Františkovy Lázně i blízký Soos, ale nejdříve Chlum Svaté Maří

Půvabné lázně z časů císařských a dozvuky vulkanické činnosti v rezervaci, která nemá ve střední Evropě obdoby
Čtvrtý den poznávání krásného Česka
Úterý 3. července 2018

Program stanovený pro dnešní den byl oddechový a vpravdě výletní – zavítali jsme do zcela jiné krajiny a jiného prostředí nežli je naše rodná Vysočina – výstavné lázeňské paláce ani bublavé vzkazy z nitra země nejsou přece naší vrchovině vlastní.
Hned v úvodu nás ohromila nádhera a velikost barokního areálu v malé a nikterak výstavné vesničce Chlum Svaté Maří, která se kromě toho pyšnila i pamětní deskou připomínající časté pobyty Johanna Wolfganga Goetha v letech 1806–1818.

kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny; www.svatosi.cz

Barokní areál v Chlumu Svaté Maří patří k nejvýznamnějším a nejkrásnějším v České republice, je chráněn jako Národní kulturní památka.

kostel byl postavený začátkem 15. století u konventu Křižovníků s červenou hvězdou
chrám obklopují ambity s kaplemi – v areálu je jedenáct oltářů
jeden z oltářů v křížové chodbě – všude je patrná péče a úcta ke kulturnímu dědictví, zbývá však pořádný kus práce

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou byl na Chlum povolán roku 1383, chrám vystavěný po roce 1400, kdy v nedalekém křoví u cesty byla nalezena milostná soška Panny Marie Chlumské, barokně přestavěli v roce 1687 podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Pro představu o rozloze církevního areálu zařazuji část infotabule, z níž možná bystrozrací přečtou i legendu, která předcházela vzniku výjimečného zdejšího kostela (ostatní zájemci lehce dohledají text na netu).

základní informace o barokním areálu Chlum Svaté Maří
celý komplex prochází postupnou rozsáhlou obnovou – pohled ze zahrady
Mariánská kaple se vzácnou gotickou soškou
zde vidíme Mariánský oltář, vlevo na lunetě je zachyceno průčelí zdejšího kostela

Soška Panny Marie Chlumské byla ve své době ceněná tak vysoce, že jí byla zasvěcena 18. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi (vznikla v letech 1674–1690). Kaple stávala v cípu letiště Kbely a byla z provozních důvodů zbořena.

dechberoucí výzdoba hlavní oltářní lodi – příběhy ze Starého i Nového zákona
kostel je dominantou obce Chlum Svaté Maří (287 obyvatel), dříve obývané převážně Němci, kteří ves na terénní vyvýšenině, slovanským obyvatelstvem označované jako Chlum, začali nazývat Kulm, později Maria Kulm – sošku tedy nalezneme pod názvy Panna Maria Chlumská či Kulmská
nejlepší variantou je prohlídka nádherných fresek na vlastní oči

Národní přírodní rezervace Soos severně od Františkových Lázní nabízela možnost zopakovat listopadovou návštěvu z roku 2006, kdy jsme tu byli se zájezdem pořádaným Mílou Bradovou pro turisty z oblasti KČT Vysočina při příležitosti celostátní akce Poslední Puchýř v Sokolově.

přírodní rezervace Soos je od Františkových Lázní vzdálena 6,5 km po pěší značené turistické trase – 3.7.2018

Než jsme dojeli ke vstupu do rezervace, oslovil nás svou neopakovatelnou historickou patinou kostel sv. Vavřince v blízké Třebeni:

kostel sv. Vavřince v Třebeni pochází z gotického období, předpokládá se, že byl využíván jako obranný a sloužil k úkrytu obyvatel v neklidném středověku, při barokní přestavbě vznikla i fara

