11. ročník turistického pochodu pořádal KČT, odbor Trnava u Třebíče
Pochod byl součástí akce 100 let republiky, 130 let v pohybu
25. listopadu 2017
Kraj mezi Třebíčí na sever k Měřínu a Velkému Meziříčí je utvářen zalesněnými kopci 500 – 670 metrů vysokými, k jejich jménu bývá připojován název hora, horka, chlum, chlumek, vrch, vršek, kříb či kříbek, což činí charakteristické názvosloví této oblasti nazývané Horácko – zvláště jména chlumů a kříbů znějí poeticky a výhledy na ně či procházky v tomto klidném kraji probudí ve vnímavém poutníkovi pocity provázené vstřícností a vlídností… 🙂
Jezdíme sem, do Přírodního parku Třebíčsko, rádi, zvláště když turisté z Trnavy pravidelně pořádají pochody a často vyznačí příležitostnou trasu v místech, která mají jako „domorodci“ dobře prošlápnutá.
Dnešní pochod byl součástí projektu 100 let republiky, 130 let v pohybu, který začal už 25. března 2017 v Praze výšlapem Za jarním sluníčkem, poté jsme se v dubnu zúčastnili Festivalu turistických filmů ve Zlíně, a v říjnu v Chýnově, kde jsem dokonce vyhrála knihy při stoletém slosování. 🙂 Ten příjemný pocit si samozřejmě pamatuji a jsem i dneska připravena výhru převzít… 🙂
Pozdravili jsme se s pořadateli a příchozími známými a nezapomněli před odchodem zajít do klubovny veleúspěšných trnavských hasičů, kteří ze všech soutěží, kterých se zúčastní, dovezou ocenění za dobré výsledky. Ani se nechce člověku věřit, jaké bohatství se v budově Obecního úřadu ukrývá. 🙂
Vzpruženi tím bohulibým podíváním, vypravili jsme se na trasu – bylo mlhavo a v závětří ticho, ale na polích stoupajících od rybníků k vrcholovým skalkám s remízky se proháněl vítr – kraj, mnohokrát navštívený, je nám stále milý ve své proměnlivosti během ročních dob.
Ve článku se záznamem dění při tomto pochodu v minulém roce a s odkazy na návštěvy jiných zdejších akcí je spousta informací a obrázků, proto se podívejme pouze na mapu dnešního 15 km dlouhého pochodu:
Z událostí na trase je třeba připomenout, že kořeněný červený svařák slazený medem v promyšleně umístěné razítkové kontrole v přeckovské hospůdce byl výborný a také druhá kontrola na rozcestí Kuchyňka se vyznamenala: klobásky, které nám pořadatelé nabídli k opečení na ohni, byly tradičně vynikající.
Na rozhraní lesů plných mechem porostlých balvanů a opředených mlhou, hořel ohýnek jako záchranná stanice a laskavé názvy zdejších lokalit Kuchyňka a Zvěstunka budily důvěru. 🙂
V Hroznatíně a okolí byl ledový vítr a nepříjemná mlha – teprve zas až v lesích bylo útulno… A samozřejmě taky v cíli U Toma v Trnavě 🙂
Losování bylo zábavné – celá hospoda soustředěně sledovala dění a tleskala vylosovaným kolegům… Na nás tentokrát štěstí zapomnělo, 🙂 tak snad jindy, jinde 🙂