Druhá část Tesláckého přechodu vedla z Jihlávky na Javořici a pokračovala přes Mrákotín do Telče
18. února 2017
Okolnosti si vyžádaly, abych některé, právě proběhlé akce upřednostnila, a tak se stalo, že se teď vracím hluboko do času – byla by totiž škoda nezmínit se o druhé části Přechodu Jihlavských vrchů. První část, Křemešník – Čeřínek 2017, proběhla na běžkách už v lednu, v únoru, ačkoliv na samotné Javořici sníh byl, jsme trasu, 22 km dlouhou, šlapali pěšky.
Na startu v Jihlávce se nás sešlo devět kamarádů a celý den byla nádherná pohoda.
Trasa, kterou pro tento pochod vybrali pořadatelé, což byli Aleš a Blanka Čermákovi a Míla Bradová:
Jihlávka – Janštejn – U Obrázku – Studánka Páně – Javořice (837 m) – Světelská chata – Čejkovna – Mrákotín – Hostětice – Lipky – Telč – ČD = 22 km (+ 3 km po Jihlavě)
První část trasy:
Dobrá polovina účastníků fotografovala, proto dneska budeme číst více obrázky nežli texty. 🙂
Za Jihlávkou, směrem k Janštejnu, byla mírně zledovatělá silnice, jakmile jsme vkročili do lesa, bylo dobře – trasa k vrcholu není náročná, většinou jsme šli zasněženými lesními cestami pospolu a probírali otázky zajímající všechny účastníky. 🙂
Tradiční zastávka všech pocestných bývá U Obrázku – krytý altán s lavicemi přijde vhod za každého počasí.
Další z klíčových bodů na cestě k vrcholu nejvyšší hory Českomoravské vrchoviny je pověstmi opředená a nepřehlédnutelná Studánka Páně.
Jen pár metrů pod vrcholem nás vítala a zvala k posezení Lovecká chata, v níž jsme posvačili a popovídali…
Druhá část trasy byla před námi, slunce na studeném, blankytně modrém nebi nezahálelo a ohřívalo stromy i prostydlé louky a jeho paprsky dávaly energii i nám.
Hluboké lesy pod Javořicí nás hýčkaly svým půvabem – už jednou jsem napsala, že jít ve společnosti přátel krásným lesem je bohoslužba – dnešní trasa měla přesně tyto parametry.
Minuli jsme samotu uprostřed hvozdů, bývalou hájenku, dnes penzion Čejkovna, a pokračovali do Mrákotína, kde v restauraci Kovárna nám, jako vždycky, podali chutnou krmi. V domě bývala opravdu kovárna, na kamenném ostění je vytesán letopočet 1793.
Následovaly Hostětice, za nimi skvělé výhledy do kraje, pak alej Lipky – a už jsme vcházeli do milované Telče, která podvečerním zubatým zimním sluncem oděná, nechala se obdivovat…
Dopřáli jsme si procházku po známých, ale vždycky znovu s radostí navštívených místech, nad níž ovšem bděl čas – v 16:35 odjížděl z Telče autobus a tím udělal tečku za dnem, prožitým zcela podle našich představ.
Související článek:
Přechod Jihlavských vrchů: Javořice 2016.