Hamerský potok – Antýgl – Vchynicko-Tetovský plavební kanál – Hradlový most – Modrava
Putování Šumavou pěšky nebo na kolech Borová Lada 11. – 18. 7. 2020 Pátek 17. července 2020
Nevadilo mi, že celý čtvrtek pršelo, knížka Karla Petráše Krajem šumavských Lad mi nabídla tolik zajímavostí ze známých míst, že jsem vlastně jen jiným způsobem vstřebávala tento kraj. K večeru se vyčasilo a předpověď na pátek byla slibná. Rozhodli jsme se pro zážitkový pěší výlet známými místy a nově poznali naučnou stezku Hradlový most – Modrava. Naplánovali jsme si procházku s východištěm na Horské Kvildě – než nás tam autem Věrka dovezla, stavili jsme se všichni na Jezerní slati.
Jezerní slať se rozkládá ve výšce 1070 m n. m. mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. Pochmurný vzhled jednoho z nejstudenějších míst u nás (průměrná teplota 2 °C) je umocněn temnou kupou hory Sokol-Antýgl (1253 m n. m.).
U hotelu Rankl na Horské Kvildě, kde si Věrka s malou Dominikou prohlédly sochy u stavení pana Pavla, jsme se rozloučili a s Miluškou a Františkem se vydali po modře značené cestě k Hamerskému potoku. Po včerejším dešti se ukazoval hezký a voňavý den, na stezce u Hamerských Domků byl božský klid.
Okolí osady Hamerské Domky je spojené s těžbou zlata – získávalo se rýžováním na Hamerském potoce nebo dolováním. V pozadí hora Sokol z jiného stanoviště.Oměj šalamounek blízko Hamerských Domků.
Cestu kolem Hamerského potoka až na most v Antýglu, blízko něhož se potok vlévá do Vydry, doprovodím fotografiemi, které jsem udělala „ščudlou“, snažila jsem se, ale jak říká František „každý vyskočí jen tak vysoko, jak dokáže“…
Po modře značené pěší turistické trase z Horské Kvildy k Hamerskému potoku, který doprovodíme na jeho cestě k Vydře v Antýglu.Hamerský potok pramení v Mezijezerní slati blízko Zlaté Studny.Dominantou údolí Hamerského potoka je hora Sokol-Antýgl.Potok protéká horskými rašelinnými loukami a za osadou Hamerské Domky se stává horskou bystřinou s peřejemi.Žádný turista tudy neprojde bez zastavení.Celková délka potoka je asi 9 km, přesto jeho tok patří k nejatraktivnějším turistickým vycházkám.
Po několika málo kilometrech jsme v Antýglu u řečiště Vydry, dalšího báječného výtvoru přírody.
Balvanité koryto řeky Vydry u Antýglu.Hnědě zbarvená voda řeky Vydry je způsobena látkami vyplavovanými z rašeliny.
Už léta jsem nebyla v Králováckém dvorci v Antýglu, buďto jsme měli lyže nebo kola, tedy vždycky spěch naplánovanou trasou. Tentokrát to vyšlo tak, že jsme se na stezku vedoucí ve svahu kolem kanálu dívali při posezení na terase zdejší hospůdky vzhůru a nikoliv, jako vždycky, ze stezky na dvorec.
Královácký dvorec v Antýglu pochází z 18. století.
Zdejší dvorec je příkladem usedlosti, kterou stavěli svobodní sedláci-králováci v horských oblastech. Kromě obytných staveb se slušivou a v tomto drsném kraji potřebnou zvoničkou tu bývala stodola a kaplička.
Kaplička na Antýglu v areálu Králováckého dvorce.
Svobodní sedláci, většinou Němci, podléhali pouze králi (proto králováci) – Přemysl Otakar II. připojil v roce 1273 pomezní prales k českému království, a za to, že bavorští sedláci vybudovali svá sídla v těžko přístupných horských oblastech a obdělávali a zušlechťovali je, udělil jim různá privilegia.
Horské dvorce králováků se sdružovaly do rychet, kterých bývalo na Šumavě devět. Pohled na dvorec Antýgl ze stezky kolem plavebního kanálu.
Po mostku u areálu jsme překročili Vydru a vydali se po svahu vzhůru na stezku kolem Vchynicko-Tetovského kanálu – jeho voda byla tmavě hnědá, vysoká a hodně čiperná – nemohla jsem nemyslet na Mirka, který ten úsek miloval!
