31. ročník oblíbené prohlídky večerním městem, pořádané KČT Tesla Jihlava, nabídl účastníkům milé překvapení
Pátek 11. září 2020
Těšila jsem se na shledání s organizátory i pravidelnými účastníky pochodu, loni jsem se po mnoha letech z rodinných důvodů nezúčastnila. Mými souputníky se tentokrát staly Ája a Týnka, děvčátka, která věděla do čeho jdou, protože už několikrát se s námi akce zúčastnila.
V následujících propozicích je vše nezbytné:
Po zapsání na startovní listinu obdrželi všichni účastníci popis trasy s uvedením kontrolních stanovišť, kde získají razítka, na jejichž základě obdrží v cíli odměnu – letos, v covidovém prokletí, rozdávali pořadatelé oplatku, na někdejší voňavé špekáčky, opékané na ohni v milé společnosti souputníků, jsme si jen zavzpomínali.
Ne, nezapomněla jsem na překvapení, avizované v úvodu článku – v prostoru startu se poprvé při této akci konala tematická výstava fotografií jihlavských pamětihodností a kouzelných zákoutí.
Předsedkyně KČT Tesla Jihlava Ing. Míla Bradová oslovila amatérskou fotografku Silvii Poukarovou, která ze svých snímků večerní Jihlavy vybrala část a nabídla turistům k prohlídce.
Silva (*1973 v Lanškrouně) se v úvodním textu představila návštěvníkům:
Od tří let jsem žila v okrajové části města Jihlava-Bedřichov. Od devadesátých let bydlím v Křížové ulici. Tehdy jsem začala více vnímat krásu města. Napadlo mě, že by bylo zajímavé zachytit tehdejší atmosféru neopravených domů a udělat fotografickou dokumentaci některých ulic kolem náměstí, ale zůstalo pouze u myšlenky.
Mé oblíbené místo byla stará továrna pod Znojemským mostem (cesta mých častých vycházek na Starou plovárnu). Když tato budova musela ustoupit výstavbě Cityparku, zašla jsem si ji naposledy vyfotografovat, a to byl můj první snímek z Jihlavy. Postupně jsem začala dokumentovat hřbitov, některé zajímavé domy, továrny, ale i mizející objekty.
Fotografování se postupně stávalo mým nejkrásnějším koníčkem. Oblíbeným motivem focení je lesopark Heulos, kostel sv. Jakuba Většího a blízké okolí Jakubského náměstí, památný buk a Stará plovárna.
Při srovnání starých a nových fotografií města určitě vítězí ty staré. Jeden pán mi v diskuzi na Facebooku odpověděl, že je to tím, že Jihlava měla duši.
Jihlavě přeji, aby její neopakovatelný genius loci zůstal zachován i pro další generace obyvatel našeho krásného města.
Všechny fotografie z dnešní akce mi poskytla Silva, dostala jsem od ní i ty následující:
Míšo, i za tak nesnadných podmínek se nám podařilo akci uspořádat a cením si toho, že jste opět s děvčaty přišly, i když bych mnohem raději napsala příčestí minulé s „i“ (určitě mi rozumíš). Fotky Silvy Poukarové mají duši (snad si ji udrží i moje rodné město).
Iva
Děkuji za návštěvu 🙂
Míšo, děkuji za krásný článek.
Děkuji, Tvoje fotky jsou krásný! 🙂