Pochod zařazený do projektu 100 let republiky, 130 let v pohybu
Kameničky – Filipovský pramen Chrudimky a zpět
Hlinsko – Na Skalku k soše Jana Husa a zpět
30. prosince 2017, sobota
Zajásali jsme, když nám Míla a Pavel Bradovi nabídli, že nás vezmou autem na hlinecký pochod – v tomto období není na vlaky spolehnutí a navíc je třeba vyjet velmi brzy. Auto bylo před naším domem přistavené v 8:00 a v Kameničkách jsme byli dřív, nežli jsme si stačili říct všechny novinky. 🙂
Šli jsme známou cestou po zelené značce přes Filipov k prameni Chrudimky, kde už bylo množství lidí přicházejících z několika směrů.
Hned po příchodu jsme se přihlásili do „stoletého losování“ (hádejte jak zase dopadlo 🙁 ) a obstarali si razítka a nálepky do záznamníkové brožury.
Silvestrovské a novoroční pochody jsou však také zařazené do akce Novoroční čtyřlístek – samozřejmě jsme finančně přispěli na podporu turistických akcí pro zdravotně postižené občany a byli jsme obdarovaní kalendářem a čtyřlístkem, tentokrát je na něm i logo 130 let KČT.
Stejnou cestou jsme se vraceli k autu do Kameniček, zastavovali se se známými a připíjeli na shledání z „potkávačky“ – krásné počasí, sněhu jak pocukrováno, pohoda…
Litovali bychom nezastavit se v Kameničkách u Volákova statku a nekouknout na protější slavný kopec, který vstoupil do uměleckého světa prostřednictvím krajináře Antonína Slavíčka na obraze U nás v Kameničkách.
Autem jsme z Kameniček přejeli do Hlinska, zaparkovali ve městě, pěšky se vydali na jeho jižní okraj a pak dál až k výšině Na Skalce. Tam, v nadmořské výšce 622 metrů, je už zdálky viditelná 7 metrů vysoká žulová socha Jana Husa.
Socha byla na kopci nad urnovým hájem instalována 4. července 1950 a nalezla tu útočiště po pohnutých osudech, které ji za dobu její existence potkaly. Pomník Jana Husa byl totiž původně vytvořen k 10. výročí vzniku samostatné republiky a odhalen 28. 10. 1928 v Jihlavě před Besedním domem na dnešním náměstí Svobody. Památník je dílem akademického sochaře Františka Vladimíra Foita z Doupí u Telče a byl zamýšlen nejen jako Husův pomník, ale také jako památník osvobození českého národa.
Už v době, kdy socha měla být instalována, protestovali jihlavští Němci a záhy po jejím odhalení ji zle poškodili, proto v roce 1939 kameník Hurda pomník odborně rozebral a v noci, tajně byly jednotlivé části dopraveny do Hlinska, protože o dílo projevila zájem městská rada, několik let usilující o stavbu Husova pomníku. Zanedlouho však přišla válka a socha musela být uschována na zahradě Husova sboru pod vrstvou dřeva. Po válce ji v Hlinsku opravili a umístili Na Skalce.
Sochař F. V. Foit zpodobnil reformátora církve v jednoduchém oděvu, prostovlasého, naboso, s rukou na srdci – autor chtěl, aby z tohoto postoje vyzařovala tichá mravní síla Husova.
(O F. V. Foitovi (1900–1971), sochaři, etnografu a cestovateli, se dočtete ve článku Listopadové pochody v Telči a ve článku Telč současná i historická – na hřbitově sv. Anny je místo jeho posledního odpočinku).
Na jedné straně podstavce je reliéf symbolizující pobělohorský úpadek, na druhé připomíná legionáře a 28. říjen 1918, nápis na pomníku zní: Pravdy neupálíš.
(O Kostnici – Konstanz a Husovi pojednává článek z roku 2016.)
V srpnu 2014 byl pomník celkově zrekonstruován, okolí upraveno, takže socha je dominantou širokého okolí.
Díky Ing. Pavlu Bradovi, který nás Na Skalku zavedl, jsme poznali kus historie našeho kraje a dnešní den byl tím povýšen z prosté turistiky na umělecký zážitek.
Zde je sumář článků o Hlinsku, Kameničkách a řece Chrudimce, kde uvidíte obrázky a získáte informace o kraji.
Na Chrudimce 2010,
Silvestr na Chrudimce 2011,
Silvestr na Chrudimce 2013,
Silvestr na Chrudimce 2014,
Silvestr na Chrudimce 2015,
Silvestr na Chrudimce 2016,
Krajem malířů Vysočiny.