Chvíli poté jsme zaparkovali poblíž budovy Íčka na Soosu (v někdejším nářečí chebských Němců znamenalo toto slovo „močál“), informovali se o nabídkách pro návštěvníky a po zakoupení vstupenky zamířili na naučnou stezku, částečně vedenou po dřevěných chodnících – trasa totiž vede po dně vyschlého slaného jezera, které se v průběhu tisíciletí stalo rašeliništěm a slaniskem, z něhož probublává kysličník uhličitý jako dozvuk pradávné vulkanické činnosti.

návštěvnické centrum u Soosu
rezervace byla vyhlášena v roce 1964 na ploše 221 ha, Sooská kotlina (nadmořská výška kolem 430 m) obsahuje 2 miliony m3 rašeliny a slatiny s maximální mocností 480 cm

Převážnou část území zaujímají rašeliniště s mechy, ostřicemi a sítinami, vznikla tu i vrchoviště a hluboké tůně s vegetacemi kyselých vod, část rezervace tvoří slaniska, jejichž půda je nasycena rozpuštěnými solemi, takže se tu mohou vyskytnout rostliny, které normálně žijí na mořském pobřeží.

v Soosu jsou tři základní typy minerálních pramenů: hluboké, střední a mělké, které se odlišují teplotou a obsahem minerálních látek – na obrázku je Císařský pramen vyvěrající z hlubokého podloží, je nejteplejším (14–18°C) přírodním vývěrem v Chebské pánvi
celé území bylo ovlivněno letošním nedostatkem dešťových srážek – naskýtá se nám fascinující obraz měsíční krajiny
jižní část kotliny Soos vyplňuje tzv. křemelinový štít, což jsou odumřelé křemičité schránky slanomilných řas, které sedimentovaly tak, že postupně vznikla vrstva křemeliny několik metrů vysoká
křemelina je přesycená roztoky soli z minerálních pramenů, které zde v době sucha krystalizují a vytvářejí na povrchu výkvěty soli – tím vzniklo pro rostliny toxické prostředí a nástup vegetace je znemožněn

Předchozí obrázky můžeme porovnat se stavem z podzimu 2006:

rezervace Soos v listopadu 2006
naučná stezka na podzim roku 2006
„mofety“ vznikají probubláváním minerálních vod nebo kysličníku uhličitého povrchovou vodou a bahnem – nesprávně jsou označované jako „bahenní sopky“ – obrázek je z roku 2006, letos nebyl v dohledu objektivu žádný posel z temných hlubin
tento hluboký minerální pramen si nic nedělal z letošního sucha – vesele vyvěral, své má jisté (zatím)
minerální pramen Věra s mohutným vývěrem CO2 je zaplaven vodou z rašelinného jezírka, takže není pitný
líbezné jezírko – i o něm jsme si mohli přečíst přehršel informací, kterými naučná stezka nešetří
daňci v oboře nedaleko muzea jsou na přítomnost návštěvníků zvyklí
v muzeu Soos jsou expozice „Příroda rezervace“, „Ptačí svět Chebska“ a „Dějiny Země“ – pro jejich vysokou sdělnost jsme zde strávili více času, než jsme původně zamýšleli
součástí paleontologické expozice „Dějiny Země“ jsou modely prehistorických ještěrů

Kulturně poznávací činnost byla za námi, teď se budeme dobré čtyři hodiny věnovat procházkám a prohlídce Františkových Lázní – zářivě slunečný letní den k tomu přímo vybízel.

na mapě je vidět šachovnicový půdorys města a budovy umístěné uprostřed parku – 3. 7. 2018

Pežotka jsme odložili poblíž vlakového nádraží

Františkovy Lázně – hlavní nádraží

a vydali se do středu města s cílem užívat si nicnedělání. Kousek od vstupu do Městských sadů nás mocnou silou přitáhla veselá budova ZUŠ Járy Cimrmana:

Základní umělecká škola Járy Cimrmana ve Františkových Lázních
pozoruhodná byla nejen budova, ale i texty v jejím nejbližším okolí – autorem byl samozřejmě Jára Cimrman

Poutače se skvělými texty geniálního myslitele jsou hodny zaznamenání:

Nedělat přestávku, jinak utečou.
Po nápovědě neopakuj vše, některé věty patří kolegům.
Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá.
Za předměty házené na jeviště neděkuj.
Můžeš podlézt, ale pak se zase narovnej.
Každé zbytečné slovo je zbytečné.
Za bezkonkurenčně nejlepší považujeme: Učí se dobře, to nemohu říct

Při čtení mi do uší vždycky naskočí hlas pana Zdeňka Svěráka…
Možná přijdou vhod texty cedulí na naučné stezce Járy Cimrmana v Lomnici u Tišnova.