Plavební kanál Vchynicko-Tetovský obchází nesplavný úsek řeky Vydry pod Antýglem a spojuje její řečiště s říčkou Křemelnou. Dílo bylo vystavěno v letech 1799–1800 podle projektu schwarzenberského inženýra Josefa Rosenauera, celková délka je 13,6 km.
Došli jsme k začátku plavebního kanálu, k Hradlovému mostu, dříve nazývanému Rechle.
Hradlový most, 72 metrů dlouhý, je věrnou replikou bývalého historického mostu (rekonstrukce dokončena v roce 2001). Zde začíná plavební kanál Vchynicko-Tetovský.Hradlový most, kdysi zvaný Rechle, zachycoval soustavou tyčí plavené dřevo a směroval je do kanálu. Až do roku 1953 vedla přes most silnice ze Srní na Modravu.
Nová krásná silnice, po které je z Antýglu do Modravy jen kousek, není však pro pěšího turistu příliš bezpečná – možná proto byla v červnu 2019 otevřena pěší stezka kolem řeky Vydry mezi Hradlovým mostem a Modravou – vede lesem a lukami, místy i zamokřeným terénem po povalovém chodníku. A právě tu stezku jsme na vlastní oči a nohy chtěli poznat.
Od Hradlového mostu jsme se vydali po naučné stezce do Modravy, podle údajů na panelech 2,3 km dlouhé.Na NS jsou instalovány 4 tabule, které turisty informují o řece Vydře, o místní flóře, o vodní fauně a o kameni, který je důležitým krajinotvorným prvkem.Jít tudy a v duchu se opřít o podstatu, která nás obklopuje, je úlevné.O opojení zdejší krajinou se nedá vyprávět – musí se zažít!Za hlavní pramennou větev Vydry je považován Luzenský potok, pramenící na svahu Luzného ve výšce 1210 m n. m. Po soutoku s Březnickým potokem vzniká Modravský potok, který společně s Roklanským a Filipohuťským potokem vytvářejí u Modravy řeku Vydru.Od pramene Luzenského potoka až k soutoku s Křemelnou je Vydra dlouhá 23 km.Tůňka jako pro rusalky…Při pohledu na takovou krásu obdivuji nejen přírodu, ale uvědomuji si, že stejně sem chodili předkové a rozhlíželi se – je štěstí, že máme tak nádherné a pevné zakotvení.Stezka vede loukami u řeky Vydry – je tu, jakoby člověk byl v kostele.Podmáčené louky jsou vyzdobené těmito květy.Odolnější horniny, které lépe vzdorovaly zvětrávání a odnosu, vyčnívají dnes nad okolní povrch jako neobvyklé skalní útvary nebo mohutné terénní vyvýšeniny.Jsme na dohled od Modravy – obrázek mladé Vydry – vody zdejšího kraje počínají svůj tok pod tímto názvem.Miluška zdokumentovala, jak s Františkem nenasytně plníme foťáky obrázky.
Loukami pod obcí jsme s krásným výhledem na okolní věnec hor došli k modravskému mostu, což byl cíl naší dnešní trasy.
Jsme v Modravě u Roklanského potoka, jedné ze zdrojnic řeky Vydry.V Modravě je v současnosti trvale hlášeno 78 obyvatel.Budova pivovaru Lyer byla na břehu Roklanského potoka otevřena v roce 2014.Významnou budovou modravskou je Klostermannova chata, kterou tu v roce 1924 postavil Klub českých turistů podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse. V současnosti slouží jako hotel.Modravské rozcestí (směrovka vpravo, jejíž popis není na fotografii vidět, ukazuje ZTZ na Cikánskou slať /3 km/ a Březník /7 km/).
Rekapitulace dnešní trasy:
Z Horské Kvildy po MTZ kolem Hamerského potoka na Antýgl, odtud kolem Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu k Hradlovému mostu a dále po NS do Modravy.
Měli jsme dost času na prohlídku Modravy a na posezení avzpomínánív restauraci Zlatá Studna – autobus do Kvildy odjížděl krátce po páté hodině odpolední, přípoj do Borových Lad pak zanedlouho.
Po večeři jsme provedli tradiční hodnocení týdenní akce – nemusím asi dodávat, že bylo kladné – protože, jak praví básník: jaký si to uděláš, takový to máš. 🙂 V sobotu ráno už zbývalo jen postát pro dokumentační foto a pak se vydat domů.
Památeční foto účastníků před penzionem U Puštíka pořídila Míla Bradová. (Jirka Taras musel odjet dříve.)Vzpomínka na Šumavu a přátele – děkuji všem za krásný týden!
