Vycházka Jablunkovským mezihořím
29. července 2018 – neděle
Být ve Slezských Beskydech a mít možnost udělat si vycházku Jablunkovským mezihořím, místy, kde se každým krokem umenšuje vzdálenost k nejvýchodnějšímu bodu setkání naší republiky se dvěma sousedními státy – každý pravověrný turista se v tomto případě bez uvažování chystá na cestu. 
Poblíž parkoviště hotelu Grůň v Mostech u Jablunkova, v areálu sportovního centra, jsme se napojili na červeně značenou turistickou trasu vedoucí lesnatými svahy až na Gírovou, která byla cílovým bodem dnešní vycházky.
Pár slov o Fojtském grúni, kopci s nadmořskou výškou 676 metrů: u jeho paty se rozložil největší srubový hotel v České republice, na úbočích vzniklo obří sportovní centrum.
Fotografie hotelu Grůň jsou ve článku z roku 2015.
V okolí hotelu bylo o tomto víkendu rušno – na svých dílech tu pracovalo asi 15 šikovných lidí z Česka, Slovenska a Polska – motorové pily kvílely a s každým zářezem do dřeva se zhmotňovala představa autorova, rodil se tvar.
Samozřejmě jsme výkony soustředěně pracujících výtvarníků po nějakou dobu sledovali, ale pozornost Věřina i moje patřila i našim mužům, kteří se pyšnili památečními tričky ze včerejšího Legionářského marše.
Z Jablunkovského průsmyku (553 m n.m.) jsme vystoupali na Fojtský grúň, užívali si dalekých výhledů na Beskydy a zanedlouho došli k chatě Studeničné pod stejnojmenným vrchem (717 m n.m.).
V roce 2015 jsme se zúčastnili akce Eurorando, která se konala v turisticky atraktivní oblasti na Trojmezí u Hrčavy, v případě zájmu klikněte na odkaz, jehož součástí jsou fotografie hraničních jehlanů tří zde se setkávajících států.
Cesta vedla po stráni, která před několika lety získala proslulost, když se po mohutných deštích dalo úbočí hory do pohybu a změnilo tvářnost okolní krajiny.
Po půl kilometru mírného stoupání jsme byli v cíli cesty – horská chata Gírová, stulená pod vrcholem nejvyššího kopce této oblasti, nabídla odpočinek a občerstvení. Vzpomněla jsem si, že kdysi dávno, v mládí, jsme tudy při přechodu hraničního Beskydského hřebene procházeli a mínili si v chatě odpočinout, ale bylo zavřeno. Zklamání jsme vložili do výpravné básně o putování, z níž mi naskočil jen úryvek: rozplynuli se naši snové, zavřeno je na Gírové…