Rozhodla jsem se řadit fotografie tak, jak přibývaly během procházky – tedy nedodržovat vzájemné souvislosti historické ani současné – prostě se pojďme rozhlížet po Františkových Lázních a kochat se.

v šedesátých letech minulého století jsem měla velkou slabost pro Esperanto, proto mě potěšila pamětní deska věnovaná jeho tvůrci
Wilhelm Müller (1794–1827), romantický básník, jehož poetické cykly Krásná mlynářka a Zimní cesta zhudebnil Franz Schubert. Mnohé Müllerovy básně se staly německými lidovými písněmi. Pomník vytvořil roku 1910 Adolf Mayerl, na konci 2. světové války byl poničen, obnoven roku 2013.
první z minerálních pramenů, k němuž jsme dnes přišli, byl Stanislav, vyvěrající z hloubky 61 metrů

Dočetla jsem se, že ve Františkových Lázních je celkem 21 minerálních pramenů o teplotě 9–11°C, některé se používají pouze pro pité kúry, další i v rámci jiných procedur, nejslavnější jsou Františkův pramen a Glauberovy prameny.

hudební altánek na kolonádě, v pozadí jezdecká socha císaře Františka I. (1768–1835), zakladatele lázní
po Národní třídě, lázeňské promenádě, jdeme kolem fontány k pavilonu pramene František na náměstí Míru – díky tomu, že zdejší vily byly stavěny v jednotném klasicistním slohu, máme tu dnes pocit, jako bychom vkročili do malebných starých časů
město i lázně vznikly roku 1793 z nařízení císaře Františka I., ale zdejší prameny byly známy už ve středověku, kyselka se donášela do Chebu a prodávala
zdejší vily a hotely vystavěné ve stylu romantického historismu se dochovaly do dnešních dnů v téměř původní podobě
reprezentativní fasády vil nalezly inspiraci v antice, renesanci a gotice
na fasádě hotelu Tři lilie připomíná pamětní deska zdejší pobyt Johanna Wolfganga Goetha
v tomto domě U Dvou zlatých lvů bydlel v létě 1812 geniální hudební skladatel Ludwig van Beethoven (1770–1827)
náměstí se Společenským domem z roku 1877
autorem novorenesanční budovy Společenského domu (dnes Casino) je místní stavitel Gustav Wiedermann, který propojil nový velkolepý sál se dvěma stávajícími budovami; se svým otcem Karlem byli autory projektů většiny místních staveb a vtiskli mu jeho současný řád
pramen František je nejstarší zdejší pramen, původně byl nazýván buď Slatinná nebo Chebská kyselka a jako velmi populární býval dovážen v keramických lahvích do větších evropských měst, koncem 18. století byl poprvé zakryt, podoba zděné stavby z roku 1832 se dochovala do současnosti
lázně František
Nová kolonáda byla postavena v roce 1912 spolu s Plynovými lázněmi
Plynové lázně
slavná soška, symbol Františkových Lázní, je replikou originálu sochy Adolfa Mayerla z roku 1924 (uložena v muzeu); fotografie byla pořízena v listopadu 2006 – kytice čerstvých růží je jistě odměnou za splněné přání 🙂

Soška chlapce s rybou jako symbolem plodnosti byla roku 1933 umístěna na prostranství před Společenským domem – nedaleký Františkův pramen byl znám především jako léčebný prostředek proti neplodnosti. Vlastní legenda o tom, že pacientky, které se dotknou Františkova těla, budou mít do devíti měsíců chlapečka, se prý zrodila krátce po válce a jejím autorem byl františkolázeňský fotograf pan Škarda, který ji vyprávěl ženám, aby při focení vykouzlily úsměv.

