25. – 28. 8. 2016
Den čtvrtý, závěrečný – neděle 28. srpna 2016
Měli jsme za sebou tři vrchovatě naplněné turistické dny, a tak nedělní dopoledne, klidné a odpočinkové, dostalo charakter společenský – rádi jsme přijali pozvání na návštěvu k Novákům, kde jsme kromě výtečných dobrot ochutnali také svěží vodu z Flájí, z oblasti, kterou jsme včera vlastníma nohama prošli a poznali prostředí, odkud pitná voda, zásobující severní Čechy, pochází. Posezení s přáteli, se kterými si máme o čem povídat, je vždycky milé a neúprosný čas při tom uběhne jak bystrá voda.
Další, rovněž příjemné zastavení, bylo s pořadateli ve štábu sídlícím v ZŠ Jaroslava Pešaty – dozvěděli jsme se, že 13. ročník Pochodu Giacoma Casanovy, asi nejznámější zdejší akce, kterou pořádá turistický oddíl TJ Sokol Duchcov, byl poznamenán počasím – pochodníci nemají v oblibě velká vedra, která teď ve vrcholícím létě panovala, a tak během čtyř dní, kdy akce trvá, využilo připravených tras celkem asi 180 lidí, pěšáků i cyklistů.
A nabídka pro pěší byla opravdu bohatá: ve čtvrtek okruh městem a okolím, v pátek dvě trasy (34 a 28 km), v sobotu osm možností od 60 do 7 km, v neděli dva pochody v délkách 16 a 30 km; cyklisté měli denně výběr z připravených tras od 17 do 115 km. Už pouhý výčet návrhů svědčí o pečlivosti a píli pořadatelů – duší celé akce je Dušan Petráš.
V našem věku už nehromadíme kilometry, ale zážitky – a těch bylo dost, ale přesto ne tolik, abychom je nechtěli příště rozmnožovat a prohlubovat. 🙂 Každý to zná – když končí vydařený výlet, sváří se radost se smutkem – cesta, kterou jsme si přáli, se uskutečnila, ale je už bohužel za námi… 🙁
Dušan se zajímal o náš program, rád slyšel o krásných výhledech z Milešovky i o komentovaných prohlídkách Duchcova.
Vlak z duchcovského nádraží, vzdáleného asi dva kilometry od centra, odjížděl ve 13:24 – protože nás, jihlavských poutníků, bylo deset, sleva na jízdném byla nezanedbatelná, až radostná. V Ústí nad Labem západ jsme přestoupili do klimatizovaného vláčku, který jako na obláčku tiše s námi doplul do Lysé nad Labem…
Rychlík, do něhož jsme nastoupili, byla prostorná řvoucí nestvůra – všechna okna otevřená, průvan a hluk – v Kolíně ovšem jsme na něj s omluvou vzpomínali – rychlík do Havlíčkova Brodu byl zcela stejný, ale navíc narvaný k prasknutí! V Brodě jsme se uklidnili a načechrali si peříčka, takže v 18:30 po dojezdu do Jihlavy už jsme si povídali, co bychom chtěli příští rok na severu Čech vidět a projít… 🙂