Turistika, jak má být – nejen putování krajinou, ale také poznávání historie i současného dění
Den třetí, sobota 12. května 2018
Slunečné sobotní ráno přímo vybízelo „podstoupit“ před odjezdem z Perné památeční fotografování – nikomu se do toho nikdy nechce, ale pak se všichni, zvláště po letech, na obrázku hledají – ale to asi z vlastní zkušenosti všichni znáte. 🙂
I na dnešek měla organizátorka zájezdu Iva Svobodová z KČT Tesla Jihlava připravený atraktivní program, na který jsme se těšili tím víc, že z větší části nabízel pro nás zcela nové poznatky.
Sobotní putování (asi 12 km) začalo v Pavlově, odkud jsme se po zeleně značené turistické špacírstezce vydali podél Dolní nádrže směrem k Novým Mlýnům, tedy opačným směrem nežli včera.
Po vystoupení z autobusu jsme se ale pro budoucí vzpomínání ještě vyfotili v nejcharakterističtější části Pálavy – tady jsme všichni. 🙂
Kousek od rozcestníku Nové Mlýny byl cíl naší cesty – památník, který nechal prezident Masaryk vybudovat jednatřiceti dětem utonulým v květnu 1936 na školním výletě.
Na další, veselejší část dnešního programu jsme přejeli autobusem do Hustopečí, kde nás kromě prohlídky města zaujala Mandloňová stezka a naučná stezka s názvem Masaryk a Hustopeče (o ní bude samostatný článek).
Obyvatelé Hustopečí rádi s pýchou prohlašují, že jejich město leží v samém srdci jižní Moravy. Oblast blízko Pálavy patří k nejteplejším v České republice, pěstuje se tu víno, v polovině minulého století byly na Starém vrchu nad Hustopečemi vysázeny rozsáhlé mandloňové sady, což je u nás opravdová rarita.
Historie pěstování mandloní na našem území sahá do 17. století. První rozsáhlé sady však byly vysázeny v roce 1949 v Hustopečích, v době největšího rozmachu v šedesátých letech 20. století tu rostlo asi 50 000 stromů na 185 hektarech – tyto i následující údaje jsou z infotabulí a brožurky vydané městem. Postupně se pěstování mandloní stávalo neekonomickým, a tak se sady zmenšovaly, až na konci osmdesátých let zůstaly poslední dva. Po roce 1989 nebyly plody vzácného stromoví využívány, o údržbě nebylo ani řeči, a proto se rozšiřoval nálet nežádoucích dřevin, zvláště akátů. Obrat k lepšímu nastal, když město Hustopeče postupně získalo objekty do vlastnictví – ošetření starých stromů a nová výsadba už přináší výsledky. V roce 2015 přibylo k devíti stovkám starých stromů 150 mladých výpěstků – v současnosti tu roste pět odrůd mandloní a je plánováno další rozšiřování lokality.
Na jaře 2012 byla otevřena Mandloňová stezka, jejímž ústředním bodem je rozhledna na Starém vrchu.
Zeleně značená stezka nás vedla z centra města, u něhož je udávaná nadmořská výška 184 metrů, na Starý vrch, kde na turistické informační tabulce čteme údaj 304 m n. m – tedy pod pražícím sluncem a bez závanu větru stále do kopce. 🙂
Cestou dolů jsme si všímali nejen věnce okolních vrchů a Pálavy ukryté v oparu, ale i krásně upravených místních vinic.
Zmínky o Hustopečích jsou už v polovině 13. století, od 17. století do roku 1848 patřilo město Lichtenštejnům. Turisté mají ve městě, kde nyní žije bezmála 6 000 obyvatel, rozhodně co obdivovat – i my jsme se systematicky pustili do prohlídky historického centra.
Základní kámen kostela byl posvěcen papežem Janem Pavlem II. na Velehradě v roce 1990 při jeho první návštěvě Československa. Na věži je umístěno osm zvonů – čtyři pocházejí z původního kostela (jeden z nich pamatuje rok 1501), čtyři nové zvony byly osazeny roku 1995, varhany (1997) vyrobila firma Pavel Doubek z Vysočiny.
Odjezd z Hustopečí byl stanoven na 15. hodinu – zítra, v neděli 13. května, pořádáme tradiční vycházku Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel a je nutné ještě leccos připravit.
V Hustopečích nám však do odjezdu zbylo právě tolik času, abychom vyhledali a prohlédli si panely zdejší naučné stezky věnované Masarykovi a jeho rodině – o tom se dočtete v následujícím článku.
Den první, 10. května 2018 – Pálava: Perná – Stolová hora – Turold – Mikulov – Svatý kopeček,
Den druhý, 11. května 2018 – Pálava: Perná – Dívčí hrady – Pavlov-archeopark – Dolní Věstonice.