Dvorana Glauberových pramenů byla postavena v roce 1930 nad vývěrem tří pramenů s vysokým obsahem kysličníku uhličitého – jeden z nich, Glauber IV., nalezený v hloubce 92 metrů, je minerální pramen s nejvyšším obsahem Glauberovy soli na světě
pomník Josefa II. stojí před Dvoranou Glauberových pramenů od roku 2003, když předtím zažil v Chebu, pro jehož náměstí byl původně v roce 1887 vytvořen, mnoho tahanic národních – v jedné z nich přišel o pravou ruku svírající Toleranční patent

To, že socha zůstala bezruká, je prý, jak jsem se dočetla na webu, nápad Olbrama Zoubka, který navrhl, aby „císař zůstal bez ruky a připomínal tak lidem, že tolerance není v dekretu, ale právě v lidech samých“ – jen si nejsem jistá, zdali by se to nemělo na přiložené cedulce poznamenat…

Turistický duch nabyl nad námi vlády a nasměroval nás k rozhledně Saligburg.

rozhledna Salingburg je na jižním okraji Františkových Lázní, návštěvníci k ní dojdou parkem – 3.7.2018
rozhlednu najdeme poblíž hotelu Panorama na malém návrší zvaném Na vyhlídce ve výšce 450 m n. m.
rozhledna, která svým tvarem napodobuje hradní zříceninu, je vysoká 10 metrů a byla postavena roku 1906 k pětistému výročí první písemné zmínky o minerálních pramenech v okolí
vodě z pramenů se tehdy říkalo Saling, duch pramenů byl Salinger, jeho hrádek proto nese název Salingburg

Od doby vzniku rozhledny se změnilo mnohé, také stromy ji zdaleka přerostly, takže výhled není to hlavní, čím se nám stavba za návštěvu odmění – my jsme vycházku brali jako příjemný cíl při procházce lesoparkem.

v lesoparku za Slatinnými lázněmi jsme si z Železnatého pramene nabrali minerálku označovanou mnohými jako nejchutnější – pověst nelhala 🙂
kolonáda Solného a Lučního pramene, před budovou je busta Dr. Bernharda Adlera (1753–1810), zakladatele lázeňského provozu ve zdejším městě, v popředí pramen Adler
Císařské lázně ve stylu vídeňské neorenesance byly postaveny v okrajové části parku roku 1880, v popředí bronzová socha Františka Josefa I.

Sochu odhalil v roce 2004 Otto von Habsburk, syn posledního rakousko-uherského císaře Karla I. a prasynovec Františka Josefa I., který v roce 1865 povýšil Františkovy Lázně na město. 220 cm vysoký bronzový odlitek vznikl z původního originálu vytvořeného Myslbekovým žákem Josefem Václavem Pekárkem pro císařský salonek nádraží Františka Josefa v Praze (dnes Hlavní nádraží).

nejluxusnější mariánskolázeňský hotel Imperial – vznikl v roce 1878
meteorologický sloup postavený v květnu 1882 zkrášlovacím spolkem byl v době vzniku významným veřejným informačním místem pro lázeňské hosty i obyvatele města, původně stál vedle Plynových lázní, obnoven roku 2008; www.svatosi.cz

Večer přicestovali do Sokolova naši přátelé, které jsme převezli do Dolního Rychnova, kde se také ubytují – příštích pár dní s nimi strávíme při turistice.

Zítra snad poprvé v životě spatříme města Aš a Hranice, možná dojdeme pěšky i na Trojstátí.

Dosud jsme navštívili:
První den: Sokolov,
Druhý den: Rozhledna Cibulka, Rotavské varhany, Hartenberg, Šindelová, Kraslice,
Třetí den: Ostrov, Jáchymov, Kyselka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*