klášter, který byl v 18. století přestavěn barokně a po josefínských reformách připadl státním úřadům – od roku 1990 patří Místodržitelský palác Moravské galerii v Brně.
Po smrti Jana Jindřicha převzal titul markraběte vzdělaný a sečtělý syn Jošt (1351–1411), obratný a ctižádostivý politik, jehož kariéra vyvrcholila roku 1410 zvolením za římského krále. Bohužel po roce ve funkci (hlavní sídlo měl na Špilberku) zemřel, a tak se Brno nestalo centrem římské říše. 🙂 Moravští Lucemburkové však položili základy půdorysu historického jádra Brna, jak je dnes známe.
Na první pohled si každý všimne, že chybí sokl, skoro čtyřmetrové nohy koně spočívají přímo na dlažbě – socha prý váží asi čtyři tuny a hrot jezdcova kopí je ve výšce osm metrů – pro vyniknutí výsledného díla v otevřeném prostoru je podle odborníků zvolené měřítko adekvátní. Bronzový kolos, za který město zaplatilo téměř sedm milionů korun, odlila dílna Miloše Vacka.
Sochař Róna řekl, že podle zadání díla je socha podobenství odvahy, ne portrét Jošta Lucemburského, jehož hlavní vlastností ostatně byla diplomacie.
Socha Odvahy zapadá do myšlenkové osnovy architektonické úpravy Moravského náměstí – jak bylo v úvodu článku řečeno, inspirovali se představitelé města výrokem filozofa Platóna, podle něhož má správné město mít čtyři ctnosti: Odvahu symbolizuje rytířská socha, Umírněnost představuje nízká kašna s mírně zvlněnou hladinou, bronzový model podoby města z roku 1645, kdy se Brno ubránilo obléhání švédskými vojsky (na předchozím obrázku je označen červeným křížkem) naznačuje Prozíravost, alegorie Spravedlnosti našla místo před další významnou budovou Moravského náměstí, před Nejvyšším správním soudem.
Socha Spravedlnosti byla na Moravském náměstí instalovaná v září 2010, její autor Marius Kotrba (1959–2011) zpodobnil figuru muže, který nevládne spravedlnosti, ale potýká se s ní, neboť je těžká a zároveň křehká.
Muž namáhavě zvedá těžký kvádr a zároveň se snaží za pomoci proudu vody udržet rovnováhu – měděná socha Spravedlnosti, stejně jako nedaleká bronzová Odvaha jsou (jak nové sochy bývají vždycky) terčem kritiky a posměšků některých Brňanů…
Související články:
O obraně Brna před Švédy se dočtete ve článku Hluboké Mašůvky, Přímětice a v odkazech v něm uvedených.
Nové, netradiční hodiny na Náměstí Svobody naleznete ve článku Výlet s u3v – Brno 2011.
Pieta Maria Kotrby je součástí Křížové cesty 21. století.
Užijte si pohled na Brno podle obrázků, které z balónu pořídil Mirek.