Koniklece na Kobylinci u Trnavy

Trnavští turisté pořádali 9. ročník jarní vycházky za rozkvetlými konikleci
Neděle 7. dubna 2019

Přihlásili jsme se v Trnavě na startu, zvolili trasu a vydali se v doprovodu jednoho z pořadatelů na lokalitu proslavenou výskytem konikleců velkokvětých – hlavní skupina pochodníků letos zamířila na Kobylinec jinou cestou. Byli jsme tu mnohokrát, přesto vycházka stále patří k tzv. jarním startovacím – kdo sem jednou zavítal, snaží se vždy v době květu konikleců vrátit, protože jen okolní rámec je stejný, množství a velikost překrásných květů, intenzita jejich vybarvení i celkové klima na stepním pahorku jsou pokaždé zcela jiné.

cestou z Trnavy na Kobylinec, který je součástí Přírodního parku Třebíčsko; foto Mirek

Konikleců je mnoho druhů, ten na Kobylinci je tzv. velkokvětý a vyhovuje mu stanoviště na slunném stepním pahorku, kde se dřív pásal dobytek – v současnosti se loučka, rozdělená polní cestou ve dví, udržuje kosením.

bývalá pastvina Kobylinec u Trnavy je rozpůlená polní cestou
na skalnatém kopečku Kobylinec, od roku 1982 chráněném území, roste koniklec velkokvětý
koniklec velkokvětý má zpravidla šest okvětních lístků fialové barvy, střed květu je plný zlatožlutých tyčinek
všechny druhy konikleců jsou jedovaté, obsahují látku ranunkulin – v minulosti se rostlinky používaly v léčitelství, protože se věřilo, že kořen koniklece je schopen zahnat morovou nákazu
koniklec je vytrvalá bylina, která patří do čeledi pryskyřníkovitých, listy a lodyhy jsou ochlupené, květy opyluje hmyz – na Kobylinci jsou prý hnízda čmeláků

Druhou lokalitou výskytu konikleců na Třebíčsku je Přírodní památka Ptáčovský kopeček.

Ptáčovský kopeček ve výšce 448 m n.m. je druhou lokalitou výskytu koniklece velkokvětého na Třebíčsku, chráněn je už od roku 1948 – Mirkovo foto je ze 7. 4. 2007, tedy přesně před 12 lety
koniklec velkokvětý na Ptáčovském kopečku 7. dubna 2007

Ve článku Koniklece na Třebíčsku 2018 jsou odkazy na ročníky 2015, 2016 a 2017, v nichž na fotografiích můžete porovnat úrodu konikleců velkokvětých v uvedených letech. Jsou tam i fotografie temně fialových, skoro černých, přísně chráněných konikleců lučních, jejichž elegantní květy visí dolů – říkalo se jim „ptačí hnízda“ či „boží fousky“.

Údolím kolem potoka Březinka jsme se vraceli do Trnavy a potěšili se tím, jak zdejší obyvatelé zdobí své okolí. 🙂

mostek přes potok Březinka
přes stejnou říčku posílenou o potok Klapůvku vede v Trnavě Karlův most zdobený sochami královského páru
naproti je před obydlím výzdoba z jiného kulturního okruhu
další trnavský občan posadil před svůj dům spřízněnou dvojici

Před několika lety se stala tato koniklecová vycházka memoriálem Jaroslavy Adamové – je samozřejmé, že jsme šli zavzpomínat ke hrobu Jarušky, která byla duší trnavské turistiky a zakladatelkou tohoto hezkého nedělního odpoledne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*