Pátek 22. září 2017 – 11. ročník pochodu podvečerní Třebíčí
Dívenky Ája a Týnka si pečlivě hlídaly termín pohádkového pochodu – těšily se tím víc, že z předchozích let věděly, co mohou očekávat. A opravdu – základní scénář akce byl neměnný, ale na každém stanovišti se pochodníci setkali s něčím novým a směr trasy byl mírně pozměněn tak, aby děti postupně poznávaly jiné části města.
Letos nabídli pořadatelé pět zastavení na šestikilometrové trase – na startu se zapsalo více než 700 účastníků! Průběh pohádkového pochodu jsem v minulých článcích popsala, takže se po pročtení propozic můžeme soustředit jen na obrázky.
V zámeckém parku čekala notná řada zájemců o střelbu z kuše – měli jsme před sebou podstatnou část trasy, proto si děvčata s obdivem prohlídla druhou atrakci, dravce, způsobně sedící na vykázaných místech, a po obdržení razítka do pochodnického průkazu pokračovala, bohužel bez vyzkoušení středověkého samostřílu, dál.
A tak nám v plesání, radosti a při sběru razítek ubíhala cesta, soumrak nad městem se proměnil ve tmu a my jsme dorazili k poslednímu stanovišti – vstoupili jsme do sálu synagogy, kde právě začínalo divadelní představení o obsazování pohádkové budky polní havětí… Zvířátka domeček před nemotorným medvědem ubránila a spolu s jásajícími diváky si zatančila. 🙂
Tmavé stíny na stezce kolem řeky dotvořily kulisu výjimečného, pohádkového dne.
Všude kolem jsem viděla šťastné lidi – oči zářily dětem i pořadatelům.
Díky za hezkých pár hodin – víme, že třebíčští turisté pečlivě chystají akci dlouho předem a ve výsledku jim všechno virtuózně klape – není jednoduché docílit, aby každý z účastníků měl pocit, že ta pohádková procházka byla uchystaná hlavně kvůli němu…
Odkazy na předešlé ročníky naleznete ve článku z minulého roku.