Hvězdicově na Jalovec 2017

21. ročník – po libovolných trasách Třebíčskem k turistické chatě na Jalovci u Číchova
9. září 2017

Při pochodu, který pořadatelé vyhlásí jako „hvězdicový“, je na úvaze účastníků, jakou přístupovou cestu do cíle zvolí. Pro naši skupinu, která odjížděla z jihlavského vlakového nádraží v 7:30, aby po půlhodině vystoupila v Bransouzích, navrhla trasu Jitka Korbelová.

Z výchozího místa jsme až na rozcestí Malín kráčeli po žlutě značené cestě, poté přešli na zeleně označenou spojnici, která nás dovedla k rekreačnímu zařízení jihlavského domu dětí a mládeže, hájence Černé lesy a odtud po modré pěší turistické cestě až na Jalovec, výrazný vrch (600 m n. m.) nad řekou Jihlavou, kde je sportovní středisko a známá sjezdovka, 600 metrů dlouhá, s převýšením 95 metrů.

z Bransouz přes Malín, Černé lesy a Radonín na Jalovec, odtud do Okříšek na vlak 9. 9. 2017

Záchytné body na trase: Bransouze ŽTZ – rozcestí Malín ZTZ – RS Černé lesy MTZ – kaplička Svaté Trojice – Radonín – zřícenina Střeliště – Vápenice – RS Jalovec neznačenou cestou Na Ameriku – Okříšky ČD = asi 15 km

rekreační středisko Černé lesy u Brtnice; www.svatosi.cz

Budova, více než dvě století stará, byla vybudovaná na brtnickém panství rodu Collaltů jako fořtovna a jízdárna – z obrázku je patrná délka hlavní budovy (80 m). Už několik desetiletí patří hájenka Černé lesy jihlavskému DDM a je celoročně využívaná – a byla by mnohem víc, kdyby se přikročilo k rekonstrukci – zdi totiž ohrožuje extrémní vlhkost.

vedoucí vycházky Jitka Korbelová vypráví příhody z pobytu dětí na hájence Černé lesy u Brtnice; foto J. Lavičková

Zastavili jsme se nedaleko hájenky, kde poblíž kaple Svaté Trojice vyvěrá pramen stejného jména.

výklenková kaple Svaté Trojice z roku 1867

Kapličku s reliéfem Nejsvětější Trojice nechala vybudovat kněžna Elsa z vděčnosti za uzdravení dědice panství Ferdinanda Collalta. Zdejší lesník ho uzdravil vodou z lesní studánky, kterou se před časem sám vyléčil ze střelného zranění utrpěného od pytláků – kněžna tehdy pojmenovala pramen Ferdinandovy proudy, dnes je ale studánka uváděna pod stejným názvem jako kaple.

kapličku nechala vybudovat kněžna z rodu Collalto et San Salvatore z vděčnosti za uzdravení dědice panství
necháme se vést modrou značkou až na sportovní středisko Jalovec

Tato oblast, vlastně celá Vysočina, je posetá drobnými církevními objekty – ať už tzv. poklonami, kapličkami nebo kříži – dřevěnými, zděnými či kamennými, které bezpochyby ovlivňují všechny kolemjdoucí souzněním s krajinou, když ne přímo náboženskou tematikou.

před Radonínem
Radonín – máme si co povídat

Zdejší kraj jsme navštívili vícekrát, v létě 2009 jsme tu také kontrolovali cykloznačení – obrázky a informace naleznete ve článku Číchov – Brtnice – Přibyslavice.

přes Radonínský potok vzhůru na Vlčí horu a ke Střelišti, kde v době od 13. do poloviny 16. století stával strážní hrádek

Ve článku Hvězdicově na Jalovec 2014 jsou podrobnosti o této části trasy.

U rybníka Vápenice, na úpatí vrchu Jalovec, je kříž, z jehož svislého břevna se hlavou dolů plazí had – stejně jako ostatní, i nás zajímala užitá symbolika – dnes jsme se od ženy z Radonína dozvěděli příběh, který se ke kříži váže.

křížek u rybníka Vápenice pod vrchem Jalovec

V roce 1897 prodal Josef Kubín z Radonína výhodně koně – pochlubil se tím v nedaleké hájovně, kde přespal. Druhý den, když se vydal na cestu domů, hajný ho v lese zabil a okradl o peníze – udělal si dobré alibi u lesních dělníků a Kubínovi nadběhl, protože dobře znal místní terén, a zákeřně ho zavraždil. Vyšetřování skončilo neúspěšně.

V roce 1900, když hajný umíral, zavolal si své dva syny a přiznal se jim – řekl také, kam schoval peníze. Trápilo ho svědomí a žádal je, aby za ten finanční obnos pořídili kříž pro nebohého Kubína, což oni učinili.
Had, který je obtočen kolem břevna, má vyjadřovat, že zlo postavením kříže odchází a smrt byla vykoupena.

památce Josefa Kubína z Radonína, 1897; foto Iva Svobodová

Po sjezdovce jsme překonali nejvyšší stoupání na dnešní trase a pak se objevily budovy na temeni Jalovce.

rekreační a sportovní středisko Jalovec u Číchova
chata třebíčských lyžařů – zde je cíl hvězdicového pochodu

Dorazili jsme a byli vřele přivítaní – po registraci jsme neodolali nabídce opečených klobás, k nimž se hodilo něco ostřejšího… 🙂 také káva, čaj a koláče byly k mání 🙂

o občerstvení se vzorně starají Stáňa a Matouš Nosálovi
zde jsou k dostání koláčky, káva, čaj a další bůhvíjaké dobroty
pohoda na Jalovci
odměna za výstup na Jalovec

Po odpočinku a přátelském rozhovoru s pořadateli i souputníky jsme se vydali neznačenou cestou na vlak do Okříšek – na vrcholu sjezdovky pěkně foukalo, ale výhledy do širého okolí malou nepohodu bohatě vyvážily.

na vrchol sjezdovky a neznačenou cestou dolů do Okříšek na vlak
výhled z Jalovce stojí za trochu námahy při výšlapu; foto J. Lavičková

Cesta přes lokalitu zvanou Na Americe, byla vpravdě zážitková – vedla většinou loukami po kraji lesa, odkud jsme viděli do širokého údolí řeky Jihlavy, na obzoru zakončeném lesnatými kopci – do krajiny plné barevných kontrastů, kam kradí přichází podzim, kde podél stezky podřimují zbylé kytky a hlína oraných polí okamžitě v letošním suchém roce ve vysočinském neustálém větru vysychá.

výhledy z lokality Na Americe
okolí Okříšek; foto J. Lavičková
vzadu vpravo jsou Okříšky, kam jdeme na vlak; foto J. Lavičková

Do odjezdu vlaku jsme měli dost času na památeční obrázek:

čekáme na vlak po absolvovaném pochodu Třebíčskem 9. 9. 2017; www.svatosi.cz

Související článek:
Hvězdicově na Jalovec 2015.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*