Bílá sobota 31. března 2018
Letošní velikonoční svátky jsme si opět zpříjemnili výšlapem po hřebeni Arnoleckých hor – už po čtvrté nás přitáhla známá turistická trasa z Řehořova přes kopce do cíle v Měříně, takže se dá říct, že Bílou sobotu jsme prožili tradičně v polích a lesích Vysočiny. Velikonoce jsou pohyblivé svátky, proto je příroda pokaždé v jiné fázi svého cyklu a my pochodníci jsme plni očekávání.
Ve třech předchozích článcích (zařadím je na konci) jsem podrobně popsala naše putování po této části česko-moravského pomezí s evropským rozvodím Labe-Dunaj a s prameny mých nejmilejších zdejších toků (říčky Šlapanka a Balinka, Řehořovský potok). Když jsem přemýšlela, jaké téma článku letos zvolím, uvědomila jsem si, že součástí krajiny jsou i drobné sakrální stavby – Vysočina jimi doslova oplývá – navíc právě slavíme největší křesťanské svátky! Z fotografií, které během naší výpravy pořídili Míla Bradová, Mirek, a zvláště Silva Poukarová, neúnavně dokumentující kříže podél cest, jsem sestavila průběh velikonoční trasy.
Uvedu jen základní údaje: Arnolecké hory, které převyšují své okolí asi o 150 až 200 metrů, sahají od Celenského kopce u Polné k Netínu – hřeben je asi 20 km dlouhý. Oblíbená trasa, kterou se vydáváme, začíná v Řehořově, kam nás doveze z Jihlavy autobus (odjezd v 6:45 hod.), po zeleně značené turistické trase vystoupáme na Kopeček (627 m n.m.), pak sestoupíme do obce Nadějov a hned znovu do kopce na zalesněné Kopaniny, cesta nás kolem kraje lesa Velký Ochoz dovede až do starobylé obce Stáj. Odtud už není daleko na hlavní hřeben Arnoleckých hor – na jižním úbočí nejvyššího kopce Havlina (707 m n.m.) pramení Balinka, na sever od masivu pohoří začíná království Žďárských vrchů. Silnice, která spojuje Bohdalov a Pavlov, a po níž je nutné asi 3 km šlapat k úpatí vrchu Kyjov (703 m n.m.), odděluje Arnolecké vrchy od Bohdalovské rybniční pánve – že příroda v této lokalitě stojí za návštěvu, dokládá množství rezervací (PP Bohdalovsko, PP Belfrídský potok, PR Baba-V Bukách). Žádný z okolních kopců není nižší než 600 metrů, my stoupáme až na Dědkovskou horu (694 m n.m.), která těží ze své strategické polohy téměř v závěru hřebene – kampak na ni, krasavici, nevýrazná, šedivá Havlina! 🙂
Z Dědkovské hory vždy zvolíme sestup po žluté značce, která vede přes Blízkov do Měřína k autobusu – s různými zacházkami ukázal krokoměr 27 km.
Podívejte se na mapu trasy:
Vydejme se na cestu:
Před čtvrtou hodinou odpolední jsme byli v cíli, vzdálenost z Měřína do Jihlavy jsme díky Pavlovi a jeho rychlému autu překonali během chvilky. 🙂
Všechno, co potřebujete vědět o této krásné části Vysočiny, naleznete (věřím 🙂 ) ve třech předchozích článcích:
Po hřebeni Arnoleckých hor 2015,
Velikonoční neděle v Arnoleckých horách 2016,
Arnolecké hory 2017.