12. července 2010, pondělí
Jen jednu noc jsme strávili v kempu Garrettstown House Holiday Park v Kinsale – stan a batožina putovaly ráno do úložného prostoru v autobuse a ten zamířil na jihozápad k poloostrovům, které vystupují z Atlantiku a jsou turisticky nejzajímavějším, nebo rozhodně nejnavštěvovanějším, regionem Irska.
Do moře vystupuje pět poloostrovů: Mizen Head, Sheep’s Head, Beara, Iveragh a Dingle – každý z nich má trochu jiný charakter, ale na všech nalezne dychtivý návštěvník ze země, která má spoustu přírodních krás, ale moře jí chybí, nádherné pobřeží s útesy a opuštěnými plážemi. Většina kopců na jihozápadním pobřeží je porostlá trávou a vřesem, skoro v každé zátoce je rybářská vesnička, roztroušené zemědělské domky obklopené pastvinami s dobytkem a ovcemi, působí jako z pohádky.
Podívejme se na mapku ostrovů na jihozápadě země v hrabství Cork:

Dopolední program začal procházkou po pastvinách s výstupem vzhůru k útesům – zastávka u tajemné zříceniny hradu Three Castle Head (Dunlough Castle) nás přenesla do středověku – hrad postavený na začátku 13. století měl z obranných důvodů tři věže, odtud jeho název. První výlet po skalnatých výběžcích pevniny vyčnívajících mnoho metrů nad hladinou Atlantiku nám dopřál přesně ty zážitky, které jsme doufali nalézt.
Zařazuji fotografie, které účastníkům čtvrtého dne turistického zájezdu, jehož vedení se ujala Ing. Lída Dvořáková z Mladé Vožice, znovu přiblíží tu jedinečnou krajinu, a čtenáře, kteří neměli to štěstí být s námi, snad také potěší.


























Hodinová procházka po pláži v chráněné zátoce posloužila nejen jako exotická odměna suchozemcům za mírné nepohodlí při cestování, ale i pro spolknutí „sebáků“ (jídlo, které jsme si na výlet nachystali sebou ), jak říkáme po příkladu herců divadla Járy Cimrmana na zájezdech…


Autobus nás zavezl po uzounké silničce plné zatáček kolem bílých skal, šťavnatých zelených pastvin a barevných keřů do malé přímořské vesnice Glengarriff, obklopené horami a rašeliništi. Nedaleko, v zachovaných původních lesích, kde jistě sídlí duchové dávných zdejších obyvatel, byla zřízena přírodní rezervace protkaná mnohými cestami různé délky a obtížnosti – po pěšině vedoucí bujnými houštinami a pod baldachýnem prastarých dubů jsme postupovali romantickou divočinou, místy překračovali čiperné potoky a po strmé stezce nakonec dospěli na vyhlídku – před námi, směrem do vnitrozemí, se prostíralo moře lesů navazující na kamenité pláně poloostrovů omývaných mořem.





Z Glengarriff jsme jeli asi 70 kilometrů pobřežní silnicí poloostrovem Beara – z jedné strany moře, z druhé hory – nocovali jsme v kempu Hungry Hill u zálivu Adrigole.


Zítra máme slíbený výstup na Hladový vrch (Hungry Hill), právě ten, podle něhož nazvala anglická spisovatelka Daphne du Maurier svůj román…