130. výročí vyznačení první turistické trasy Klubu českých turistů

Pochod Beroun – Svatý Jan pod Skalou
Sobota 22. června 2019

K významným výročím, které si v roce 2019 připomínáme, patří i vznik turistického značení na území České republiky – už 130 let uplynulo od doby, kdy členové „označovacího družstva“ Klubu českých turistů vytipovali a červeně vyznačili na tabulkách první trasy pro potřeby veřejnosti. Tím začali naplňovat část cílů, které si při svém založení 11. června 1888 stanovil Klub českých turistů – podporovat cestování a usnadnit přístup k místům turisticky atraktivním.

První trasa byla vyznačená 11. května 1889 od Štěchovic ke Svatojánským proudům v údolí Vltavy, později však bylo území zatopeno vodní nádrží. Při oslavách 125. výročí vzniku turistického značení byla na jaře 2014 část historické trasy obnovena, včetně zachování původního stylu značení.
Od Míly Bradové, která se tehdy akce zúčastnila, mám fotografie:

Druhá nejstarší, dosud zachovaná trasa, byla vyznačena v délce necelých 20 km z Berouna na Karlštejn, dnes má číslo 001 a název Cesta Vojty Náprstka.
A právě tato trasa se stala ústředním bodem oslav 130. výročí existence turistického značení. Hlavní program probíhal v obci Svatý Jan pod Skalou – pořadatelé vybrali toto nevšední, magické místo jako cíl, do něhož pochodníci dorazili buď od Berouna či z Karlštejna.

Na mapce je přehledně vyznačená cesta Beroun – Svatý Jan pod Skalou:

Tuto trasu, zčásti vedoucí po úbočí kopce Herinky (440 m n. m.), nevybrali naši značkařští předchůdci pro zpřístupnění náhodou – v sedle pod vrcholem stával zdálky viditelný památný dub, který byl podle pověsti svědkem setkání knížete Bořivoje s poustevníkem svatým Ivanem, žijícím v nedaleké vsi. Setkání prý proběhlo někdy na konci 9. století, záznamy ze 16. století potvrzují, že se zde konaly poutě, na které mířili lidé zdaleka – tedy místo mělo velký náboženský význam – svatý Ivan je považován za prvního českého světce.
V roce 1974 původní dub odumřel a roku 1981 se skácel pod náporem sněhu – na jeho místě byl v roce 2001 vysázen mladý doubek, který po deseti letech vyhlásili památným stromem.
V této historické lokalitě dostávali pochodníci pamětní razítko do příslušné kolonky na propozicích.

Organizátoři akce uvedli, že během dne se do cíle dostavilo na pět stovek turistů.

První písemná zmínka o zdejší dolině sevřené skalami, v níž se usadili lidé (v současnosti necelých 200 obyvatel), pochází z roku 1030, v polovině 11. století zde byl založen klášter.
Značená cesta, po níž jsme sešli ze svahu kopce Herinky, nás dovedla ke hřbitovu, kterému vévodí negotická kaple sv. Maxmiliána.

Kapli nechal vystavět v roce 1849 majitel svatojánského panství JUDr. Maxmilián Berger jako rodinnou hrobku. Kulturní zajímavostí je, že Dr. Berger byl předsedou spolku pro postavení Národního divadla v Praze. V roce 1974 poničila kapli vichřice, během let probíhala rekonstrukce, dnes je objekt majetkem obce a slouží pro pořádání výstav a kulturních akcí.

Počasí nebylo zdaleka zářivé, dokonce se chystalo na déšť – liják pak na pár odpoledních hodin ovládl údolíčko mezi vápencovými stěnami a zhatil naše úmysly vystoupat na Skálu, případně navštívit blízké Solvayovy lomy.

Při poslední návštěvě v dubnu 2014 bylo však krásně, proto zařadím některé obrázky tehdy pořízené, článek s fotografiemi o historii zdejšího místa naleznete pod názvem Nad Berounkou, přes Vltavu, u Sázavy.

Byl právě čas dostavit se na hřiště, kde v 11 hodin začínal oficiální program, který vzdal poctu vybudování a funkčnosti sítě značených turistických tras, která od svého vzniku před 130 lety spolehlivě slouží. Dozvěděli jsme se také (a snažili pochopit), že v současnosti se pracovníci ústředí KČT pokoušejí zavést pro propagaci značení jakési E-projekty a geohry s cílem přizpůsobit se panujícím trendům ve společnosti.

Svižná hudba skupiny Corebells nás provázela při odchodu do centra obce, kde se konal obřad vyvěšení největší turistické značky, varianta akce, která proběhla v říjnu roku 2018 při oslavách 100. výročí založení ČSR.

Stihli jsme ještě zajít k Prameni sv. Ivana, pak už nás déšť nasměroval do barokního kostela zasvěceného sv. Janu Křtiteli, odkud jsme po prohlídce hlavní lodi prošli do renesančního skalního kostela Panny Marie s jeskyní sv. Ivana, poté vyslechli skvělou přednášku místního průvodce o dějinách zdejšího místa a prohlídli si výstavu fotografií na téma příroda, architektura a lidé v srdci CHKO Český kras – venku stále lilo! Využili jsme tedy možnosti dojet autobusem do Berouna a odtud se vlakem vrátit domů.

Na dobře turisticky a značkařsky prožitý slavnostní den nám kromě vzpomínek zůstal dárek od pořadatelů: